Jaké změny čekají evropskou politiku výzkumu a inovací v následujících dvou letech?

S kyperským předsednictvím v Radě EU v roce 2026 přichází série legislativ a iniciativ Evropské komise, v nichž se lze snadno ztratit. Jedná se o návrhy spojené s vědou a výzkumem a čím dál častěji také s inovacemi, jež si pro sebe s novým kabinetem Evropské komise vymezují větší prostor, a to pod rouškou slova konkurenceschopnost. Vyvíjející se unijní prostředí se pomalu, ale jistě, promítá také do českého systému, který s transferem technologií a znalostí dlouhodobě bojuje (má tzv. inovační mezeru). Přibližme si tedy výhled vybraných aktivit Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady na roky 2026 a 2027.

Mezi připravované kroky patří ERA Act, který má dát Evropskému výzkumnému prostoru pevný právní rámec, dále fond Scaleup Europe, Evropský inovační akt a 28. režim, které mají za cíl usnadnit fungování firem na vnitřním trhu EU. Z hlediska budoucnosti vědy a výzkumu je také podstatné Doporučení Komise pro přilákání a udržení talentů pro inovace v Evropě. Důležitým aspektem je i vývoj umělé inteligence, který jde nekompromisně vpřed, a to nejen v Evropě. Zde hledá Komise cestu mezi regulací AI a současně i podporou jejího rozvoje. Podobnou debatu můžeme najít o roli EIC a kladení důrazu na projekty s využitím technologií dvojího užití. Zároveň očekáváme vyjasnění budoucnosti EIT, jehož Znalostní a inovační společenství se snaží dlouhodobě opodstatnit svou budoucnost. Rozhodně se tak dá říci, že následující měsíce budou přelomové, jelikož bude upřesněna podoba výše zmíněných nástrojů, iniciativ a legislativ, které určí cestu vědy, výzkumu a inovací (VaVaI) na následující dekádu.

Novinky v oblasti umělé inteligence

V oblasti umělé inteligence se evropská politika posouvá od schvalování pravidel k jejich skutečnému zavádění. Po přijetí Aktu o umělé inteligenci (AI Act) se nyní řeší, jak budou nová pravidla fungovat v praxi. Připravují se prováděcí předpisy, technické normy a na úrovni členských států se budují dohledové orgány. Při Evropské komisi také vznikl Evropský úřad pro umělou inteligenci (AI Office). Regulace však není jediným tématem. Umělá inteligence se stává součástí širší debaty o investicích a budoucí podobě 10. rámcového programu (FP10) i Evropského fondu pro konkurenceschopnost (ECF).

V listopadu 2025 došlo k představení iniciativy RAISE (Resource for AI Science in Europe), která má posílit využívání umělé inteligence přímo ve vědecké práci. Jejím cílem je lépe propojit výzkumné infrastruktury, data a výpočetní kapacity tak, aby se AI stala běžným nástrojem napříč obory. V tomto směru hrají klíčovou roli evropská centra vysoce výkonných výpočtů sdružená v Evropském společném podniku EuroHPC (EuroHPC JU). Paralelně se také budují továrny na umělou inteligenci (AI Factories) – jednu z nich máme v Ostravě a diskutuje se o budování tzv. gigatováren na umělou inteligenci, tedy rozsáhlých výpočetních center určených pro trénování a provoz velkých modelů AI v evropském prostředí, přičemž Česká republika se spolu s Polskem pravděpodobně bude o jednu takovou ucházet, její lokace by měla být v Jílovišti u Prahy.

Spolu s iniciativami AI ve vědě (AI in Science) a Apply AI, které mají podpořit výzkumníky i širší využívání AI v podnicích, jde o snahu posílit evropské kapacity pro AI v době, kdy nejpokročilejší systémy vznikají převážně mimo Evropskou unii.

