Patentová aktivita v ČR – mezinárodní porovnání

Rozvoj komercializace v Česku byl podpořen výraznými finančními dotacemi na zakládání a rozvoj center transferu technologií z prostředků evropských strukturálních fondů i národních programů účelové podpory. Přehledová studie se zaměřuje na mezinárodní porovnání českých výzkumných organizací v jediném indikátoru transferu znalostí, počtu patentových přihlášek, protože data pro jiné indikátory, zejména pro příjmy z komercializace, nejsou pro zahraniční výzkumné organizace dostupná. České výzkumné organizace výrazně zaostávají v počtu patentových přihlášek podaných u zahraničních patentových úřadů za organizacemi inovačně výkonnějšími, především ze starých členských států. Hlavní příčinou je zřejmě nízká patentová produktivita organizací podnikatelského sektoru, na níž má podíl i offshoring patentů.

Spolupráce vědeckých institucí financovaných z veřejných rozpočtů, zejména univerzit a veřejných výzkumných organizací (v Česku označovaných jako veřejné výzkumné instituce), se soukromým, především podnikovým sektorem, je v centru pozornosti ve světě i v Česku. Zájem o rozšiřování spolupráce veřejného výzkumného sektoru se sektorem soukromým je motivován podporou přenosu vědeckých poznatků do praxe, a tím posílením inovačních aktivit podniků, které jsou nezbytnou podmínkou vyšších výkonů národních ekonomik.

V nedávné minulosti bylo publikováno několik studií mapujících podmínky spolupráce univerzit a veřejných výzkumných organizací s průmyslem, kvalitativně poukazujících na výsledky takové spolupráce a navrhujících opatření na úrovni politik vedoucích k podpoře této spolupráce a zlepšení přenosu vědeckých výsledků do praxe ([1], [2], [3]).

Na základě zadání Úřadu vlády ČR v zakázce „Koncepční a analytická podpora RVVI“ byla v první polovině roku 2023 vypracována souhrnná zpráva o komercializaci výsledků výzkumné činnosti v Česku ve čtyřech sektorech výzkumných organizací: veřejných vysokých školách, ústavech Akademie věd ČR, ostatních veřejných výzkumných institucích mimo AV ČR a soukromých výzkumných organizacích. Ze zprávy byly poté připraveny dva články publikované v časopise ERGO [4] a [5], a které postupně vyjdou i na webu Vědavýzkum.cz. Tento článek shrnuje výstupy transferu znalostí a komercializace ze zmíněných čtyř sektorů výzkumných organizací v období let 2018 až 2021 pomocí několika indikátorů: počtu přihlášek vynálezů (často se používá termín patentová přihláška), počtu udělených patentů, počtu licenčních smluv k využití průmyslových práv, počtu založených spin-off společností, příjmů z licenčních poplatků, příjmů z dividend a z prodeje spin-off společností, příjmů ze smluvního výzkumu, příjmů ze vzdělávacích kurzů a příjmů z konzultací a poradenství.

Cílem této přehledové studie je provést mezinárodní srovnání českých výzkumných organizací v transferu znalostí. Na rozdíl od Česka, kde pro sektor veřejných vysokých škol existují soubory veřejně dostupných dat (výroční zprávy o činnosti a výroční zprávy o hospodaření) pro všechny v předchozím odstavci vyjmenované indikátory, pro výzkumné organizace z ostatních sektorů jsou v ucelené formě dostupná jen data o počtu patentů, užitných vzorů, licenčních smluv a příjmů z licenčních poplatků (viz patentová statistika ČSÚ [6] a statistka ČSÚ o licencích [7]), pro mezinárodní porovnání jsou pro zahraniční výzkumné organizace dostupná pouze data o počtu přihlášek vynálezů a počtu udělených patentů.

Metodologie a zdroje dat

Data o počtu patentových přihlášek a udělených patentů v jednotlivých zemích jsou dostupná z několika zdrojů. Evropský patentový úřad EPO sdružující 39 členských států zahrnujících kromě všech 27 členských států EU i další evropské nečlenské státy EU publikuje data o počtu patentových přihlášek podaných k EPO a udělených patentů nejen pro 39 členských států, ale i pro přihlašovatele z dalších států. Světová organizace duševního vlastnictví WIPO (World Intellectual Property Organization), která má v současnosti 193 členských států, poskytuje mimo jiné statistiky duševního vlastnictví zahrnující údaje o počtu přihlášek vynálezů a udělených patentů.

