Výzvy ERA-NET Cofund poskytují příležitost národním poskytovatelům podpory výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) vyhlašovat mezinárodní výzvy zaměřené na předem dohodnutá témata. Do těchto společných výzev předkládají své projekty konsorcia tvořená partnery z několika zemí, které jsou zapojeny do daného ERA-NET Cofundu, přičemž každý poskytovatel financuje pouze úspěšné uchazeče ze své země nebo regionu.
Jak fungují výzvy ERA-NET cofund a jaká jsou specifika konsorcií M-ERA.NET
Konsorcia M-ERA.NET s podporou z rámcových programů Evropské komise (EK) takto fungují nepřetržitě od roku 2012. První konsorcium M-ERA.NET vzniklo ještě v období 7. rámcového programu (7. RP) a sdružovalo 37 partnerů (grantových agentur) z 25 evropských zemí. Na něj od roku 2016 plynule navázalo konsorcium M-ERA.NET2 se 43 partnery z 29 zemí, k nimž se připojila i Technologická agentura ČR (TA ČR). Od roku 2021 jsou výzvy vyhlašovány konsorciem M-ERA.NET3, které zahrnuje 53 partnerů z 25 členských zemí EU, 5 asociovaných zemí a 6 mimoevropských zemí a jehož činnost je plánová na až do roku 2026.
Koordinátorem všech tří konsorcií byla a je rakouská agentura FFG (Österreichische Forschungsförderungsgesellschaft MBH). Příspěvek EK každému ze tří konsorcií M-ERA.NET byl z menší části určen na podporu jejich administrativní činnosti a z větší části na doplnění rozpočtu první společné výzvy (tzv. „top-up“), který byl v letech 2012, 2016 a 2021 použit k financování účastníků projektů ze zemí, jejichž poskytovatelé vyčerpali své alokované prostředky. V dalších letech jsou projekty financovány již výhradně ze zdrojů národních grantových agentur.
V období 2012–2021 se uskutečnilo 10 společných výzev M-ERA, ve kterých bylo podpořeno celkem 335 projektů (s více než 1 580 účastníky) prostředky ve výši 257 mil. €. Výzvy jsou dvoukolové, vyhlašované s periodicitou jednoho roku. Uzávěrky prvního kola (pre-poposals) bývají v posledních letech obvykle v průběhu června. Od roku 2018 se společných výzev M-ERA mohou účastnit žadatelé z České republiky. To umožňuje zhodnotit jejich účast i úspěšnost, která je v porovnání s výzvami H2020 výrazně vyšší a měla v uvedeném období rostoucí tendenci.
Podívejme se nyní podrobněji na detaily výzev z hlediska jejich tematického zaměření a úspěšnosti žadatelů, které jsou velmi přehledně zpracovány v materiálech publikovaných na webu M-ERA.NET. Ve výzvách M-ERA v letech 2018–2021 získalo 41 českých účastníků celkem 27 projektů ze 176 financovaných v tomto období a získalo dohromady částku přes 6,3 mil. € z celkově rozdělených 147,3 mil. €.
Tematické zaměření výzev M-ERA
M-ERA.NET vznikl jako síť evropských poskytovatelů veřejné podpory s cílem koordinace a sbližování národních a regionálních programů výzkumu a vývoje pokročilých materiálů. Portfolio tematických oblastí výzev M-ERA bylo po celou dobu od založení stabilní a odpovídá jejich přehledu v tabulce 1. Pouze téma druhotných surovin (Secondary Raw Materials), které bylo součástí úplně první výzvy v roce 2012, v níž bylo ze všech témat nejméně obesláno návrhy a nebyl v ní k financování navržen žádný projekt, v dalších letech už nepokračovalo.
Tabulka 1 uvádí přehled témat v letech 2018–2022, v nichž se výzev účastní i čeští žadatelé. Zcela největší zájem podle počtu podaných i financovaných návrhů je téma funkčních materiálů, následované inovativními povrchy a povlaky. Velmi podrobně jsou tato témata každoročně popsána v přehledně zpracovaných výsledcích výzvy, publikovaných na stránce výzev M-ERA. Je důležité zmínit, že ne všichni národní poskytovatelé podpory VaVaI podporují celé spektrum témat, což je rovněž velmi podrobně zpracováno v podmínkách jednotlivých výzev.