Novinky v oblasti Wideningu

V rámci příprav FP10, který naváže na současný program Horizont Evropa, a ECF, se otevírá také debata o Wideningu, neboli rozšiřování účasti a šíření excelence. V současném programu Horizont Evropa tvoří Widening samostatnou část zaměřenou na podporu zemí s nižší účastí v rámcových programech, a to prostřednictvím nástrojů, jako jsou Teaming for Excellence, Twinning nebo ERA Chairs. Součástí je také reforma a posílení evropského výzkumného a inovačního systému v rámci evropského výzkumného prostoru (ERA). Komise v posledních letech posílila koordinaci těchto aktivit prostřednictvím Politické agendy ERA (ERA Policy Agenda 2025–2027) a systému monitorování pokroku (ERA Monitoring Mechanism). Důraz se klade na reformu hodnocení výzkumu (i kvůli častějšímu používání AI), otevřenou vědu a mobilitu výzkumníků.

Dle aktuálního návrhu FP10 se však pilířová a horizontální struktura programu má změnit a Widening i ERA mají dostat svůj prostor v nově vznikajícím IV. pilíři společně s vědeckými a technologickými infrastrukturami. Zároveň by se země Wideningu měly rozdělit do dvou skupin, a to na tzv. Widening skupinu (kde zůstává i Česká republika) a tzv. Transition země. Od těchto nových kategorií si Komise slibuje, že pomohou rozlišovat mezi zeměmi, které stále potřebují silnou podporu, a zeměmi, které se posouvají směrem k lepším výsledkům rychleji.

Evropská rada pro inovace (EIC) a výzkum dvojího užití (dual use)

V roce 2026 se u Evropské rady pro inovace (EIC) zřetelně rýsují dva souběžné posuny. Zaprvé EIC testuje nový způsob podpory průlomových technologií inspirovaný americkými agenturami typu ARPA (Advanced Research Projects Agency). Jde o americký model veřejné agentury financující vysoce rizikový a vysoce přínosný výzkum, a to prostřednictvím pilotní výzvy Advanced Innovation Challenges (první výzva byla velmi žádaná, uspějí jen 3 % projektů) Tento formát má být cílenější, více řízený a portfoliový, tedy s větším důrazem na to, aby se projekty skutečně posouvaly od ambiciózní myšlenky k ověřené technologii a využití v praxi. Právě tento typ přístupu se často zmiňuje i v debatě o budoucím FP10 jako jeden z možných způsobů, jak v EU zrychlit přenos špičkového výzkumu do aplikací.

Zadruhé se v pracovním programu EIC pro rok 2026 objevuje posun směrem k technologiím s bezpečnostním přesahem, zejména k inovacím s dvojím užitím. Dokument ale výslovně uvádí, že konkrétní rozšíření podpory v nástroji EIC Accelerator má přijít prostřednictvím plánovaného dodatku k pracovnímu programu, a to pouze za předpokladu přijetí potřebných legislativních změn. V praxi jde tedy spíše o signál připravované změny způsobilosti v existujícím nástroji než o nový nástroj sám o sobě.

Evropská partnerství a budoucnost Evropského inovačního a technologického institutu (EIT)

V debatě o budoucím směřování se partnerství (včetně společných podniků) znovu dostávají do centra pozornosti, Komise chce totiž jasněji vymezit jejich roli a vazbu na další nástroje, zejména na ECF. V návrhu k FP10 proto pracuje s těsnějším propojením s ECF tak, aby vznikla plynulejší cesta od základního výzkumu přes aplikovaný výzkum až k firmám a jejich růstu. Komise v posledních veřejných vystoupeních zdůrazňuje, že partnerství jsou důležitým a přínosným nástrojem propojujícím aktéry z různých sektorů, zároveň je však vnímá jako nástroje, které je třeba řídit strategicky. I proto má FP10 partnerství zjednodušit, snížit administrativu pro žadatele, zvýšit jejich pružnost a umožnit více způsobů provádění. Druhý pilíř, ve kterém se nyní partnerství nacházejí, má nadále zůstat největší částí programu a hlavní oporou kolaborativního výzkumu.

