Léčba bakteriálním kulometem

Mluví se o něm jako o klíči k našemu zdraví a v posledních letech se téměř nezadržitelně vmísí do každého vážnějšího hovoru o zdraví: mikrobiom. Jedná se o soubor mikroorganismů, asi 100 miliard bakterií, které žijí uvnitř i vně našeho těla. Už je umíme pojmenovat a spočítat, ale o jejich funkci a vlivu na lidský organismus zatím stále mnoho nevíme.

Ukazuje se, že mikrobiom ovlivňuje naše zdraví i psychiku. Internet je plný „zdravých“ rad typu jezte kysané zelí a pijte kombuchu. Rozjíždí se byznys se sekvenováním vlastního mikrobiomu a probiotik na míru. Háček je v tom, že zatím nevíme, jak takový zdravý mikrobiom vlastně vypadá.

Je narušení mikrobioty příčinou vzniku onemocnění, nebo naopak onemocnění naruší mikrobiotu? To je otázka z kategorie „slepice-vejce a co bylo dřív“‎, která zaměstnává vědce po celém světě. Dnes mikrobiotu studujeme v souvislosti s celou řadou onemocnění – od těch autoimunitních přes obezitu, cukrovku až po autismus, Alzheimerovu chorobu nebo deprese.

Díky rozvoji moderních metod už mikrobiom umíme popsat, pochopení funkce a vzájemného vztahu nám ale zatím stále chybí: „Mikrobiom si lze představit jako les, kde už pomocí sekvenování umíme pojmenovat a spočítat jednotlivé stromy – bakterie. Zatím ale víme velmi málo o celém ekosystému, jak mikrobiom funguje jako celek, jak se jednotlivé druhy bakterií navzájem ovlivňují,“ vysvětluje Dagmar Schierová, vědkyně zkoumající lidský mikrobiom na Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR.

Víme například, že na mikrobiom má vliv genetika, životní styl, strava, léky i prostředí. Konkrétní složení mikrobiomu je ale velmi individuální, a proto je nemožné určit, jak vypadá „zdravý“ mikrobiom. „Mnohem lépe umíme říci, že je mikrobiom nemocný,“ říká Matouš Vobořil, který studuje vzájemný vztah mikrobioty a imunitního systému na Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.

Jak si změnit mikrobiom?

„Spolehlivě fungují antibiotika,“ smějí se imunologové, ale už vážně dodávají: „Zatím neumíme mikrobiom cíleně změnit.“ Můžeme dodávat probiotika – konkrétní druhy bakterií například ve formě pilulky, ale nemáme jistotu, že se uchytí a budou nám prospěšná. Jako první je potřeba zajistit, aby se probiotika dostala až na místo určení do střeva a nebyla rozložena v žaludku. Druhá komplikace je, že probiotika se ve střevě musí uchytit a přežít. Mikroby totiž žijí ve vzájemné symbióze a chrání nás před patogeny z potravy už jen tím, že „zabírají místo“ a soutěží o přežití s dalšími bakteriemi. „Zdravý mikrobiom člověka má větší rezistenci proti patogenům, jako jsou například bakterie způsobující salmonelózu, protože ty se už ,nevejdou‘ a nemají co jíst. To samé ale platí i pro ,cizí‘ probiotika,“ vysvětluje imunolog zkoumající mikrobiom Tomáš Brabec. „Pozor na jednoduše vypadající rady pro modulaci komplexních systémů, jako je mikrobiom. Jedna pilulka většinou nedokáže změnit systém, který se vzájemně vyvíjel po mnoho let,“ dodává.

S jistotou víme, že na mikrobiotu má výrazný vliv náš životní styl a především strava. „Některé střevní záněty se úspěšně léčí jen pomocí vhodné diety,“‎ říká Tomáš Brabec. Obecně je důležitá vyvážená a pestrá strava s dostatkem vlákniny. „Náš současný jídelníček obsahuje mnohem méně vlákniny, než tomu bylo dříve,“ dodává. Vláknina je sice pro člověka nestravitelná, ale je to významná potrava pro naši mikrobiotu.

„Nelze ale jednoznačně a konkrétně říci, co jíst pro správnou mikrobiotu, spíše lze říci, co škodí,“ shrnuje Vobořil. Mezi potraviny, které ve velkém množství mohou mít negativní vliv na mikrobiotu, patří umělá barviva, sladidla a konzervanty. „Sladidla jsou pro člověka nestravitelná složka potravy, ale to neplatí pro mikroby – ty je mohou trávit a produkovat metabolity, které ovlivňují lidský organismus i ostatní mikrobiotu,“ vysvětluje Brabec.

Ukazuje se ale, že mikrobiom má vliv i na hladinu glukózy po jídle. „Dnes se u jídla řídíme glykemickým indexem, což je dáno potravinou, ale ne trávením konkrétního člověka,“ říká Dagmar Schierová. Podle výsledků výzkumu se zjistilo, že u lidí dochází k rozdílnému vzestupu glukózy po konkrétním jídle v závislosti na složení mikrobioty. „Vědci v Izraeli dokázali vytvořit algoritmus, který na základě mikrobiomu predikoval hladinu glukózy po určitém jídle,“ popisuje závěry studie vědkyně.

Fekální transplantace

Co neumíme vyrobit v laboratoři, můžeme nemocným transplantovat – ledviny, srdce a třeba i stolici od zdravých dárců. V současné době se fekální transplantace používají pouze ve speciálních případech a v rámci klinických studií. A podle vědců je to tak dobře. Zatím je to totiž velmi nespecifická a neselektivní léčba, která může být nebezpečná. „Je to jako palba kulometem. Nevíme, jak a co funguje, tak použijeme celý koktejl bakterií a doufáme, že se trefíme,“‎ komentuje Matouš Vobořil. Podle vědců může existovat řada onemocnění, které souvisí s mikrobiomem a zatím o tom nevíme. Pokud by měl člověk predispozice, mohlo by se stát, že by po fekální transplantaci došlo k rozvoji onemocnění. Jedna bakterie může být u někoho naprosto bez problémů, ale u jiného člověka může způsobit závažné komplikace.

Fekální transplantace tak asi budou velmi personalizované a budou se blížit klasickým léčivům, u kterých známe přesné složení. „‎Člověk by na základě znalostí o svých genech, imunitě a metabolismu mohl dostat přesně definovaný, v laboratoři připravený koktejl bakterií,“‎ míní Vobořil.

Do té doby si musíme vystačit s obecnými radami o zdravé stravě a zdravém životním stylu.

 

Autorka: Pavla Hubálková

Foto: Jana Plavec

Článek vyšel na webu Týdeníku Hrot