Tabulka 1: Tematické priority výzev 2018–2021 a počty projektových návrhů (první sloupec u každé tematické oblasti) a financovaných projektů (druhý sloupec u každé tematické oblasti)
Výzva M-ERA 2022
Ve výzvě roku 2022, která byla otevřena k podávání návrhů do prvního kola do 15. června 2022, došlo k určitému přeskupení tematických oblastí, které nyní akcentuje současné priority spojené jednak s transformací průmyslové výroby v souladu s její udržitelností, jednak i s nutností budování strategické nezávislosti Evropy v oblasti elektronických součástek, o které je další článek tohoto čísla, přinášející informace o vznikajícím partnerství European Chips Joint Undertaking.
Dvě tematické oblasti, které zdánlivě z výzvy roku 2022 zmizely (Multiscale modelling a Materials for additive manufacturing), jsou zahrnuty v jejím programu jako průřezové aktivity prolínající do zbývajících oblastí.
Zhodnocení účasti českých žadatelů ve výzvách M-ERA
Obecně se dá z perspektivy čtyř výzev M-ERA z let 2018–2022 říci, že česká účast v nich byla výrazně vyšší než ve výzvách tematicky příbuzného programu NMBP (Nanotechnologie, pokročilé materiály, biotechnologie a pokročilá výroba a zpracování) RP Horizont 2020, a to jak z relativního poměru počtu projektů s českou účastí vzhledem k jejich celkovému počtu, tak i z relativního objemu získaných finančních prostředků. Situaci ve výzvách M-ERA 2018–2021 podrobně dokumentuje tabulka 2, která využívá veřejně dostupných dat z výsledků výzev a přehledů financovaných projektů z webu M-ERA. Zájem českých žadatelů je rozložen mezi témata v podobném poměru jako v celé iniciativě M-ERA. Více než polovina financovaných projektů s českými partnery patří do oblastí funkčních materiálů (Functional materials) a inovativních povrchů (Innovative surfaces, coatings and interfaces), dalších 6 do oblasti kompozitů (High performance composites). Tato poslední oblast však má zcela nejvyšší počet (14, tj. více než 30 %) úspěšných českých žadatelů.
Úspěšnost žadatelů ve výzvách M-ERA v letech 2018–2022, českých i celkově, je ve smyslu poměru počtu financovaných projektů k počtu podaných návrhů podobná jako v konsorciálních projektech rámcových programů. Ta byla např. v období programu H2020 a v prioritě NMBP, která víceméně tematicky odpovídá výzvám M-ERA, kolem 12 %.
Co ale odlišuje českou účast ve výzvách M-ERA v porovnání s H2020, je podíl projektových návrhů s českými účastníky k celkovému počtu projektových návrhů. Ten se ve výzvách M-ERA pohybuje kolem 10 a více procent, což ve výzvách NMBP v H2020 odpovídalo poměru účasti všech nových členských zemí EU dohromady. Jedním z faktorů této oblíbenosti výzev M-ERA je zřejmě jejich volnější tematické vymezení, které umožňuje žadatelům snadněji využívat již dříve navázanou mezinárodní spolupráci. Z většího počtu projektových žádostí českých žadatelů vyplývá i mnohem větší relativní podíl získaných finančních prostředků k celkovému finančnímu objemu výzev, pohybujícímu se kolem 4 %, zatímco v H2020 se tento podíl dlouhodobě pohybuje kolem 0,75 %. Tato fakta naznačují, že projekty M-ERA můžeme považovat za výborné pole pro rozšiřování mezinárodních partnerských kontaktů, které se může příznivě promítat i do následných projektových žádostí v RP Horizont Evropa.