Na stejné linii se řeší i budoucnost Evropského inovačního a technologického institutu (EIT). Komise sice uznává jeho roli při rozvíjení znalostního trojúhelníku a naznačuje, že by měla být zachována. Nařízení o EIT je ale podle unijních pravidel určeno k přezkumu a Komise má nejpozději do 31. prosince 2026 navrhnout případné změny s ohledem na fungování a financování po roce 2027. V návrhu FP10 se sice objevuje pojem „znalostní trojúhelník“, který EIT dlouhodobě prosazuje, samotný EIT ale není v textu výslovně a systematicky ukotven. V roce 2026 tedy bude zajímavé sledovat, jak Komise a členské státy vyjasní jeho roli po roce 2027.

Legislativní novinky

Akt o Evropském výzkumném prostoru (European Research Area Act)

Jednou z připravovaných iniciativ je plánovaná legislativa s názvem Akt o Evropském výzkumném prostoru (ERA Act). Valná většina aktivit ERA je koordinována a udržována pouze na základě dobrovolného zapojení ze strany členských států, nikoli samotným právem EU. To se má změnit s navrhovanou legislativou ERA Act, která by měla vytvořit závazná pravidla pro členské státy. Mezi ně má patřit například ustanovení tzv. páté svobody zajišťující volný pohyb vědeckých pracovníků a znalostí anebo závazek směřovat investice do výzkumu a inovací na úroveň alespoň 3 % národního HDP (v kombinaci s evropským financováním). Konkrétní procentuální výše, ale i otázka, zda ji vůbec stanovovat, se bude řešit ve třetím čtvrtletí tohoto roku, kdy Komise plánuje návrh předložit (září 2026). Následně návrh projde řádným legislativním procesem (viz část Jak funguje legislativní proces). Jeho přijetí předpokládáme koncem roku 2027.

K valné většině iniciativ, které si dávají za cíl měnit systémový přístup k VaVaI v EU, je možné se vyjádřit pomocí veřejných konzultací. V nich je bohužel hlas Česka často nedostatečně zastoupen. V rámci přípravy ERA Act byly nedávno publikovány výsledky veřejné konzultace. Za Českou republiku se vyjádřilo celkem 11 subjektů z celkových 735. Přitom ERA Act má svůj nezastupitelný význam – od roku 2000, kdy se začal Evropský výzkumný prostor (ERA) vytvářet s myšlenkou sjednocení trhu pro výzkum, inovace a technologie, se postupně daří koordinovat a odstraňovat bariéry mezi členskými státy.

Fond Scaleup Europe

V reakci na inovační mezeru se Evropská komise v posledních měsících snaží připravit balíček opatření, jež má řešit jednu z největších slabin evropského inovačního ekosystému: v Evropě se daří vytvářet kvalitní podmínky pro zakládání startupů a špičkový výzkum, ale začínajícím firmám se hůře daří získat financování pro fázi škálování a expanz, tedy kapitál potřebný pro rychlý růst a dosažení globálního měřítka. Na tento strukturální problém upozorňuje například tematická studie Evropské investiční banky „The scale-up gap“. Podle jejích závěrů evropské scaleup firmy ve fázi růstu narážejí na kapitálová omezení a často hledají financování mimo EU.

Evropská komise na tuto problematiku přímo navazuje v Evropské strategii pro startupy a scaleupy (EU Startup and Scaleup Strategy) z května minulého roku, v níž se mimo jiné zaměřuje na cílené finanční nástroje, jako je fond Scaleup Europe. Tento nástroj představuje investiční podporu zaměřenou na překlenutí mezery ve financování, zejména v oblasti late-stage venture kapitálu, který je v EU často obtížně dostupný. Půjde o vícemiliardový růstový fond navázaný na EIC, fungující na tržním principu s výrazným zapojením soukromého kapitálu, s primárním cílem přilákat investory a znásobit veřejné prostředky. Za signál posunu do praxe lze považovat vypsání výzvy na manažera Fondu. Harmonogram zveřejněný na webu EIC počítá s finálním výběrem manažera v dubnu a s následným spuštěním Fondu. Fond by měl poprvé uzavřít závazky s investory a nejpozději v létě 2026 začít s prvními investicemi.