Český statistický úřad („ČSÚ“) zveřejňuje počet patentových přihlášek a udělených patentů přihlašovatelů z Česka podle dat WIPO (https://www3.wipo.int/ipstats/index.htm) v každoroční patentové statistice (https://www.czso.cz/csu/czso/patentova_statistika).

Vzhledem k tomu, že počet patentových přihlášek podaných subjekty z jednotlivých sektorů závisí na významu sektoru ve výzkumném systému země (viz např. vysokoškolský sektor v Belgii, Irsku, Spojeném království, vládní sektor ve Francii a v prakticky všech nových členských státech), zvolili jsme pro mezinárodní porovnání údaje o počtu patentových přihlášek vztaženém na počet výzkumníků v jednotlivých sektorech.

Databáze Evropského patentového úřadu EPO Worldwide Patent Statistical Database (PATSTAT) [8] obsahuje bibliografické a právní údaje o patentech z průmyslově rozvinutých a předních rozvojových zemí. Tyto údaje jsou extrahovány ze všech světově významných patentových databází a jsou vhodné pro realizaci patentových analýz. Pro vyhodnocení patentové aktivity v tomto příspěvku byla využita databáze PATSTAT z podzimu 2022. Pro analýzu údajů z databáze PATSTAT bylo zvoleno časové období 2018 až 2021, zejména proto, že informace o patentových přihláškách jsou uváděny v této databázi až s jistým časovým odstupem, zpravidla jeden rok.

Z databáze PATSTAT jsme využili údaje o počtu patentových přihlášek podaných u Úřadu průmyslového vlastnictví ČR (ÚPV), podaných národní cestou u zahraničních patentových úřadů, patentových přihlášek u Evropského patentového úřadu (EPO), mezinárodních patentových přihlášek podaných podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT) a o počtech udělených patentů. Vzhledem k tomu, že jeden vynález (technické řešení) může být chráněn u více patentových úřadů v různých zemích, byla sledována pouze první podání přihlášek patentů, někdy označovaná jako prioritní patentové přihlášky, na jejichž prioritu se potom odkazují přihlášky chránící tento vynález v dalších zemích. Patentové přihlášky byly přiřazeny do sektoru podle afiliace přihlašovatele frakční metodou, kdy patentová přihláška s n přihlašovateli byla započtena každému přihlašovateli jako 1/n.

Analýza patentové aktivity a souvisejících indikátorů

Pro mezinárodní srovnání se nejčastěji používá indikátor počet patentových přihlášek a počet udělených patentů vztažený na 1 mil. obyvatel nebo počet přihlášek / udělených patentů vztažený na 1 tis. výzkumníků. V této práci jsme zvolili počet patentových přihlášek, protože zejména mezinárodní přihlášky jsou ukazatelem očekávaného vysokého zájmu a potenciálně významných investic do předmětu patentu. Krátká poznámka o vztahu počtu patentových přihlášek a platných patentů je v části Diskuse.

Data o počtu patentových přihlášek vztažených na 1 tis. výzkumníků jsme převzali z patentové statistiky ČSU [6], jež vychází z údajů WIPO. Pro členské státy EU a Spojené království jsou data pro roky 2010 a 2021 uvedena v grafu 1 a grafu 2.

Graf 1: Počet patentových přihlášek u EPO a USPTO na 1 tis. výzkumníků v roce 2010

Graf 2: Počet patentových přihlášek u EPO a USPTO na 1 tis. výzkumníků v roce 2021

Pořadí zemí při použití indikátoru počet patentových přihlášek na 1 mil. obyvatel je prakticky stejné jako v grafu 1 a grafu 2, tedy při použití indikátoru počet patentových přihlášek vztažený na 1 tis. výzkumníků. Rozdíl spočívá jen v poměru hodnoty indikátoru mezi starými a novými členskými státy EU; zatímco u indikátoru počet patentových přihlášek vztažený na 1 mil. obyvatel je poměr téměř desetinásobný, u počtu patentových přihlášek vztažených na 1 tis. výzkumníků je přibližně čtyřnásobný.

