Objev Čecha Aleše Hrabce by mohl mnohonásobně zrychlit ukládání dat na pevné disky a snížit energetickou náročnost počítačů.
Kvůli karanténě jsme měsíce nevytáhli paty z domu, natož abychom se podívali do ciziny. Zato naše data cestovala jako divá; každý povel počítači vysílal naše jedničky a nuly přes půl zeměkoule do datového úložiště. Díky výzkumu českého vědce Aleše Hrabce budou jednoho dne veškerá naše data zůstávat doma (a cestovat budeme my).
„V dnešním počítačích máme procesor, který je velmi rychlý a k tomu milionkrát pomalejší pevný disk, takže procesor neustále čeká. A nám se podařilo vymyslet nové technické řešení a obě zařízení spojit v jedno,“ popisuje nový objev Aleš Hrabec, který se věnuje vývoji nových materiálů a způsobům, jak ukládat digitální data.
Eco friendly
Rychlejší ukládání dat má obrovský potenciál v chytrých domácnostech a dalších zařízeních, jež zpracovávají velké množství dat. Dnes tato data putují přes půl zeměkoule do datových úložišť, mimo jiné na Islandu nebo v Kanadě. Proč? Protože je tam chladno – tato úložiště mají obrovský výkon a potřebují chlazení, které by v našich klimatických podmínkách bylo energeticky velmi náročné.
Počítač, který by data dokázal zpracovat a také rovnou ukládat, by byl efektivnější, levnější, bezpečnější a také energeticky méně náročný. „Dnes, když na počítači zmáčknu Enter, abych něco vyhledal, data putují přes celou zeměkouli, a to je energeticky stejně náročné, jako když uvařím konvici vody,“ říká Hrabec.
Od teorie k praxi
Na začátku byla banální otázka základního výzkumu. Magnetický materiál je popsán směrem magnetizace a ta může být obecně v rovině nebo k ní kolmá. „Nás zajímalo, co se stane, když dáme tyto dvě magnetizace k sobě. Zjistili jsme, že na rozhraní se odehrávají zcela unikátní děje,“ popisuje vědec. Tento objev základní fyziky publikovali loni v prestižním časopise Science. To byl však jen začátek; ve výzkumu pokračovali: „Zjistili jsme, že data dokážeme nejen ukládat, ale v tomtéž místě i zpracovat,“ vysvětluje. Objev si patentovali a vědecké výsledky letos publikovali v druhém z nejprestižnějších vědeckých časopisů Nature.
Šance na praktické využití je velká. Nový objev je totiž založen na již existující technologii, nepotřebuje zcela nová technická řešení, jako například kvantové počítače. „Už nás kontaktovaly dvě klíčové komerční společnosti a chtějí s námi spolupracovat na výrobě prototypů,“ říká Aleš Hrabec.
Podle něho jsou takové spolupráce důležité „My jsme vědci, potřebujeme spolupracovat s vývojáři a inženýry, kteří nám pomohou s přenesením našich výsledků do praxe,“ říká. „Naopak komerční společnosti potřebují vědce a základní výzkum, který přináší nové revoluční myšlenky a technologie, které pak mohou dále rozvíjet.“
Aleš Hrabec
Absolvent Vysokého učení technického v Brně. Aktuálně působí jako vědec na ETH Zurich. Věnuje se výzkumu magnetických materiálů, především spintronice, kde se kombinují elektrické vlastnosti materiálů, které se využívají v běžných tranzistorech, s kvantovými spiny.
Autorka: Pavla Hubálková
Foto: Markus Fischer
Článek vyšel na webu Týdeníku HROT. Redakčně kráceno.
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
