Výzkum autorek z CERGE-EI a VŠE zkoumal dopady delší rodičovské dovolené na lidský kapitál dětí. Výsledky výzkumu ukazují, že placená rodičovská dovolená prodloužená na čtyři roky negativně ovlivňuje budoucí vzdělání dítěte i jeho uplatnění na trhu práce.
Dopadem delší rodičovské dovolené je tak nejen odkládání předškolní docházky, ale později také menší procentuální pravděpodobnost studia na vysoké škole nebo účasti na dalším, například profesním, vzdělávání. Takto negativně jsou ovlivněny především děti z nižších socioekonomických vrstev, což prohlubuje nerovnosti ve vzdělání a společnosti jako takové.
Studie Kláry Kalíškové a Aleny Bičákové zkoumala vliv politické reformy z roku 1995, jež prodloužila rodičovskou dovolenou ze tří na čtyři roky. Výzkumnice odhalily nepříznivý dopad na investice do lidského kapitálu dětí a vazbu na pracovní trh. Dotčené děti mají dle studie o 6 procentních bodů nižší pravděpodobnost studia na vysoké škole a naopak o 4 procentní body vyšší pravděpodobnost, že ještě ve věku 21 až 22 let nebudou zaměstnáni. Případně se neúčastní dalšího (například profesního) vzdělávání, zaměstnání nebo odborné přípravy (z angl. zkratky NEET neboli „Not in Education, Employment or Training“, což je označení pro mladé lidi, kteří nestudují, nepracují, na zaměstnání se nepřipravují a živí je především rodiče).
Delší rodičovská dovolená negativně ovlivňuje účast dítěte na vysokoškolském vzdělání
Autorky dodávají, že zatímco negativní dopad na vysokoškolské vzdělání je trvalý (zasažené děti vykazují o 8 procentních bodů nižší pravděpodobnost, že do 27 let dokončí vysokou školu), nepříznivý efekt na neúčast v dalším vzdělání nebo zaměstnání (NEET) je krátkodobý. Výsledky naznačují, že nejvýrazněji dopad reformy z roku 1995 pocítili čerství absolventi středních škol ve věku 21 až 22 let, s přibývajícím věkem negativní efekt slábl. Souvisí to s obtížemi, které absolventi středních škol obvykle mají při první konfrontaci s pracovním trhem; každá další je o něco méně obtížná. Rozdíl v dosaženém vzdělání má však podle všeho podstatný a trvalý negativní dopad na celoživotní výdělky a kvalitu pracovního místa.
Výsledky nejvíce ovlivňují děti matek s nízkým vzděláním, u nichž je pravděpodobnost studia na vysoké škole snížena až o 12 procentních bodů. Konkrétně jsou tímto fenoménem zasaženy více dcery než synové těchto matek. „Naše zjištění získaná analýzou dat Labor Force Survey neboli Výběrového šetření pracovních sil jsou v souladu s v minulosti doloženými pozitivními účinky univerzální, tj. tříleté, rodičovské dovolené na dlouhodobé výsledky dětí, a se skutečností, že rozšířená rodičovská péče, tj. čtyřletá, vede k odkladu zápisu dítěte do mateřské školy,” uvádí autorky ve své studii.
Reforma placené rodičovské dovolené z roku 1995 přiměla 27 % matek tříletých dětí k prodloužení mateřské péče o rok, což je mnohem vyšší míra, než jaká byla pozorována v předchozích studiích reformy rodičovské dovolené. „Dcery matek s nízkým vzděláním jsou častěji neaktivní v akademické sféře, respektive ve vysokoškolském studiu, přičemž jejich hlavní náplní jsou domácí práce; synové takovýchto matek jsou častěji nezaměstnaní,” vysvětlují dále autorky studie.
Výzkum zároveň neodhalil žádný vliv reformy rodičovské dovolené z 90. let na odstěhování se mladých dospělých z rodičovské domácnosti, založení vlastní rodiny nebo plodnost u mladých dospělých ve věku jednadvaceti respektive dvaadvaceti let.
Prodloužená domácí péče nepříznivě ovlivňuje vývoj kognitivních dovedností dětí
Na základě robustní analýzy dat došly autorky studie k závěru, že množství a kvalita vstupů poskytovaných dítěti celodenní mateřskou péčí v raném dětství může být nižší než množství a kvalita vstupů získaná dotovanou formální péčí o děti. „Zejména intelektuální podněty a sociální interakce dostupné v rámci předškolního vzdělávání ve veřejných mateřských školách jsou klíčové pro akumulaci kognitivních (vzdělávacích) a afektivních (postojových) dovedností, přičemž tyto nebývají snadno nahraditelné klasickou rodičovskou péčí zejména méně vzdělaných matek,” vysvětluje Klára Kalíšková v článku, přičemž vychází z tvrzení zdrojů (1), (2) a (3). Do hry se podle autorek studie zapojuje další aspekt, a to finanční. Menší množství a kvalita kognitivních vstupů může být způsobena celkovým poklesem příjmu domácnosti v důsledku ušlého zisku matky kvůli prodloužené rodičovské dovolené.
Studie Kalíškové a Bičákové je první výzkumnou prací, která ukazuje, že politika prodloužené rodičovské dovolené, která je obvykle navržena tak, aby zlepšila blaho a zdravý vývoj dítěte, může naopak mít negativní dopad na dlouhodobé výsledky dětí, obzvlášť pokud nahrazuje předškolní vzdělávání. Skutečnost, že takto nepříznivě jsou ovlivněny především děti z nízké socioekonomické vrstvy vychovávané rodiči s nedostatečným vzděláním, naznačuje, že dobře míněná reforma rodičovské dovolené ve skutečnosti brání mezigenerační mobilitě (tedy úroveň vzdělání zůstává napříč generacemi neměnná) a prohlubuje socioekonomickou a akademickou nerovnost mezi různými vrstvami obyvatel.
Autorka: Žaneta Mrkvičková
Zdroj: Vysoká škola ekonomická v Praze
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vysoká škola ekonomická v Praze