Z grafu 1 a grafu 2 je patrné, že poměr počtu patentových přihlášek u EPO (Evropského patentového úřadu) i USPTO (Amerického patentového a známkového úřadu) v roce 2021 ve srovnání s rokem 2010 byl ve starých členských státech prakticky identický, v nových členských státech se počet zvýšil zhruba dvakrát. Je však třeba připomenout, že počet patentových přihlášek ve starých členských státech je zhruba čtyřnásobný než v nových členských státech. Výjimečné a pozoruhodné je mimořádné zvýšení počtu patentových přihlášek v Litvě, které bylo mezi roky 2010 a 2021 zhruba osminásobné.

V roce 2010 i 2021 byl ve starých i nových členských státech průměrný počet patentových přihlášek u EPO a USPTO prakticky identický. V Irsku a Spojeném království výrazně převládají přihlášky u USPTO. Přihlášky u USPTO převládají i v nových členských státech, v nich se ale jedná o počty násobně nižší než ve starých členských státech, proto celoevropský průměr ovlivňují jen málo.

Zjišťovali jsme, jaký podíl na celkovém počtu patentových přihlášek mají přihlašovatelé z výzkumných organizací tří sektorů, vysokoškolského, vládního (do vládního sektoru v Česku patří a výrazně převládající měrou přispívají ústavy Akademie věd ČR) a podnikatelského. Data jsme získali z databáze PATSTAT [8] z podzimu 2022. Protože u některých přihlašovatelů patentu, typicky pro soukromé osoby, není možné přihlašovatele přiřadit do sektoru, není součet podílů patentů ve třech sektorech roven 100 %, viz graf 3.

Graf 3: Podíl frakčního počtu patentových přihlášek za období 2017 až 2021 podaných přihlašovateli z výzkumných organizací tří sektorů, vysokoškolského, vládního a podnikatelského

Z grafu 3 je zřejmé, že v šesti starých členských státech (Švédsko, Finsko, Nizozemsko, Dánsko, Německo a Rakousko) je podíl přihlašovatelů patentů z podnikatelského sektoru vesměs vyšší než 80 %, zatímco ve většině nových členských států (vyjma Slovinska, 61%) je kolem 50 % (Maďarsko 59 %, Česko 52 %) nebo nižší. Za pozornost stojí též podíl vysokoškolského sektoru na počtu patentových přihlášek, který je nejvyšší v Litvě těsně následované Portugalskem (majícím ovšem ze všech starých členských států po Řecku druhý nejnižší podíl přihlašovatelů z podnikatelského sektoru); Česko se spolu s Belgií pohybuje ve skupině zemí s podílem kolem 15 %. Z dalších starých členských států mají relativně vysoký podíl (mezi 8 a 11 %) počtu patentových přihlášek z vysokoškolského sektoru Španělsko, Irsko a dřívější člen EU, Spojené království.

Dalším důležitým indikátorem pro srovnání patentové aktivity mezi státy je počet výzkumných pracovníků v jednotlivých sektorech, který uvádí graf 4.

Graf 4: Podíl výzkumných pracovníků v jednotlivých sektorech, průměr za období 2017 až 2021

V pěti starých členských státech, Švédsku, Nizozemsku, Rakousku, Francii a Německu, je podíl výzkumníků v podnikatelském sektoru vyšší než 60 %, stejně jako ve Slovinsku. Ve většině nových členských států, s výjimkou Slovinska a Maďarska, je tento podíl vesměs nižší než 50 % (Slovinsko 61 %, Maďarsko 59 %, Česko 52 %).

Pro vzájemné porovnání patentové aktivity v jednotlivých státech je dalším důležitým indikátorem počet výzkumníků na 1 mil. obyvatel, viz graf 5.

