Aktivita států Evropské Unie v rámcových programech

Častou součástí mnoha analytických zpráv a dokumentů, které se týkají rámcových programů (RP), bývá porovnávání vývoje účasti jednotlivých států v těchto RP. V předchozích blozích publikovaných na tomto webu jsme se dotkli posouzení vývoje účasti ČR v RP či porovnání reakcí jednotlivých států EU na výzvy 7. RP a programu H2020.

V tomto článku se budeme věnovat aktivitě většiny států EU a Spojeného království v současně probíhajícím programu Horizont Evropa a dvou předchozích RP z pohledu účasti výzkumných týmů těchto států v úplných způsobilých návrzích projektů se zohledněním jejich výzkumné kapacity v podobě počtu FTE výzkumných pracovníků. Je třeba opět zopakovat, že jakékoliv porovnávání států či jiných entit v po sobě jdoucích RP není nikdy jednoduché, protože struktura a zaměření výzev jsou pro každý RP specifické, což nepochybně ovlivňuje výsledný obraz zjištěných skutečností.

Počet účastí v úplných způsobilých návrzích projektů přepočtených na 1 tisíc FTE výzkumníků lze považovat za jeden ze způsobů vyjádření reakce členských států EU na výzvy v RP. Na níže uvedeném grafu je dle tohoto klíče prezentována aktivita porovnávaných států EU ve třech rámcových programech. Ačkoliv se pořadí jednotlivých států v jednotlivých RP mění, lze vypozorovat některé dlouhodobější trendy v reakci států EU na výzvy RP. Např. státy jako Estonsko a Řecko vykazují v RP dlouhodobě vysokou aktivitu. V popředí se dlouhodobě drží také Slovinsko. Naopak aktivita Polska, resp. aktivita výzkumných týmů z Polska zůstává trvale velmi nízká. Reakce ČR na výzvy 7. RP a programu H2020 byla jedna z nejnižších v EU. V první třetině programu HE se pozice ČR mírně zlepšila a ČR se posunula na 20. pozici z 26 posuzovaných států.

Názorněji je možné vyjádřit vývoj aktivity jednotlivých států v RP pomocí porovnání jejich vzájemného pořadí ve všech třech rámcových programech. U některých států můžeme pozorovat jejich pokles nebo vzestup pořadím. Nejvýraznější a kontinuální pokles v pořadí porovnávaných států EU je patrný u Maďarska, Spojeného království, Nizozemí a Itálie.

Naopak vzestup pořadím mezi státy od 7. RP k první třetině programu HE je možné sledovat u Litvy. U některých států je pozice ve třech RP velmi stabilní – Polsko, Německo, Francie, Švédsko... (viz. graf). U dalších států je pořadí států více či méně proměnlivé. ČR je zemí, u které došlo k pozitivnímu posunu v pořadí států od 7. RP a programu H2020 směrem k programu HE.

Pořadí jednotlivých států dle počtu účastí v úplných způsobilých návrzích projektů a jejich vzájemné porovnání dle tohoto indikátoru je sice velmi ilustrativní, ale zároveň je třeba uvážit, že rozdíly v absolutních hodnotách počtů účastí na 1 tisíc FTE nejsou mezi některými státy velké a v těchto případech může každá drobná změna hodnoty ovlivnit pozici daného státu mezi ostatními zeměmi.

Z tohoto důvodu je vhodné doplnit komparaci států dle jejich aktivity v RP ještě dalšími způsoby. Jedním z nich je prostý podíl počtu účastí porovnávaných států v úplných způsobilých návrzích projektů daného RP k celkovému počtu účastí těchto států v daném RP. Je zřetelné, že celková reakce na výzvy RP byla a je u starých členských států EU ve všech RP vyšší než reakce nových členských států EU. Podrobnější pohled na aktivitu jednotlivých států v RP potvrzuje klesající účast Spojeného království v RP.

Tento trend, i když v menším měřítku, je patrný také u dalších zemí jako Německo, Francie, Švédsko nebo Maďarsko. U některých zemí je aktivita setrvale vysoká – Itálie, Nizozemí, nebo setrvale nízká – Bulharsko, Slovensko. Další země vykazují nárůst aktivity – Belgie, Portugalsko, Irsko, Rakousko. Podobně také pobaltské státy a Slovinsko. České výzkumné týmy se účastní přípravy návrhů projektů v programu HE ve větší intenzitě, než tomu bylo v předešlých dvou RP.

Poměrem počtu účastí na 1 tisíc FTE daného státu v úplných způsobilých návrzích projektů k celkovému počtu účastí na 1 tisíc FTE v úplných způsobilých návrzích projektů daného RP všech porovnávaných států lze stanovit, kolikrát byla účast daného státu větší či menší než celková účast všech porovnávaných států. Tzn., že lze u jednotlivých států stanovit intenzitu zvyšování či snižování účasti ve výzvách RP vzhledem k jejich výzkumné kapacitě.

V tomto smyslu nacházíme nejvyšší nárůst aktivity v RP u velmi malého Lucemburska, menších pobaltských států Estonska a Lotyšska, dále Slovinska či Irska. Naopak pokles aktivity je i v tomto porovnání přítomen zřetelně u Spojeného království a Maďarska. U ČR dosáhly poměry počtu českých účastí v návrzích projektů přepočtených na 1 tisíc FTE k celkovém počtu účastí v daném RP poměrů: 7. RP – 0,62, H2020 – 0,59, HE – 0,77, což indikuje mírný nárůst zájmu české výzkumné komunity o RP a jejich větší zapojení do přípravy projektových návrhů.

Shrnutí

Tato stručná analýza vývoje aktivity porovnávaných evropských států by se dala shrnout do stručného sdělení: Zájem prosadit se v RP kontinuálně roste zejména v pobaltských zemích Estonsku a Lotyšsku a ve Slovinsku, naopak u Spojeného království a Maďarska viditelně klesá. Tento pokles angažovanosti obou zemí v RP může mít politické pozadí. U Spojeného království může souviset s dlouhodobými diskuzemi o formě setrvání Spojeného království v RP po brexitu, u Maďarska může být tento pokles následkem snahy části maďarského politického spektra opustit EU a s tím souvisejících návazných procesů a aktivit.

Zdá se, že pozice ČR se v RP pozvolna mění směrem k většímu zapojení českých výzkumných týmů do přípravy mezinárodních projektů a ke kýžené větší účasti v RP. Na větší závěry je však poměrně brzy, protože program Horizont Evropa teprve pozvolna nakročuje do své druhé třetiny. Českou reakci na výzvy RP je nutné porovnávat s přibližně velkými státy, jako je ČR, nebo spíše se státy s podobnou výzkumnou kapacitou. K těmto státům má ČR s výjimkou Maďarska i přes tento posun stále ještě velmi daleko.

 

Autor: Daniel Frank

Zdroj: Technologické centrum AV ČR