Budoucnost genderové rovnosti v Evropě

Tým GENDERACTION ke konferenci vypracoval pokyny (Policy Brief) k budoucnosti genderové rovnosti v evropském výzkumu a inovacích (policy brief on the future of gender equality in European research and innovation), které definují klíčová doporučení. Mezi nimi jsou například apel na zohlednění intersekcionálního přístupu k genderové rovnosti, rozvoj konkrétních aktivit v rámci programu Horizon Europe se zaměřením na země s nižší inovační kapacitou, zapojení podnikatelského sektoru, aktivní podpora genderové rovnosti v mezinárodní spolupráci a celkové posílení  genderové rovnosti ve výzkumu a inovacích v programu Horizon Europe.

Na konferenci vystoupila mimo jiné prominentní feministická politoložka Mieke Verloo. Profesorka Verloo mimo jiné zdůraznila potřebu analyzovat, jakým způsobem se šíří „špatná praxe“ (Bad Practices) a jak udržet téma prosazování genderové rovnosti při sílících negativních reakcích a útocích ze strany konzervativní části společnosti.

Grantové agentury hrají dnes důležitou roli. Mají moc ovlivňovat pracovní podmínky a pravidla v institucích a také klást požadavky na to, jak je ve výzkumu reflektováno pohlaví a gender. Proto GENDERACTION na konferenci pozval zástupce a zástupkyně grantových agentur, mezi nimi Výzkumnou radu Norska (RCN), Technologickou agenturu ČR (TAČR) a Španělskou výzkumnou agenturu, aby se podělily o zkušenosti s prosazováním genderové rovnosti ve svých zemích.

Španělská grantová agentura zavedla opatření na podporu genderové rovnosti, přičemž se zaměřuje na flexibilitu, lidské zdroje a slaďování práce a rodiny. Rovněž podporuje genderová studia a genderová dimenze výzkumu patří mezi kritéria hodnocení výzkumných projektů.

Norská rada (RCN) si je vědoma, že je nutné s tématem genderové rovnosti pracovat jako s prioritou. Genderová perspektiva je součástí všech jejich pracovních programů. RCN rovněž usiluje o zrušení (?) pracovních smluv na dobu určitou a chce řešit problém nadměrné soutěživosti. Ta podle Jespera Simonsena dnes představuje hlavní problém (ve výzkumu?).

Umělá inteligence (Artificial Intelligence, AII) dnes patří mezi nejžhavější témata výzkumu. S tím také přibývá studií, které dokazují, že podcenění genderových a rasových předsudků negativně ovlivňuje vývoj AI a může tyto negativní jevy ještě zhoršovat

Závažnost tohoto panelu nastínil další panel za účasti Sabine Theresie Köszegi, členky Komise expertů na umělou inteligenci (Commission High Level Expert Group on Artificial Intelligence), profesorky vědy, která hovořila o práci a organizaci na Technické univerzitě ve Vídni, dále Giny Neff, docentky na Oxfordském internetovém institutu a Milagros Sáinz Ibáňez, vedoucí výzkumné skupiny Gender a ICT na Internetovém interdisciplinárním institutu na Katalánské univerzitě. Vystupující se shodly na tom, že je potřeba studovat každodenní používání AI a je zapotřebí monitorovat případy jejího systematického zneužívání, vypracovávat podrobné audity AI a systémy řízené stroji. Profesorka Verloo poznamenala, že AI se dnes využívá zejména ve vojenství a „sex průmyslu“, proto je potřeba zajistit prostředky, které budou věnovány genderové analýze a výzkumu v těchto oblastech.

Zdá se, že se ocitáme v přelomovém bodě – na jedné straně zaznamenáváme pokrok v prosazování genderové rovnosti, na straně druhé se množí útoky na „genderovou ideologii“. Jean-David Malo, který na konferenci zastupoval Evropskou komisi, vyzval k hledání nových odvážných řešení. GENDERACTION výzvu přijímá a do budoucna poskytne doporučení, jakým směrem se v tomto ohledu vydat, jak na evropské úrovni, tak i na úrovni členských států.

 

Zdroj: NKC gender a věda