Graf 5: Počet výzkumníků (jednotka FTE) na 1 mil. obyvatel, průměrná hodnota za období 2017 až 2021

V tomto indikátoru je téměř ostré rozhraní mezi novými a starými členskými státy. Ve starých členských státech je počet výzkumníků na 1 mil. obyvatel vesměs vyšší než průměr EU27 (s výjimkou Řecka, Španělska a Itálie), v severských státech (Švédsko, Dánsko a Finsko) je téměř dvojnásobný. V Česku je hodnota indikátoru těsně pod průměrem EU27.

Zjišťovali jsme dále, jaký je počet patentových přihlášek na 1 tis. výzkumníků v sektoru, viz graf 6.

Graf 6: Frakční počet patentových přihlášek na 1 tis. výzkumníků v sektoru za období 2017 až 2021

V indikátoru počet patentových přihlášek na 1 tis. výzkumníků v součtu sektorů vysokoškolského a vládního dominuje Francie zejména díky silnému sektoru vládních institucí, především CNRS. Za ní následují Nizozemsko, Portugalsko a Německo, ve všech s vládním sektorem převyšujícím sektor vysokoškolský. Belgie má ze všech zobrazených zemí nejsilnější sektor vysokoškolský. V Česku a dalších nových členských státech jsou hodnoty indikátoru ve vysokoškolském a vládním sektoru nižší než ve starých členských státech; rozdíl normalizovaného počtu patentových přihlášek mezi starými a novými členskými státy je téměř desetinásobný, s výjimkou vysokoškolského sektoru, kde je jen trojnásobný. Výjimečně nízký podíl patentových přihlášek ve vysokoškolském a vládním sektoru ve Švédsku, dva až pětkrát nižší, než je průměr ve starých členských státech, je zřejmě způsoben tzv. profesorským privilegiem [11], podle nějž mají členové akademické obce právo plně vlastnit duševní vlastnictví svého výzkumu, vynálezů nebo patentů.

Dalším indikátorem, který jsme sledovali, jsou celkové výdaje na výzkum a vývoj (GERD) a v nich podíl podnikatelských výdajů (BERD), viz graf 7.

Graf 7: GERD a BERD (vyjádřený v procentech GERD) v letech 2010 a 2021

Ačkoli i v indikátoru celkové výdaje na výzkum a vývoj vyjádřeném v procentu hrubého domácího produktu jasně dominují staré členské státy, procentuální podíl podnikatelských výdajů není tak dramaticky rozdílný jako v předchozích indikátorech (podíl přihlašovatelů patentů z podnikatelského sektoru, podíl výzkumníků v podnikatelském sektoru).

Posledním uvažovaným indikátorem jsou výdaje na výzkum a vývoj ve vysokoškolském sektoru podle zdrojů financování (viz graf 8), a v nich procentuální podíl z podnikatelských zdrojů [13]. Právě podíl podnikatelských zdrojů na výdajích ve vysokoškolském sektoru by mohl indikovat míru spolupráce ve výzkumu a vývoji mezi oběma sektory.

Z mezinárodního porovnání však nevyplývá jednoznačný závěr. V severských státech patřících mezi inovační lídry, Dánsku, Finsku, Švédsku, je podíl podnikatelských zdrojů na výdajích ve vysokoškolském sektoru méně než poloviční v porovnání s EU27. Výrazně nejvyšší podíl je v Německu následovaném Belgií.

Graf 8: Výdaje na výzkum a vývoj ve vysokoškolském sektoru podle zdrojů financování v jednotkách PPS na 1 obyvatele v roce 2021 a procentuální podíl výdajů na VaV z podnikatelských zdrojů

