Technologické centrum AV ČR připravilo další analýzu dat z rámcového programu Horizont Evropa. Podle ní souvisí úspěšnost zemí EU v tomto programu s jejich inovační výkonností nebo s jejich mírou účasti v „nevýzkumných a neinovačních“ typech projektů. Jak přesně se tyto indikátory do úspěšnosti promítají?
Jedním z indikátorů, který se pravidelně a dlouhodobě v souvislosti s RP sleduje, je zapojení řešitelských týmů z jednotlivých zemí do procesu přípravy projektů RP a následná úspěšnost projektových návrhů s jejich účastí.
V tomto blogu se budeme zabývat úspěšností projektových návrhů s účastí jednotlivých zemí EU předložených do dosud vyhodnocených výzev programu Horizont Evropa (data k 09/2022).
Na počátku analýzy uveďme, že kalkulovaná míra úspěšnosti se vztahuje pouze na úplné způsobilé návrhy projektů – eligible full proposals (tj. návrhy předložené do jednokolové výzvy nebo do druhé fáze dvoukolové výzvy). Kalkulace úspěšnosti nezahrnuje 1. kolo dvoukolových výzev z důvodu nedostatku strukturovaných údajů o žadatelích v první fázi procesu hodnocení.
Existuje řada způsobů, jak v programu Horizont Evropa stanovit úspěšnost. Je možné stanovit úspěšnost výzev, typů institucí, zemí atd. Úspěšnost lze vztahovat k jednotlivým fázím (kolům) hodnocení návrhu projektu. Při výpočtu úspěšnosti lze použít „počty“ nebo „částky“ a případně další rozměry.
V tomto článku budeme stanovovat úspěšnost návrhů projektů daných zemí EU dle níže uvedeného vzorce.
Úspěšnost návrhů projektů dané země (Proposals success rate) = (počet návrhů projektů vybraných k financování v jednokolových výzvách s účastí dané země + počet návrhů projektů vybraných k financování ve druhém kole dvoukolových výzev s účastí dané země) / (počet hodnocených způsobilých návrhů projektů v jednokolových výzvách s účastí dané země + počet hodnocených způsobilých návrhů projektů ve druhém kole dvoukolových výzev s účastí dané země) *100
(Poznámka autora: Evropská komise používá velmi často stejnou kalkulaci úspěšnosti.)
Výsledkem použití toho jednoduchého vzorce aplikovaného na země EU je graf 1.
Graf 1 – Úspěšnost úplných způsobilých návrhů projektů s účastí daných zemí EU v programu Horizont Evropa.
Nejvyšší úspěšnost mají projektové návrhy, na jejichž přípravě (se kromě dalších zemí) podílely Belgie a Nizozemí. V popředí výčtu zemí se nachází 6 zemí EU-13 a Dánsko. Teprve poté následují technologicky vyspělé státy počínaje Rakouskem a konče Švédskem. Poněkud překvapivě mohou působit zejména pozice Lotyška a Slovenska, neboť projektové návrhy, na jejichž přípravě se podílely výzkumné týmy z těchto zemí mají nadprůměrnou úspěšnost. To vede k otázce, čím je tato neočekávaná pozice těchto států způsobena. Jsou Lotyšsko a Slovensko šampiony tohoto rámcového programu?
Z tohoto důvodu je vhodné analyzovat úspěšnost projektových návrhů s účastí daných zemí v programu Horizont Evropa trochu podrobněji. Jednou z možností je rozdělit předložené projektové návrhy na dvě skupiny dle typů akcí, a to na:
- Návrhy projektů s převahou výzkumných a (nebo) inovačních aktivit – research and/or innovation oriented proposals. Do této skupiny jsou zařazeny projektové návrhy typu – RIA (výzkumné a inovační akce), IA (inovační akce), ERC (akce Evropské rady pro výzkum), EIC (akce Evropské inovační rady) a MSCA – PF (akce MSCA – postdoktorandská stipendia). Projektových návrhů typu RIA a IA je v této skupině předloženo cca 70 %.
- Návrhy projektů, které mají charakter koordinačních a podpůrných akcí a návrhy projektů zaměřené na školicí, informační, networkingové aktivity a spolufinancování výzkumu – tzn. projektové návrhy, které nejsou zaměřeny přímo na čistou vědu a inovace: non research (non-innovative) proposals. Do této skupiny jsou zařazeny projektové návrhy typu CSA (koordinační a podpůrné akce), COFUND (podpora mezinárodní spolupráce poskytovatelů veřejných prostředků na VaV), MSCA – COFUND (spolufinancování nových nebo stávajících doktorských či postdoktorandských programů), MSCA – SE (výměnné pobyty zaměstnanců v oblasti VaVaI), MSCA – DN (MSCA sítě pro doktorandy), PPI (veřejné zakázky na inovativní řešení) a PCP (veřejné zakázky na služby VaV). Projektových návrhů typu koordinační a podpůrná akce (CSA) je v této skupině cca 54 %.
