Autonomní vozidla přispívají k nižší nehodovosti a jsou šetrnější vůči životnímu prostředí, ale v případech nevyhnutelné nehody mohou být postavena před morální rozhodování o životech lidí.
Usmrtí-li autonomně řízené vozidlo člověka, je to program, co rozhodne o zabití. Velké etické nároky jsou kladeny na samotné tvůrce technologií a programů. Stoupá význam principů odpovědného výzkumu a inovací (Responsible research and Innovation), které umožní integrovat např. program ÉTA.
Východisko: Autonomní řízení vozů může přispět k výraznému snížení nehodovosti a ke kvalitě životního prostředí (což přináší monetizační benefit a udržitelnější životní prostor) i k nižšímu počtu zranění či úmrtí při dopravních nehodách (což se promítá do bezpečnosti provozu a kvality lidského života). Autonomní vozidla nicméně mohou být v případech nevyhnutelné nehody postavena před morální rozhodování o zdraví, životech a majetku lidí, či o životním prostředí.
Základní výzkumné otázky
Některé výzkumné otázky spojené s etikou autonomního řízení nemusejí být samy o sobě etické. Např. při kolizích je důležité umět minimalizovat utilizační princip využívající algoritmus vážení hodnoty lidských životů vůči sobě navzájem (Trolley Problem) a maximalizovat virtuální princip navýsost lidský – etický a morální (Robot Ethics). Usmrtí-li autonomně řízené vozidlo člověka, je to program, co rozhodne o zabití, resp. druhotně – programátor. Při hledání etické dimenze v autonomně řízených vozech je nutné vedle základní otázky „koho mají autonomně řízená auta zranit, zabít či ujmout na majetku“ (Trolley Problem – Utilitarian Ethics) pokládat i otázku „jak mohou morálně a eticky jednající auta zvýšit bezpečí pasažérů a chodců a příp. uchránit škody na životním prostředí a majetku“ (Virtual Morality Problem – Robot Ethics).
Důvěra společnosti
Úspěch autonomního řízení vozů – se všemi jeho benefity a riziky – závisí na jeho přijetí společností. Jak reflektovat veřejné mínění v rozvoji autonomního řízení v době, kdy jsou rozhodovací procesy o životech lidí předávány umělé inteligenci? V případě autonomního řízení je inteligentní rozhodování lidské odevzdáváno do rukou inteligentnímu rozhodování umělému. Nevznikne-li důvěra lidí v programátory a v morální algoritmy strojů samotných, které autonomně rozhodují (dokonce i) o životech lidí, může to rozvoj autonomního řízení vozů velmi výrazně zbrzdit. Bez důvěry společnost nemůže fungovat. A stejně tak autonomní řízení vozů.
Několik otázek: Převezmou-li auta od lidí rozhodování o řízení, měly by převzít i způsob jejich myšlení? Připusťme, že morální algoritmus autonomně řízeného vozidla bere při rozhodování o životech lidí při hrozící kolizi v úvahu věk. Bude brána v úvahu i jiná identita člověka jako etnicita, společenský status, pohlaví? Jaký je vztah morálního a etického algoritmu vůči morálním a etickým hodnotám těch, jež programují a technologie vytvářejí? Neměli bychom zaměřit výzkum morálního algoritmu i na – poněkud futuristickou vizi - virtualizaci např. loajality, diskrétnosti, respektu k svébytnosti, dobročinnosti, ohleduplnosti, spravedlnosti atp.?
Principy odpovědného výzkumu
V souvislosti s autonomně řízenými vozidly je důležité, aby výzkum, vývoj a inovace a s nimi spojené inženýrské a programátorské činnosti byly podnikány za využití principů odpovědného výzkumu a inovací (Responsible Research and Innovation – RRI): Ethics, Public Engagement, Gender Equality, Science Education, Governance, Open Access).
Pro implementaci těchto principů může sloužit program ÉTA na podporu společenskovědní a humanitní dimenze ve výzkumu, jehož první veřejná soutěž je plánována na polovinu srpna 2017.
Autor: Marcel Kraus, analytik TA ČR
Text vyšel dne 2. 8. 2017 na serveru ihned.cz.
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