Diskuse

Porovnání členských států EU se zahrnutím Spojeného království v počtu patentových přihlášek u evropského patentového úřadu EPO a amerického patentového úřadu USPTO vztaženém na velikost státu (ať na 1 tis. výzkumníků nebo na 1 mil. obyvatel) vyznívá pro nové členské státy velmi nepříznivě. Počet patentových přihlášek ve starých členských státech byl v období 2017–21 pěti až desetinásobný než v nových členských státech. I když mezi roky 2010 a 2021 v nových členských státech rostl počet patentových přihlášek přibližně dvakrát rychleji než ve starých členských státech, k výraznému snížení velkého rozdílu nedošlo. Pokud vezmeme v úvahu fakt, že na veřejných vysokých školách byla v období 2017–21 ze všech prvních podání patentových přihlášek národní cestou u ÚP v ČR v průměru na 35 % přihlášek podána na stejné technické řešení další patentová přihláška chránící dané řešení v jiných zemích, tj. u zahraničních patentových úřadů, u Evropského patentového úřadu nebo podle Smlouvy o patentové spolupráci, na ústavech AV ČR to bylo v průměru 53 % přihlášek, na veřejných výzkumných institucích mimo AV ČR 15 % přihlášek, v soukromých výzkumných organizacích 21 % přihlášek, je zřejmé, že někteří přihlašovatelé jsou si vědomi toho, že nová řešení nemají vysoký komerční potenciál, tj. nemá ekonomický smysl je patentově chránit v zahraničních zemích [5].

Pro posouzení relace mezi počtem patentových přihlášek a počtem platných patentů uvádíme graf z nejaktuálnějšího vydání zprávy WIPO Světové ukazatele duševního vlastnictví 2023 [14], zobrazující procentní podíl počtu platných patentů v roce 2022 a celkového počtu patentových přihlášek, viz graf 9. Procentní podíly byly vypočteny jako počet patentových přihlášek podaných v roce t a platných v roce 2022 vydělený celkovým počtem patentových přihlášek podaných v roce t. Držitelé patentů musí platit udržovací poplatky, aby zachovali platnost svých patentových práv. V závislosti na technologických a obchodních aspektech se držitelé patentů mohou rozhodnout, že patent nechají zaniknout před uplynutím celé doby ochrany. Údaje z 87 patentových úřadů ukazují, že 39,3 % přihlášek, pro které byly patenty uděleny, zůstalo v platnosti po dobu nejméně 9 let od data podání žádosti a přibližně 17,8 % trvalo celých 20 let.

Graf 9: Počet patentů platných v roce 2022 jako podíl z celkového počtu patentových přihlášek v roce podání

Další porovnání, a to podíl počtu patentových přihlášek za období 2017–21 podaných přihlašovateli z výzkumných organizací tří sektorů, vysokoškolského, vládního a podnikatelského, ukazuje, že ve starých členských státech s nejvyšším počtem udělených patentů (Švédsko, Nizozemsko, Finsko, Dánsko, Německo, Rakousko) je podíl přihlašovatelů patentů z podnikatelského sektoru vesměs výrazně vyšší než 80 %, zatímco ve většině nových členských států (vyjma Slovinska) je těsně kolem (Česko, Maďarsko) nebo nižší než 50 %. To nabízí interpretaci o zaostávání českého podnikatelského sektoru (a podnikatelského sektoru v dalších nových členských státech) v počtu patentů chráněných v zahraničí, a tím i v nízké konkurenční a obchodní atraktivitě předmětu patentů.

Při hledání příčiny tohoto stavu jsme porovnali počet výzkumníků zaměstnaných v jednotlivých sektorech, počet výzkumníků připadajících na 1 mil. obyvatel a výdaje na výzkum a vývoj a v nich podíl výdajů v podnikatelském sektoru. V pěti starých členských státech (Švédsko, Nizozemsko, Rakousko, Francie, Německo) je počet výzkumníků zaměstnaných v podnikatelském sektoru vyšší než 60 %. Ve většině nových členských států, s výjimkou Slovinska a Maďarska, je tento podíl vesměs nižší než 50 %. Podíl výzkumníků na 1 mil. obyvatel je ve starých členských státech s výjimkou Španělska vyšší než průměr EU27, ve Švédsku, Dánsku a Finsku se blíží dvojnásobku evropského průměru. V nových členských státech s výjimkou Slovinska je podíl výzkumníků na 1 mil. obyvatel nižší než průměr EU27. Celkové výdaje na výzkum a vývoj v roce 2021 byly v inovačně nejvýkonnějších evropských státech nad průměrem EU, ve třech státech patřících do skupiny předních inovátorů, Belgii, Finsku, Švédsku, byly vyšší než 3 % HDP. Podíl podnikatelských výdajů na výzkum a vývoj na celkových výdajích na výzkum a vývoj je ve většině starých členských států vesměs mírně nad evropským průměrem (67 %), v Rakousku, Belgii, Švédsku je větší než 70 %. V Česku byl v roce 2021 tento podíl 63 %.

