Technologická agentura ČR (TA ČR) se prostřednictvím programu EPSILON zaměřuje na projekty průmyslové technologie, jejichž výsledky mají uplatnění na trhu. Program ZÉTA rozvíjí výzkumné generace a jejich zapojení do řešení projektů aplikovaného výzkumu. Pomocí moderní digitální aplikace, lze osvěžit klasickou učebnici dějepisu a tím zatraktivnit výuku pro studenty, tento projekt byl podpořen z programu OMEGA.
Svět se dramaticky mění a směřuje k digitalizaci a vysoké automatizaci. Umělá inteligence zaznamenává obrovský vývoj a využití v mnoha sférách a oborech. Například podle celosvětové studie společnosti ManpowerGroup z roku 2016 by už dnes mohla být polovina všech každodenních pracovních činností automatizována aktuálně dostupnými technologiemi. Je jen otázkou času, kdy dojde k ještě výraznějšímu posunu a Průmysl 4.0 nebo Smart Life projekty zasáhnou do všech oblastí našich životů.
Na nové požadavky firem i společnosti jako celku reaguje TA ČR, která tomu přizpůsobuje jak činnost samotné agentury, tak obsah podpory pro předkládané projekty aplikovaného výzkumu. Tato podpora reflektuje veškeré oblasti budoucího směřování společnosti. „Prostřednictvím programu EPSILON podporujeme projekty digitalizace průmyslu či rozvoji umělé inteligence. Podporujeme i projekty zaměřené na společenské změny, ať už se jedná o měnící se trhy, jiný přístup k obchodním modelům nebo jiný způsob zaměstnávání. Ty od nás dostávají podporu v rámci programu ÉTA,“ připomíná předseda TA ČR Petr Očko. Neméně důležité součásti vývoje, kterou je třeba podpora vzdělávání a jeho změna, se věnuje program ZÉTA podporující spolupráci ve výzkumu a vývoji týmů z akademického prostředí, zejména studentek a studentů a podnikatelských subjektů.
Základem je schopnost zpracovávat data
Stále více technologií využívá internet, a svět proto dnes představuje jednu velkou oběžnou soustavu dat. Díky moderním aplikacím je možné vyhledat volné parkovací místo, zabezpečit dům, pohlídat své zdravotní parametry nebo zajistit vyváženou distribuci elektřiny. Všechna k těmto účelům potřebná data je nutné umět smysluplně zpracovávat. Množství sbíraných dat, zvláště u velkých operátorů a provozovatelů služeb, ovšem už dnes přesahuje limity dostupných komerčních řešení. Proto TA ČR podporuje například projekt nazvaný Technologie pro zpracování a analýzu síťových dat velkého rozsahu. Zájmové sdružení právnických osob CESNET jím reaguje na zvyšující se objem provozu a s tím rostoucí množství dat, která je potřeba sbírat, uchovávat a analyzovat.
Klasickým zástupcem aplikovaných technologií je projekt s názvem Online korekce dráhy průmyslových robotů na základě senzorických dat. Jeho autoři ze společnosti Blumenbecker Prag s.r.o. chtějí docílit zásadního posunu v robotických technologiích pracujících s objekty, jejichž tvar není přesně určený nebo vykazujíce odchylky od obvyklého tvaru či rozměru. Inovativnost řešení spočívá v podstatném přiblížení dráhy průmyslového robota skutečnému tvaru obsluhovaného objektu. Projekt senzorického systému detekujícího tvarové odchylky byl podpořen v programu ALFA.
Další projekt podpořený v rámci programu ALFA se zaměřuje na Inteligentní infrastrukturu moderních měst. Jeho autoři ze společnosti Miracle Group, s r.o. chtějí dosáhnout proměny lamp veřejného osvětlení ve víceúčelová elektronická zařízení, která mají ušetřit elektřinu a navíc díky moderním technologiím posloužit ke sběru dopravních dat. Získané informace umožní plynulejší řízení dopravy ve městech a zvýší bezpečnost v přepravě a na veřejných prostranstvích.
To vše by měla zajistit nová optika pro LED svítilnu obsahující takzvané profilové detektory, které budou schopné sledovat dopravní proudy a zajišťovat sběr dat. „Projekt nás zaujal tím, že je nasměrovaný do nejslabšího místa stávajících řešení dopravních infrastruktur. Sběr dat z provozu a přenos velkého množství informací mezi účastníky a řídicími centry dnes představuje velký problém. Zatímco nově budované úseky silnic korespondují svou informační kapacitou se současnými potřebami, města v této oblasti výrazně zaostávají. Není proto možné plně využít schopností moderních dopravních prostředků a zajistit pro přepravu osob a nákladů adekvátní komfort,“ přibližuje Petr Očko.
Zažít historii téměř na vlastní kůži
Vedle čistě technicistních projektů se ale v žádostech o podporu prosazují i projekty humanitního charakteru, které v rámci svého vývoje využívají moderní technologie. Příkladem může být vzdělávací projekt s názvem Ústavu pro studium totalitních režimů inovující učebnice dějepisu. Ten byl podpořen v rámci programu OMEGA. Autoři chtějí zatraktivnit výuku a dosáhnout lepších studijních výsledků žáků a studentů za pomoci moderní digitální aplikace, která osvěží klasické učební materiály. Aby učebnice v 21. století obstály a mělo smysl je zachovat, předpokládá to podle Ústavu jejich zásadní proměnu. Zatímco v jejich českých verzích mají obrázky pouze ilustrační funkci, v zahraničních často slouží i jako prameny. Učitelé je mohou využívat pro tvůrčí práci, která navazuje na tradiční výklad. Nová aplikace nabízí interaktivní didaktické přístupy k pramenům, kterými Ústav pro studium totalitních režimů disponuje a otevírá prostor k inovaci role učebnice ve výuce. Studenti budou informace lépe ukotvovat v paměti například díky možnosti zvětšování snímků, označování bodů ve fotografii, zanášení textových poznámek do snímku, kreslení či řazení fotografií do alba.
Učebnice už nemohou sloužit jen jako souhrn výkladu a být jednosměrným zdrojem informací. Musí zároveň představovat i moderní pracovní prostor, jehož prostřednictvím se studenti dokážou téměř přenést do historie a díky tomuto zážitku označovat problémy a sami si pokládat otázky. „Výzkumy prokazují, že ve výuce a přípravě učitelů, a to nejen dějepisu, klesá význam učebnic. Ty dnes slouží spíše k domácí přípravě žáků. Naopak roste význam elektronických encyklopedií a dalších veřejně dostupných zdrojů, jako jsou digitalizace archivů, databanky pramenů pro vzdělávání a podobně. Výklad a prameny tvoří v moderním vzdělávacím systému dvě rovnocenné části,“ upozorňuje předseda TA ČR Petr Očko.
Projektů uvádějících do života chytré technologie podporuje TA ČR desítky. U všech bez výjimky ale dbá na to, aby nová řešení splňovala požadavky na vyšší efektivitu práce, úspory, bezpečnost, ale také menší zátěž životního prostředí a další aspekty. Na každý projekt proto nově dohlíží aplikační garanti. „Hlavní úlohou aplikačních garantů je přispět k tomu, aby byl výsledek řešení projektu aplikovatelný a následně skutečně uplatněný v praxi. Garanti se budou věnovat posuzování každého projektu, který se bude ucházet o naši finanční podporu,“ říká předseda TA ČR Petr Očko s tím, že technologie, ekonomické modely i některé aspekty fungování společnosti se zásadně mění a mimo jiné i díky TA ČR nezůstává Česká republika mimo světové trendy.
Zdroj: TA ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
