Technologické centrum AV ČR připravilo analýzu účasti tuzemských podniků v rámcových programech. Tentokrát se zaměřilo na porovnání podniků na základě odvětvové struktury, počtu zaměstnanců, ročního obratu a v neposlední řadě také na geografickou dimenzi, respektive na to zda se jednotlivé ukazatele mění v závislosti na kraji, ve kterém podnik sídlí.
K 15. září 2022 ČR vykázala 76 účastí subjektů s právní formou soukromé ziskové společnosti (dále jen „podniků“) v programu Horizont Evropa. Celková výše příspěvku Evropské unie těmto podnikům činila 26,5 milionu €. Tento údaj zahrnuje pouze účastníky typu „příjemce“ (beneficiary), kteří mají s Evropskou komisí podepsánu grantovou dohodu nebo probíhá příprava k jejímu podpisu. Doposud nebyla podrobně zkoumána oborová struktura podniků, které se zúčastnily rámcových programů EU pro výzkum a inovace. Jako hlavní hledisko byl zvolen obor hlavní činnosti dle odvětvové klasifikace CZ-NACE.
Zdroji dat byly nejprve Registr ekonomických subjektů ČSÚ (k 31. květnu 2022) a aktuální snímek databáze MagnusWeb, provozované společností Dun & Bradstreet Czech Republic, a. s. Poněvadž mezi oběma databázemi byly identifikovány jisté rozdíly v uváděných oborech hlavní činnosti podniků zúčastnivších se rámcových programů a zároveň existovaly i rozdíly mezi těmito databázemi a internetovými prezentacemi podniků, přiklonil se autor tohoto příspěvku k vlastnímu přiřazení oborů hlavní činnosti dle kategorizace CZ-NACE právě z podnikových internetových prezentací a výročních zpráv.
Z 21 sekcí oborové klasifikace CZ-NACE největší počet účastí vykázaly podniky s hlavní činností spadající do těchto tří sekcí: zpracovatelského průmyslu, informačních a komunikačních činností a profesních, vědeckých a technických činností. Zhruba čtyři pětiny účastí podniků v programu Horizont Evropa, Horizont 2020 a Sedmém rámcovém programu spadaly právě sem.
Ve zpracovatelském průmyslu v posledních třech rámcových programech dominovaly podniky zaměřené na výrobu počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. V případě programu Horizont Evropa byla druhým nejčastěji zastoupeným průmyslovým odvětvím výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů. V programu Horizont 2020 a Sedmém rámcovém programu pak výroba strojů a zařízení jinde neuvedených (tzn. ostatní strojírenství) a výroba chemických látek a chemických přípravků.
V informačních a komunikačních činnostech zcela dominovaly podniky s činností v oblasti informačních technologií.
V profesních, vědeckých a technických činnostech je možné sledovat mezi rámcovými programy určitý vývoj. V sedmém rámcovém programu v této sekci byly nejvíce zastoupeny podniky s hlavní činností ve výzkumu a vývoji a architektonických a inženýrských činnostech a technických zkouškách a analýzách. V programu Horizont 2020 pak nejvyšší účast vykázaly podniky s hlavní činností zaměřenou na poradenství v oblasti řízení, tzn. různé konzultační a poradenské podniky a podniky zaměřené na přípravu projektových žádostí a správu projektů. Takové podniky v programu Horizont 2020 představovaly zhruba jednu třetinu účastí v této odvětvové sekci. V programu Horizont Evropa jsou podniky zaměřené na výzkum a vývoj, architektonické a inženýrské činnosti a technické zkoušky a analýzy a poradenství v oblasti řízení dosud podobně zastoupeny.
Účast tuzemských podniků v rámcových programech podle počtu zaměstnanců
Předchozí část stručně zhodnotila odvětvovou strukturu účasti tuzemských podniků v rámcových programech. Cílem této části je navázat a představit čtenáři velikostní strukturu těchto podniků podle počtu zaměstnanců. Přidáno je i hledisko institucionálního sektoru neboli vlastnictví, neboť rámcových programů se účastní domácí a zahraniční podniky odlišných velikostních kategorií.