Evropský inovační akt (European Innovation Act) a 28. režim (28th regime)

Druhou část řešení problému inovační mezery představuje Evropský inovační akt (European Innovation Act) spolu s tzv. 28. režimem (28th regime).  Jedná se o dvojici návrhů, která má po chybějícím soukromém kapitálu cílit na jinou, ale stejně zásadní překážku: roztříštěnost pravidel v EU. Pro inovativní firmy často znamená 27 různých regulačních pravidel vyšší náklady, pomalejší expanzi přes hranice a zbytečné překážky při komercializaci výsledků výzkumu. Evropský inovační akt má podle Komise zlepšit rámcové podmínky pro uvádění inovací na trh, a to od samotné spolupráce výzkumu a průmyslu přes přístup k infrastrukturám až po posílení poptávkové strany, například prostřednictvím inovativních veřejných zakázek a větší právní jistoty pro zadavatele.

Tzv. 28. režim k tomu přidává praktický nástroj: volitelný jednotný režim napříč EU, který má firmám usnadnit fungování na jednotném trhu bez nutnosti přizpůsobovat klíčové procesy každému národnímu systému zvlášť.

Původně měl Evropský inovační akt vyjít 18. března 2026. Evropská komise ovšem musela kvůli interním procesům vydání odložit na zatím neurčité datum.

Iniciativa Choose Europe a Doporučení na přilákání talentů pro inovace

Současná geopolitická situace a nejasné směřování americké administrativy vyvolaly rychlou reakci Evropské komise, která v minulém roce zahájila iniciativu Choose Europe, jejímž cílem je přilákat excelentní zahraniční výzkumníky do Evropy a motivovat je k dlouhodobému působení v EU. V rámci této iniciativy Evropská komise připravila různé nástroje, například tzv. supergranty ERC (ERC Plus Grants), pilotní akci MSCA (MSCA Choose Europe for Science) spolufinancující dlouhodobé smlouvy pro postdoktorandy nebo navazující vízovou strategii, která se týká i vědeckých pracovníků.

Právě na iniciativu Choose Europe a novou vízovou strategii navázala Evropská komise Doporučením o přilákání talentů pro inovace. Komise jím vyzývá členské státy k odstraňování administrativních a regulatorních bariér pro příchod a udržení špičkových talentů ze třetích zemí. Doporučení se zaměřuje zejména na zjednodušení a zrychlení vízových a pobytových procedur. Přestože nejde o právně závazný akt, představuje Doporučení důležitý signál, na který mohou navazovat národní reformy i budoucí legislativní návrhy v oblasti výzkumných kariér a mobilit.

Jak funguje legislativní proces v rámci příprav FP10 a ECF

Napříč textem se často odkazujeme na takzvaný řádný legislativní proces, tedy schvalovací proces legislativ navržených Evropskou komisí. Každá z nich je před schválením dlouhodobě projednávána formacemi Rady EU a také v Evropském parlamentu. Co je pro nás z oblasti VaVaI nejdůležitější teď sledovat? Jsou to právě návrhy pro následující rámcový program pro výzkum a inovace, tedy další Horizont Evropa (FP10) a také s ním provázaný Evropský fond pro konkurenceschopnost (ECF). Oba návrhy představila Evropská komise minulé léto.

V závěru února se na půdě Rady EU diskutovalo o FP10 i o připravovaném ECF. V rámci Evropského parlamentu se debata posunula od úvodních diskusí ke konkrétní Zprávě k návrhu pro následující rámcový program. V ní Parlament navrhuje sérii úprav návrhu Komise, například navýšení rozpočtu, větší autonomii pro ERC nebo nové uspořádání pracovních programů. Nyní je cílem, aby Parlament po letní přestávce hlasoval ve výboru a na podzim se tématem zabývalo plénum. Podle prozatímního harmonogramu se předpokládá, že na konci roku 2026 vstoupí diskuse o FP10 a ECF do další fáze, kdy se Parlament a Rada EU začnou připravovat na meziinstitucionální jednání o konečném znění nařízení. Většina práce se tak přesune do závěru roku 2026, zatímco samotné uzavření dohody se očekává pravděpodobně v roce 2027.

Zdroj: CZELO