Jak zlepšit zapojení výzkumných organizací do mezinárodního výzkumu?

Symptomy

Kvalita výzkumného systému se v posledních letech zvyšuje a ČR se v řadě ukazatelů přibližuje výzkumně vyspělým zemím EU. Celkové výdaje na VaV vztažené k hrubému domácímu produktu (HDP) v roce 2014 přesáhly průměr členských států EU a také podíl výzkumných pracovníků v přepočtu na plný úvazek (FTE) a počet obyvatel země zhruba odpovídá evropskému průměru. Roste také počet publikací a jejich kvalita a ČR se i v těchto ukazatelích již pohybuje na průměru EU (Úřad vlády 2015a, 2015b).

Výzkumný systém však i nadále zůstává ve srovnání s členskými státy EU-15 poněkud uzavřen mezinárodní spolupráci. Výzkumné týmy z ČR se zapojují do rámcových programů EU pro výzkum a technologický rozvoj (v současnosti do programu Horizont 2020) a dalších mezinárodních výzkumných aktivit a inciativ daleko méně než týmy z výzkumně vyspělých zemí EU-15. Také podíl publikací vzniklých v mezinárodní spolupráci (tj. publikací, kde jsou společnými autory výzkumní pracovníci z ČR a zahraničí) na celkovém počtu publikací je nižší, než je tomu v otevřených výzkumných systémech členských států EU-15.

Zdroj: Eurostat, Cordis, Thomson Reuters Web of Science (údaje zpravidla z roku 2014).

Diagnóza

Zvýšení mezinárodní otevřenosti výzkumu patří mezi významné cíle všech strategicko-koncepčních dokumentů pro oblast výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI), které byly v ČR v posledních letech přijaty (například Úřad vlády 2013a, 2015b). V souladu s cíli těchto dokumentů byla realizována i řada opatření, která měla přispět k vyššímu zapojení výzkumných organizací (VO) z ČR do mezinárodních výzkumných aktivit. Na řadě VO již existují pracoviště (resp. administrativní zázemí), která by měla napomáhat výzkumným týmům v zapojení do mezinárodních programů a ve spolupráci se zahraničními výzkumnými pracovišti. Většina VO by také již měla mít zformulované strategie pro rozvoj mezinárodní spolupráce ve VaVaI.

V ČR existují organizace, které poskytují služby napomáhající zapojení ČR do mezinárodních výzkumných programů a iniciativ. Ke zlepšení podmínek pro zapojení VO do 7. rámcového programu mělo přispět i dofinancování nákladů VO, které nebyly stoprocentně kryty z prostředků Evropské komise. Také v současném H2020 mohou výzkumné týmy získat z národních zdrojů finanční prostředky pro realizaci projektů Evropské výzkumné rady (ERC), které úspěšně prošly procesem hodnocení, avšak podporu nezískaly z důvodu nedostatku disponibilních finančních prostředků ERC (program ERC CZ).

I přes tyto kroky se zapojení výzkumných organizací do mezinárodního výzkumu příliš nezlepšuje. Významnou příčinou tohoto stavu je nedostatečné zohlednění mezinárodní spolupráce v hodnocení VO a rozdělování institucionální podpory. V dosud používané metodice hodnocení byly hodnoceny výhradně výsledky VaV, což stimulovalo VO především k tvorbě publikací s cílem získat RIV body, bez ohledu na mezinárodní spolupráci. Také v prvních letech nově schválené metodiky hodnocení VO (tj. v letech 2017 a 2018) bude důraz položen zejména na hodnocení výsledků VaV a zapojení do mezinárodních výzkumných aktivit by mělo být v tomto hodnocení zohledněno až v letech následujících (Úřad vlády 2017).

Jistou překážkou pro rozvoj mezinárodních vazeb může být i poměrně obtížná dostupnost informací o výzkumných systémech v zahraničních zemích, které jsou zapotřebí při navazování mezinárodní spolupráce a přípravě společných VaV aktivit.

Prognóza

Mezinárodní spolupráce s evropskou a světovou vědeckou komunitou otevírá přístup k jedinečným výzkumným zařízením, metodikám a výsledkům, zvyšuje kvalitu VaV a rozšiřuje možnosti uplatnění výsledků v praxi. Tato spolupráce zároveň umožňuje realizovat náročné projekty, které není možné realizovat na národní úrovni (společné využití unikátní výzkumné infrastruktury, kumulace zdrojů apod.). Pokud se zapojení ČR do mezinárodního výzkumu nezlepší, VO budou ztrácet kontakt s předními zahraničními pracovišti i aktuálními výzkumnými trendy, což se nepříznivě odrazí na dalším rozvoji výzkumného systému v ČR. Nízké zapojení do mezinárodní výzkumu zároveň sníží možnosti úspěšně čelit výzvám, před které je (resp. bude) společnost postavena.

Terapie

ČR musí nadále usilovat o aktivnější přístup VO k zapojení do mezinárodního výzkumu. Kromě zapojení do výzkumných programů a iniciativ realizovaných na úrovni EU (zejména do programu Horizont 2020) je zapotřebí vytvářet a účelně využívat bilaterální a multilaterální výzkumné programy a další nástroje, jejichž cíle a zaměření budou odpovídat potřebám zúčastněných zemí. Mimo členské státy EU je zapotřebí navazovat výzkumnou spolupráci se zeměmi, které nejsou členy EU (s tzv. třetími zeměmi). Nezbytné je i rozvíjet vazby mezi konkrétními subjekty působícími v různých zemích (mezi příslušnými ministerstvy/resorty, implementačními agenturami i konkrétními VO). Kromě vytvoření efektivních motivačních mechanismů v metodice hodnocení VO může k rozvoji mezinárodních vazeb přispět i zlepšení dostupnosti informací, které jsou nezbytné při navazování spolupráce na úrovni státní správy i jednotlivých VO a při přípravě společných VaV aktivit. K tomuto účelu vytvořilo Technologické centrum AV ČR internetovou databázi, která obsahuje nejdůležitější údaje o výzkumných systémech ve dvaceti zahraničních zemích. S využitím interaktivní aplikace je možné získat informace o struktuře výzkumného systému, klíčových orgánech státní správy a dalších institucích zapojených do řízení výzkumného systému, zaměření výzkumu (výzkumných strategiích a prioritách), nejvýznamnějších VO i nástrojích na podporu mezinárodní spolupráce. V databázi jsou uvedeny i nejdůležitější charakteristiky výzkumného systému a navrženy oblasti perspektivní pro bilaterální výzkumnou spolupráci. Databáze je dostupná na internetové adrese http://rdsyst.tc.cas.cz.

Preskripce

Nejvýznamnějším krokem směřujícím k účinnějšímu zapojení ČR do výzkumných aktivit je urychlené zohlednění mezinárodní výzkumné spolupráce v metodice hodnocení VO. V návaznosti na toto hodnocení je nezbytné vytvořit na úrovni VO vhodné mechanismy, které budou výzkumné pracovníky dostatečně motivovat k zapojení do mezinárodních výzkumných aktivit. Důležité je také účelně využívat všechny dostupné služby a informace, které mohou k rozvoji mezinárodní výzkumné spolupráce přispět.

Odkazy

• Úřad vlády ČR (2013a): Aktualizace Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015 s výhledem do roku 2020.
• Úřad vlády (2013b): Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platná pro léta 2013 až 2016).
• Úřad vlády ČR (2015b): Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2016–2020.
• Úřad vlády (2017): Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací.

Autor: Zdeněk Kučera, Technologické centrum AV ČR