Hodnoceni jsou opět pouze účastníci typu „příjemce“ (beneficiary), kteří mají s Evropskou komisí podepsanou grantovou dohodu nebo probíhá příprava k jejímu podpisu. Poněvadž hodnotíme tři po sobě jdoucí rámcové programy, je pro nás rozhodující velikostní kategorie podniku v době ukončení programu. To znamená pro 7. rámcový program rok 2014; pro program Horizont 2020 rok 2020, neboť databáze MagnusWeb, provozovaná společností Dun & Bradstreet Czech Republic, a. s., v době zpracování tohoto příspěvku nedisponuje údaji ze závěrek zúčastnivších se podniků za rok 2021. V případě aktuálního programu Horizont Evropa vycházíme rovněž z údajů pro rok 2020.
Z hlediska vlastnictví dominují ve všech třech rámcových programech podniky v domácím vlastnictví. V 7. rámcovém programu a programu Horizont 2020 vykázaly zhruba dvě třetiny všech účastí, v programu Horizont Evropa (k 15. září 2022) pak tři pětiny všech účastí. I v případě příspěvku Evropské unie se zastoupení podniků v domácím vlastnictví pohybuje okolo 60 %. Účast tuzemských veřejných podniků v rámcových programech je zanedbatelná.
Mezi podniky v domácím vlastnictví převažovala kategorie drobných a malých podniků (tj. podniky v kategoriích neuvedeno, 0–9 zaměstnanců a 10–49 zaměstnanců). Na celkovém počtu účastí domácích podniků se drobné a malé podniky dohromady podílejí z více než poloviny – v programu Horizont 2020 ze dvou třetin, v dosavadní části programu Horizont Evropa 71 %. Podobné tvrzení platí i v případě výše příspěvku Evropské unie, avšak v případě programu Horizont Evropa jsou drobné a malé podniky mezi domácími podniky zastoupeny jen z 56 %. Zároveň si lze povšimnout, že mezi podniky v domácím vlastnictví klesá účast středně velkých podniků (tj. podniků s 50–249 zaměstnanci).
Naopak mezi podniky v zahraničním vlastnictví převažovaly velké podniky, tj. podniky s více než 250 zaměstnanci. Na celkovém počtu účastí podniků v zahraničním vlastnictví se ve všech třech rámcových programech podílely přibližně polovinou. U výše příspěvku Evropské unie se jejich zastoupení pohybovalo od 59 % v 7. rámcovém programu, přes 74 % v programu Horizont 2020, po 54 % v programu Horizont Evropa. Druhou nejčastěji zastoupenou velikostní kategorií u podniků v zahraničním vlastnictví jsou v případě programu Horizont Evropa středně velké podniky (50–249 zaměstnanců), stejně jako v případě 7. rámcového programu. Naopak v programu Horizont 2020 byly druhou nejčastěji zastoupenou kategorií zahraničních podniků drobné a malé podniky.
Účast tuzemských podniků v rámcových programech podle výše ročního obratu
Nyní představíme velikostní strukturu podniků podle výše jejich ročního obratu. Opět je přidáno i hledisko institucionálního sektoru neboli vlastnictví, neboť i zde platí, že rámcových programů se účastní domácí a zahraniční podniky odlišných velikostních kategorií.
Mezi podniky v domácím vlastnictví z hlediska ročního obratu převažují kategorie drobných (s ročním obratem do 59,9 mil. Kč) a malých podniků (roční obrat ve výši 60–299,9 mil. Kč). Na celkovém počtu účastí domácích podniků se tyto podniky ve všech třech sledovaných rámcových programech podílely čtyřmi pětinami. Z hlediska výše příspěvku Evropské unie převažovaly v 7. rámcovém programu a programu Horizont 2020 mezi podniky v domácím vlastnictví drobné a malé podniky (opět zhruba s podílem 3/4, resp. 4/5). Naopak v programu Horizont Evropa jsou v době zpracování tohoto příspěvku rovnoměrně zastoupeny drobné, malé i velké domácí podniky. I v tomto kritériu si lze povšimnout, že mezi podniky v domácím vlastnictví klesá účast středně velkých podniků (tj. podniků s ročním obratem mezi 300 mil. a 1,5 mld. Kč).