I když tedy vezmeme v úvahu vyšší výdaje na výzkum a vývoj, vyšší počet výzkumníků na počet obyvatel i vyšší počet výzkumníků zaměstnaných v podnikatelském sektoru v inovačně výkonnějších evropských státech než v Česku, přesto tyto příznivější atributy mohou jen stěží vyrovnat řádový rozdíl v počtu udělených patentů či patentových přihlášek mezi starými a novými členskými státy EU.

Výše uvedené závěry, zejména týkající se nízké patentové aktivity českých podniků, jsou shodné se závěry dvou studií [15], [16] publikovaných v roce 2016 a 2017. To ukazuje na skutečnost, že nízká patentová aktivita českých podniků v porovnání s podniky zemí patřících do skupin předních a silných inovátorů se výrazně nezlepšuje.

Cílem studie zadané TA ČR a vypracované v roce 2019 [17] bylo zjistit, zda Česko zaostává v patentové aktivitě díky obecně nízké vynálezecké činnosti, nebo zda je nižší úroveň patentové aktivity dána vyváděním chráněného duševního vlastnictví do zahraničí, označovaným jako offshoring. Ve zprávě se konstatuje, že v posledních 10 letech dochází k výraznému zvýšení patentové aktivity českých vynálezců a také k růstu offshoringu českých patentů. Celkově 19,8 % patentů z aktivního českého patentového portfolia je vlastněno subjekty mimo Česko. Pokud se zaměříme pouze na období posledních 4 let (2016–19), podíl offshorovaných patentů činí 23,4 %. Firmy z USA se podílejí na celkovém offshoringu českých patentů z 54 % a německé firmy z 26 %. Totožné trendy v patentové aktivitě jejich přihlašovatelů jako v Česku lze sledovat také u strukturálně podobných států (Maďarsko, Polsko, Slovensko). Míra offshoringu je nejvyšší v Maďarsku (26 %), nejnižší úroveň vykazuje Polsko se 17 %. Oproti tomu Německo, které je v patentové aktivitě daleko aktivnější než země z našeho regionu, dosahuje v offshoringu pouze 7 %.

V navazující studii z roku 2021 [18] je na základě zahraničních studií poukázáno na fakt, že offshoring patentů z méně vyspělých zemí nemusí být a priori negativní, klíčová je míra zakořenění nadnárodní společnosti ve státě, v němž působí. Ve stejné studii je uvedeno, že míra českého patentového onshoringu (importu patentů vynalezených v zahraničí) dosahuje 4,3 % a v posledních letech mírně roste.

European Innovation Scoreboard vychází při hodnocení inovační výkonnosti evropských států z celkem 32 indikátorů, které jsou sdruženy do 4 hlavních skupin: rámcové podmínky, investice, inovační aktivity, dopady; ve skupině inovační aktivity je zahrnut indikátor PCT patentové přihlášky. Podle vydání EIS 2023 [19] se členské státy EU dělí do čtyř různých výkonnostních skupin. Belgie, Dánsko, Finsko, Nizozemsko a Švédsko jsou přední inovátoři s inovační výkonností výrazně nad průměrem EU (>125 % průměru EU). Rakousko, Kypr, Francie, Německo, Irsko a Lucembursko jsou silní inovátoři s výkonností nad průměrem EU. Česko, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Itálie, Litva, Malta, Portugalsko, Slovinsko a Španělsko jsou mírní inovátoři s výkonností pod průměrem EU. Bulharsko, Chorvatsko, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko jsou rozvíjející se inovátoři, jejichž výkonnost je výrazně pod průměrem EU (<70 % průměru EU).

Graf 10: Souhrnný inovační index členských států EU

V EIS inovačních profilech jednotlivých států je celková inovační výkonnost Česka v roce 2023 na úrovni 103 % evropského průměru (viz graf 10). Pro indikátor PCT patentové přihlášky je výkonnost pouze 38 % (podíl je vždy vztahován k evropskému průměru), výdaje na výzkum a vývoj ve veřejném sektoru jsou 100 %, výdaje na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru 92 %. Podle EIS 2023 [19] je výkonnost Česka nad průměrem mírných inovátorů. Výkonnost se zvyšuje rychleji než ve zbývajících členských státech EU (meziročně o 8,5 procentního bodu) [19].