Pozitivně lze nahlížet i na meziroční nárůst počtu projektových návrhů a financovaných projektů a především na velký počet úspěšných projektů koordinovaných českými subjekty. Z celkového počtu 27 projektů s českou účastí jich celá třetina má českého koordinátora. Je však nutné dodat, že projekty M-ERA mají konsorcia složená z menšího počtu partnerů a pozice koordinátora je tak pravděpodobnější než v konsorciálních projektech průmyslového pilíře H2020 s průměrně mnohem větším počtem účastníků na projekt.
Na celkovém počtu 41 účastí se podílelo 26 individuálních žadatelů.
U 5 z nich registrujeme tři účasti, u dalších 5 účasti dvě. V tomto seznamu CZ Top-10 (tabulka 3) je uvedeno všech 9 koordinátorů. U těchto 10 nejúspěšnějších žadatelů ještě registrujeme dalších 51 neúspěšných projektových žádostí. To však nijak nesnižuje nadprůměrnou úspěšnost jejich žádostí. Naopak uvedených 25 úspěšných účastí představuje téměř třetinovou úspěšnost. V 7 případech má projekt koordinovaný českým účastníkem ještě dalšího českého partnera.
Více než jednoho českého partnera má 12 projektů z celkově 27 financovaných. Skladba úspěšných účastníků výzev M-ERA je následující: vysoké školy (9 účastníků / účast ve 20 projektech), výzkumné instituce (5/6) a soukromé subjekty (12/15).
Tabulka 2: Parametry výzev M-ERA v letech 2018–2022 a podíl českých účastníků
Specifika výzev M-ERA
Určitým specifikem výzev M-ERA (i výzev nástroje ERA-NET obecně) je způsob a struktura jejich financování z národních zdrojů. Ty se mohou lišit mezi zeměmi, které se dané výzvy účastní, výší celkové alokované podpory pro danou zemi při vyhlášení výzvy, omezením celkové částky pro danou zemi ve výzvě na realizaci jednoho projektu s účastníky příslušné země, intenzitou finanční podpory ve smyslu celkové nebo jen částečné úhrady uznatelných nákladů a případně i omezením jen na některé tematické oblasti, kterých se týkají výzvy pro předložení návrhů projektů vyhlašované v dané zemi apod. Tyto rozdíly jsou vždy podrobně popsány v podmínkách výzev M-ERA a je jim dobré přizpůsobit strategii výběru partnerů do konsorcia.
V tomto kontextu je také třeba vzít v úvahu určitou flexibilitu jednotlivých národních poskytovatelů, zejména jejich možnosti a schopnosti navýšit původně alokovanou podporu v případě větší úspěšnosti žadatelů ze své země či regionu. To je důležité ve výzvě roku 2022, protože oproti první výzvě konsorcia M-ERA.NET3, která měla tzv. top-up složku umožňující doplnit chybějící prostředky některých národních poskytovatelů z příspěvku EK, ve výzvě r. 2022 tato možnost není. K těmto i dalším specifikům výzev pořádají konsorcium M-ERA i TA ČR, jako národní poskytovatel podpory, v období otevřených výzev informační akce.
Tabulka 3: Přehled českých účastníků s více než jedním financovaným projektem ve výzvách M-ERA
Závěr
Konsorcium M-ERA.NET3 plánovalo při svém vzniku svoji činnost až do roku 2026. Lze tedy očekávat, že v podobném formátu budou vyhlašovány výzvy každoročně až do roku 2025. Za tu dobu budou mít čeští účastníci prostor k rozšiřování a kultivování mezinárodní spolupráce a věříme, že se jejich zkušenosti odrazí i ve zvyšování účasti ve výzvách programu Horizont Evropa, které se v tomto smyslu pokusíme v budoucnu vyhodnotit a popsat na stránkách časopisu ECHO.
Autor: Petr Pracna
Zdroj: Technologické centrum AV ČR
Článek vyšel v aktuálním čísle časopisu ECHO, které vydává Technologické centrum AV ČR. Text v plném znění včetně odkazů na použité zdroje naleznete zde.
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