Mezi zahraničními podniky z hlediska počtu účastí převažují ve všech třech sledovaných rámcových programech velké podniky, tj. podniky s ročním obratem nad 1,5 mld. Kč. Převaha velkých podniků mezi zahraničními podniky je zřejmá zejména v programech Horizont 2020 a Horizont Evropa v ukazateli výše příspěvku Evropské unie. V programu Horizont 2020 do velkých podniků směřovaly 2/3 příspěvku Evropské unie podnikům v zahraničním vlastnictví. V případě programu Horizont Evropa šlo o jednu polovinu. Naopak v 7. rámcovém programu byly mezi zahraničními podniky jednotlivé velikostní kategorie zastoupeny rovnoměrněji.
Roční obrat tuzemských podniků účastnících se rámcových programů podle krajů
Přechozí blok identifikoval, že rámcových programů se účastní domácí a zahraniční podniky odlišných velikostních kategorií – u domácích podniků převažují drobné a malé a podniky, u zahraničních podniků velké podniky. Úlohou následující poslední části textu je zjistit, zdali má tato skutečnost i geografickou dimenzi, tj. zdali existují rozdíly mezi jednotlivými kraji České republiky.
Z dat k programu Horizont Evropa (k 15. září 2022) zatím nelze – vzhledem k 76 podnikovým účastem s celkovým příspěvkem EU ve výši 26,5 mil. € – vyvozovat závěry. Naopak v případě 7. rámcového programu a programu Horizont 2020 si jistých pravidelností povšimnout lze. V 7. rámcovém programu podniky se sídlem v Praze získaly 38 % příspěvku EU tuzemským podnikům (tj. 29,6 mil. €), v programu Horizont 2020 pak 58 % (tj. 73,4 mil. €). Podíváme-li se na strukturu podniků se sídlem v Praze a strukturu podniků zúčastnivších se rámcových programů za celou ČR, nenajdeme – vzhledem k významu zastoupení Prahy – zásadní rozdíly mezi oběma strukturami.
V případě Jihomoravského kraje byl tento podíl 23 % (pro 7. RP, tj. 18,2 mil. €), resp. 17 % (pro H2020, tj. 21,5 mil. €). Struktura podniků zúčastnivších se rámcových programů se sídlem v Jihomoravském kraji se od struktury podniků za celou ČR v několika případech výrazněji odlišuje. Prvním případem je vyšší zastoupení středních podniků v domácím vlastnictví (podniků s obratem 300 mil. Kč až 1,5 mld. Kč) a druhým případem pak vysoké zastoupení drobných podniků (podniků s obratem do 59,9 mil. Kč) mezi podniky v zahraničním vlastnictví.
Nadprůměrnou účast drobných a malých podniků (tj. podniků s ročním obratem do 299,9 mil. Kč) v domácím vlastnictví v 7. RP vykázaly kraje: Pardubický, Středočeský, Liberecký, Olomoucký a Královéhradecký. V programu Horizont 2020 pak šlo o kraje Královéhradecký, Zlínský, Olomoucký a Středočeský. V uvedených krajích se drobné a malé podniky v domácím vlastnictví podílely více než 3/5 na příspěvku Evropské unie podnikům.
Středně velké podniky v domácím vlastnictví byly nadprůměrně zastoupeny v 7. RP v krajích Jihočeském, Zlínském, Olomouckém a již zmiňovaném Jihomoravském. V programu H2020 pak v krajích Pardubickém, Moravskoslezském, Libereckém a Jihočeském. V těchto krajích byly středně velké podniky zastoupeny více než 30 % na příspěvku Evropské unie podnikům.
V programu Horizont 2020 byla doménou velkých podniků (tj. podniků s obratem 1,5 mld. Kč a vyšším) v domácím vlastnictví Praha. Naopak v 7. RP byly domácí velké podniky nejvíce zastoupeny v krajích Libereckém, Moravskoslezském, Plzeňském a Jihočeském – podílely se 1/7 až 1/10 na příspěvku Evropské unie tamějším zúčastněným podnikům.
Velké zahraniční podniky byly mezi účastníky 7. RP i programu Horizont 2020 nejvíce zastoupeny v krajích Vysočina, Plzeňském a hl. m. Praze; pouze v případě programu H2020 se přidává i Jihočeský kraj.
Při pohledu na geografický obraz podnikové účasti v rámcových programech si lze povšimnout, že velikostní a vlastnická struktura podniků, které se účastní rámcových programů, je více méně stabilní v Praze a Jihomoravském kraji. Struktura účastníků se sídlem v ostatních krajích ČR je ve srovnání s Prahou a Jihomoravským krajem proměnlivější.
Autor: Vladimír Vojtěch
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