Pokud spočítáme úspěšnost pro tyto dvě kategorie projektových návrhů, obdržíme zcela jiný výsledek než v předchozím případě. Podrobněji grafy 2 a 3.
Graf 2 – Úspěšnost úplných způsobilých návrhů projektů s převahou výzkumných a (nebo) inovačních aktivit s účastí daných zemí EU v programu Horizont Evropa.
Graf 3 – Úspěšnost úplných způsobilých návrhů projektů zaměřených na koordinační, podpůrné, školicí, informační, networkingové aktivity s účastí daných zemí EU v programu Horizont Evropa.
V případě, že se kalkulace úspěšnosti týká výzkumně a (nebo) inovačně zaměřených projektových návrhů, figurují na předních pozicích SČS (EU-14) s vyšším souhrnným inovačním indexem (SII dle EIS 2022), a naopak státy s nižší hodnotou tohoto indexu nacházíme na zadních pozicích (viz. graf 2).
Pokud je úspěšnost projektových návrhů s účastí daných zemí stanovena pro projektové návrhy mapující určité vědecko-výzkumné oblasti nebo pro návrhy zaměřené na pořádání informačních, školicích a networkingových akcí (non research (non-innovative) proposals), dostávají se do popředí naopak státy EU-13. (viz. graf 3).
Graf 4 prezentuje, jak reagují jednotlivé státy EU na výzvy k předkládání návrhů projektů z hlediska poměru projektových návrhů zaměřených na vědecké a inovační aktivity k projektovým návrhům, které toto zaměření nemají. Z tohoto poměru plyne, že u většiny SČS (EU-14) převažují v mnohem větší míře výzkumně a (nebo) inovačně zaměřené projektové návrhy. U států EU-13 není tato převaha tak výrazná. U Malty a Slovenska mají vyšší četnost dokonce projektové návrhy bez vědeckého a (nebo) inovačního záměru.
Graf 4 – Poměr počtu úplných způsobilých návrhů projektů s převahou výzkumných a (nebo) inovačních aktivit s účastí daných zemí EU k počtu úplných způsobilých návrhů projektů zaměřených na koordinační, podpůrné, školicí, informační, networkingové aktivity.
Odhad, jak výrazně promlouvají do celkové bilance úspěšnosti projektové návrhy zaměřené na činnosti, které se převážně netýkají vědy a inovací, lze odvodit z grafu 5. Tento graf prezentuje podíly výzkumně a inovačně zaměřených financovaných projektů ke všem financovaným projektům a obdobně podíly financovaných projektů bez výzkumně inovačního potenciálu ke všem financovaným projektům. Je zřejmé, že u většiny států EU-14 (SČS) se úspěšné, tj. financované projekty s velkou převahou věnují čisté vědě a inovacím, naopak u států EU-13 (NČS) nacházíme mezi úspěšnými projekty v mnohem větší míře ty, které označujeme jako nevýzkumné a neinovační.
Graf 5 – Poměr mezi počtem financovaných projektů s převahou výzkumných a (nebo) inovačních aktivit k financovaným projektům nevýzkumného charakteru, tj. zaměřených na koordinační, podpůrné, školicí, informační, networkingové aktivity v programu Horizont Evropa.
Tomuto zjištění odpovídají i hodnoty a poměry úspěšností (graf 6). U všech států EU-13 je výrazně vyšší úspěšnost projektových návrhů, které neobsahují výzkumné ani inovační aktivity – min 1,5 x vyšší. U SČS (EU-14) je úspěšnost takto zaměřených návrhů projektů také vyšší, než úspěšnost vědecky a (nebo) inovačně zaměřených návrhů projektů, ale ne tak výrazně (10 států z EU-14 má tento poměr pod 1,5).
Graf 6 – Poměr úspěšnosti úplných způsobilých návrhů projektů zaměřených na koordinační, podpůrné, školicí, informační, networkingové aktivity s účastí daných zemí EU v programu Horizont Evropa k úspěšnosti úplných způsobilých návrhů projektů s převahou výzkumných a (nebo) inovačních aktivit s účastí daných zemí EU v tomto programu.
Odlišný charakter účasti i aktivity jednotlivých států v programu Horizont Evropa je dobře vidět ze vztahu mezi celkovou úspěšností projektových návrhů s účastí daných států a podílem financovaných nevýzkumných (neinovačních) projektových návrhů s účastí daných států. U NČS (EU-13) nebo států s nižším SII se projevuje středně silná korelace mezi těmito dvěma indikátory.