EPO ve zprávě s názvem Zhodnocení vědeckých výsledků: Srovnávací přehled obchodního využití patentů: evropské univerzity a veřejné výzkumné organizace [2] vycházející z dotazníkového šetření mezi organizacemi, které podaly patentovou přihlášku k EPO, uvádí, že evropské univerzity a veřejné výzkumné organizace využívají evropský patentový systém ke komerčnímu využití svých vynálezů v mezinárodním měřítku. Univerzity a výzkumné organizace již komercializují více než třetinu (36 %) vynálezů, pro které podaly patentovou přihlášku u Evropského patentového úřadu. Licencování je jejich nejpreferovanějším způsobem komercializace (70 % vynálezů uváděných na trh). Mezi partnery pro komercializaci patří malé a střední podniky a velké společnosti ve stejném poměru (přibližně 40 % v každé z obou skupin). Většina úspěšných spoluprací (74 %) zahrnuje partnery ze stejné země a pouze 27 % partnerů přes hranice Evropy. Pro instituce v zemích jižní a východní Evropy však hrají důležitější roli partneři z jiných evropských zemí. Výsledky studie EPO jsou v ostrém kontrastu s výsledky patentové aktivity a výsledky komercializace [5] českých univerzit a veřejných výzkumných institucí, s jedinou výjimkou, ÚOCHB AV ČR, který i ve světovém měřítku vyniká v příjmech především z komercializace patentů Antonína Holého.

OECD ve zprávě z roku 2019 analyzující spolupráci univerzit s průmyslem [1] shrnuje klíčová fakta týkající se patentování následovně. Veřejné výzkumné instituce jsou stále aktivnější v patentové aktivitě. Počet jimi podaných patentových přihlášek se mezi roky 1992 a 2014 zvýšil pětinásobně. Přesto celkový příspěvek veřejných výzkumných institucí k patentování zůstává v porovnání s průmyslem skromný a v roce 2014 představoval 1,6 % z celkového počtu patentových přihlášek.

Závěr

Česko patří podle posledního vydání Evropského srovnávacího přehledu inovací [19] mezi mírné inovátory. Ve srovnání se státy ze skupiny předních inovátorů je v Česku počet patentových přihlášek vztažený na počet obyvatel státu udělených u evropského a amerického patentového úřadu zhruba desetkrát nižší. I když je počet výzkumníků vztažený na počet obyvatel státu i výdaje na výzkum a vývoj v inovačně nejvýkonnějších evropských státech vyšší než v Česku, tyto faktory přesto mohou jen stěží vysvětlit výrazně nižší patentovou aktivitu českých výzkumných organizací, a tím i jejich přínos pro zvýšení inovační a celkové výkonnosti domácího průmyslu.

Hlavní příčinou zaostávání Česka v počtu patentových přihlášek u zahraničních patentových úřadů je nízká patentová produktivita organizací podnikatelského sektoru, které výrazně zaostávají za inovačně výkonnějšími státy. Jistý podíl na tom má offshoring patentů, kdy jsou vynálezy vzniklé v Česku přihlášeny v zahraničí a vlastněny zahraničními subjekty, zejména nadnárodními společnostmi, jejichž filiálky sídlí v Česku.

Zaostávání je charakteristické i pro české vysokoškolské a vládní výzkumné organizace, v nichž je počet patentových přihlášek vztažený na 1 tis. výzkumníků v sektoru dva až třikrát nižší než průměr ve starých členských státech.

