Pozornost státu věnovaná podpoře výzkumu a vývoje od 90. let minulého století postupně narůstá, což je spojeno i se zvyšujícími se objemy financí vyhrazených na programy účelové podpory VaV. Podpora podnikového sektoru má ve výzkumné politice nezastupitelné místo vzhledem ke klíčovému významu podniků pro inovační výkonnost a růst konkurenceschopnosti celého státu.
Cílem článku Miroslava Kostiće, který vyšel v aktuálním čísle časopisu ERGO, je blíže nahlédnout na strukturu a vývoj podniků patřících mezi hlavní příjemce státem financované přímé podpory VaV. V textu je sledována skupina 67 podniků – největších příjemců, u nichž celková výše podpory během období 2007-2018 přesáhla 100 mil. Kč. Tyto podniky se podílely 50 % na čerpání 43 mld. Kč směřujících v uvedeném období do podpory VaV v podnicích (nejsou zahrnuty operační programy).
Státní podpora tvořila u sledovaných podniků významnou část výdajů na výzkum a vývoj, přičemž její podíl ve skupině největších příjemců jako celku ve sledovaném období vzrostl. Tento vývoj byl však značně diferencovaný podle velikosti (graf 1) i odvětvové specializace podporovaných podniků. Ve skupině velkých podniků podíl podpory na celkových výdajích na VaV klesal, což se mohlo projevit i na jejich stagnaci vyjádřené vývojem obratu. Skupina středních a především malých podniků naopak získávala na své výzkumné aktivity rostoucí objem prostředků. Opět zde může existovat vazba na vyšší dynamiku růstu obratu, zjištěnou především u malých podniků ze souboru největších příjemců podpory VaV.
Graf 1: Podíl státní podpory na celkových výdajích na VaV u největších příjemců – dle velikosti podniku
Zdroj: Úřad vlády, Bisnode, ČSÚ
Podíl největších příjemců podpory na výdajích v podnikatelském sektoru VaV v jejich odvětvích (graf 2) dosahoval zvláště na počátku období u některých odvětví velmi významných hodnot, přestože se jedná vždy pouze o několik podniků. Na zkoumaném vzorku podniků se ovšem ukazuje, že přes jejich rostoucí podíl na celkovém vládním financování podnikového VaV se příspěvek této skupiny podniků k celkovým výdajům na VaV i k tvorbě hrubé přidané hodnoty ve většině odpovídajících odvětví ekonomiky snižoval. Podpora tak směřovala spíše k „osvědčeným“ dlouholetým příjemcům, bez ohledu na jejich stagnaci, či dokonce snižující se hospodářský význam.
Graf 2: Podíl největších příjemců podpory na výdajích na VaV v podnikatelském sektoru (BERD) – dle hlavního NACE
NACE 20 = chemický průmysl, NACE 26 = elektrotechnický průmysl, NACE 28 = strojírenský průmysl, NACE 30 = výroba ostatních dopravních prostředků, NACE 62 = IT činnosti, NACE 72 = výzkum a vývoj
Zdroj: ČSÚ
Hlavní otázka, která vyplývá ze zjištěných skutečností, souvisí s optimálním poměrem veřejné podpory k celkovým výdajům na VaV v podnikovém sektoru. Přestože u jednotlivých velikostně, odvětvově či jinak charakterizovaných skupin podniků se může tato optimální míra podpory lišit, je zřejmé, že při překročení určité mezní hodnoty budou soukromé zdroje financování VaV pouze nahrazovány zdroji veřejnými.
Celý článek si můžete přečíst v aktuálním čísle časopisu ERGO
Autor: Miroslav Kostić
Technologické centrum AV ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