Čím je podíl financovaných nevýzkumných (neinovačních) projektových návrhů (tj. nevědeckých – neinovačních financovaných projektů) s účastí daného státu vyšší, tím vyšší je celková úspěšnost tohoto státu v programu Horizont Evropa. Jinými slovy řečeno: velikost podílu financovaných projektů, jejichž obsahem nejsou věda a inovace, nýbrž jiné aktivity má výrazný vliv na celkovou úspěšnost v programu Horizont Evropa. Toto se týká zejména států EU-13.
U inovačně silných států s vysokým SII tato závislost neplatí a financované koordinačně podpůrné akce a financované projekty zaměřené na informační, poradenské a networkingové aktivity s účastí těchto států nemají na jejich celkovou úspěšnost v programu Horizont Evropa takový vliv.
Graf 7 – Vztah mezi úspěšností úplných způsobilých návrhů projektů s účastí daných zemí EU a podílem financovaných nevýzkumných (neinovačních) úplných způsobilých návrhů projektů.
Skutečnost, že úspěšnost projektových návrhů v programu Horizont Evropa s účastí SČS (EU-14) a také částečně států se silným inovačním potenciálem (strong innovators, innovation leaders) může do značné míry souviset se souhrnným inovačním indexem (SII), je dobře vidět v grafu 8. Čím vyšší je SII, tím je vyšší i celková úspěšnost projektových návrhů. U NČS (EU-13) a u států s nižším SII je vztah mezi inovačním potenciálem a úspěšností v programu Horizont Evropa mnohem slabší. Jak jsme ukázali v předešlé analýze, u států EU-13 je celková úspěšnost ovlivněna spíše vysokým podílem úspěšných projektů zaměřených na koordinační, podpůrné, informační a networkingové aktivity.
Graf 8 – Vztah mezi souhrnným inovačním indexem zemí EU a úspěšností úplných projektových návrhů s jejich účastí.
Stručné shrnutí
Uvedené faktory, u kterých jsme zmínili, že ovlivňují úspěšnost projektových návrhů, nejsou samozřejmě zdaleka jediné. O čemž svědčí i velikost koeficientů korelace a determinace u použitých lineárních závislostí.
O úspěšnosti rozhoduje celá řada další faktorů. Nejde jen o míru metodické a vědecké úrovně výzkumných týmů, nýbrž i o jejich schopnost zapojovat se do významných mezinárodních konsorcií, schopných vytvořit souhrnnou výzkumnou kapacitu, která je nezbytná pro řešení zásadních problémů, na které EK alokovala finanční prostředky. Tyto faktory se však bez hlubších znalostí konkrétních návrhů projektů a členů řešitelských konsorcií analyzují jen velmi těžko.
Lze tedy říci, že k celkové úspěšnosti projektových návrhů v programu Horizont Evropa, kalkulované jen poměrem pozitivních případů ke všem případům, je třeba se stavět obezřetně. Zejména je třeba opatrně interpretovat postavení jednotlivých zemí při komparaci hodnot celkové úspěšnosti projektových návrhů jednotlivých zemí.
Je zřejmé, že úspěšnost návrhů projektů je u řady zemí EU-13 ovlivněna vysokým podílem úspěšných návrhů projektů, které nemají čistě výzkumný a (nebo) inovační charakter. To vysvětluje postavení Lotyšska nebo Slovenska mezi ostatními státy při posuzování celkové úspěšnosti projektových návrhů v programu Horizont Evropa. U starých členských států (EU-14, SČS) nebo států s vyšším inovačním potenciálem, kde se úspěšné, tj. financované projekty věnují spíše vědě a inovacím, mohou hodnoty jejich celkové úspěšnosti v programu H2020 souviset s vyšším inovačním indexem. Výsledná úspěšnost projektových návrhů zemí EU v programu Horizont Evropa je do značné míry odrazem jejich inovační výkonnosti, nebo naopak schopnosti a míry zapojení se do financovaných projektů zaměřených na koordinační, podpůrné, školicí, informační a networkingové aktivity.
Na úplný závěr je třeba dodat, že samotné kritérium úspěšnosti nemusí jednoznačně vypovídat o významu zapojení týmů do programu. Záleží na typech projektů, struktuře účastníků i na rozpočtech jednotlivých projektů. Současně je třeba počítat s tím, že „celková úspěšnost“ shrnuje úspěšnost všech projektů či účastníků bez ohledu na to, zda jejich příspěvek k řešení projektu spočíval v rozsáhlých výzkumných aktivitách zásadního významu (a pravděpodobně též vyžadoval mobilizaci velkého rozpočtu) nebo šlo z hlediska výzkumu o aktivity méně významné, např. o účast ve výzkumné školicí síti (kde náklady víceméně pokrývaly cestovní výdaje na účast na pracovních setkáních či návštěvách pracovišť).
Autor: Daniel Frank, TC AV ČR
Zdroj: Technologické centrum AV ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