Autoři: Vlastimil Růžička, Zdeněk Kučera
Text vyšel v časopise Ergo Technologického centra Praha 

Seznam zkratek

BERD – výdaje na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru

BUS – podnikatelský sektor

ČSU – Český statistický úřad

EIS – European Innovation Scoreboard

EPO – European patent office

GERD – celkové výdaje na výzkum a vývoj

GOV – vládní sektor

non-profit – neziskový sektor

PATSTAT – EPO Worldwide Patent Statistical Database

PPS – Purchasing Power Standard

UNI – vysokoškolský sektor

ÚPV – Úřad průmyslového vlastnictví ČR

USPTO – US Patent office

WIPO – World Intellectual Property Organization

Odkazy

 [1] University-Industry Collaboration: New Evidence and Policy Options,
OECD Publishing, Paris, 2019. https://read.oecd-ilibrary.org/science-andtechnology/university-industry-collaboration_e9c1e648-en#page16
[2] T. Bereuter, Y. Ménière, J. Philpott and I. Rudyk: Valorisation of scientific
results. Patent commercialisation scoreboard: European universities and
public research organisations, European Patent Office, Munich, Germany,
2020. http://www.epo.org/scoreboard-research
[3] C. Paunov, B. M. and N. El-Mallakh: Cross-Country Evidence
on the Contributions of Research Institutions to Innovation, OECD
Publishing, 2019. https://www.oecd-ilibrary.org/science-and-technology/
cross-country-evidence-on-the-contributions-of-research-institutions-toinnovation_d52d6176-en
[4] V. Růžička: Centra transferu technologií: dopady dotací ze strukturálních
fondů a programů TA ČR, Ergo, 1/2024.
[5] V. Růžička, Z. Kučera a M. Kostić: Komercializace výsledků výzkumu
a vývoje, v přípravě.
[6] K. Eliáš: ČSU: Patentová statistika, 2022. [Online]. https://www.czso.cz/
csu/czso/patentova_statistika [Přístup získán 22. března 2023].
[7] K. Eliáš: ČSÚ: Licence, 2021. [Online]. https://www.czso.cz/csu/czso/licence
[Přístup získán 21. dubna 2023].
[8] PATSTAT, 2022. [Online]. https://www.epo.org/searching-for-patents/
business/patstat.html [Přístup získán 27. dubna 2023].
[9] R&D personnel and researchers by sector of performance, educational
attainment level and sex. [Online]. https://ec.europa.eu/eurostat/web/
products-datasets/-/rd_p_persqual11 [Přístup získán 29. března 2023].
[10] Eurostat: Population change – Demographic balance and crude rates
at national level. [Online]. https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/
view/demo_gind__custom_9257847/default/table?lang=en [Přístup
získán leden 2024].
[11] C. Goldfinger: Professors' privilege: When to be greedy and when
to share, 6 Jul 2006. [Online]. https://sciencebusiness.net/news/73451/
Professors%27-privilege%3A-When-to-be-greedy-and-when-to-share
[Přístup získán 5. ledna 2024].
[12] Eurostat: Research and development expenditure, by sectors
of performance [TSC00001], Eurostat, 2023.
[13] Eurostat: GERD by sector of performance and source of funds
[rd_e_gerdfund], 2023.
[14] World Intellectual Property Organization: World Intellectual Property
Indicators 2023, Geneva, 2023.
[15] Z. Kučera a T. Vondrák: Patentová aktivita výzkumných organizací v ČR
a její mezinárodní srovnání, Ergo, sv. 11, č. 2, pp. 3–13, 2016.
[16] Z. Kučera, T. Vondrák a O. Pecha: Patentová aktivita podniků v ČR a její
mezinárodní srovnání, Ergo, sv. 12, č. 1, pp. 3-17, 2017.
[17] UNICO-ai-CZ: Analýza patentů českých původců dle jejich vlastnictví
a analýza patentů českých vlastníků, 2019. https://www.tacr.cz/analyzapatentu-ceskych-puvodcu-dle-jejich-vlastnictvi-a-analyza-patentuceskych-vlastniku/
[18] UNICO-ai-CZ: Analýza patentů českých původců dle jejich vlastnictví
a analýza patentů českých vlastníků II, 2021. https://www.tacr.cz/analyzapatentu-ceskych-puvodcu-dle-jejich-vlastnictvi-a-analyza-patentuceskych-vlastniku/
[19] H. Hollanders: European Innovation Scoreboard 2023, Brussels:
European Commission, Directorate-General for Research and Innovation,
Publications Office of the European Union, 2023.