hlavní partner portálu
Letošní nositel Ceny Neuron pro mladé nadějné vědce Tomáš Pluskal z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR spolu se svým studentem Romanem Bushuievem a kolegy z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC ČVUT), Josefem Šivicem a Antonem Bushuievem, vyvinuli model strojového učení nazvaný DreaMS, který výrazně urychluje analýzu dosud neznámých molekul.
Vybíráme pro vás zajímavé vědecké publikace z biologie a medicíny, které by vás neměly minout, ani pokud se sami věnujete úplně jinému oboru. Přestože se soustředíme na práce z prestižních časopisů, kritériem není počet citací nebo přečtení. Jedná se spíše o subjektivní výběr jednotlivých redaktorů – odborníků v daných oborech. Zde je druhý letošní výběr Venduly Lužné.
Jedna z nejikoničtějších českých hor, Říp, skrývá pod povrchem překvapivé geologické dědictví. Nový výzkum ukazuje, že tento krajinný útvar je pozůstatkem dávného lávového jezera, které vzniklo po výbuchu tzv. maarového vulkánu. Výsledky výzkumu přinášejí nový pohled na geologický vývoj severozápadních Čech a na sopečnou aktivitu mimo hlavní zlomy třetihorního oháreckého prolomu.
Jediný milimetr krychlový lidského mozku dokáže pojmout zhruba tolik dat jako 1400 výkonných počítačů. Jak naše paměť funguje? Proč si snáz vybavíme dávný trapas z dětství než před týdnem přečtenou knihu? A jak paměť „hacknout“ ve svůj prospěch?
Vědci ze Společné laboratoře optiky, společného pracoviště Univerzity Palackého v Olomouci a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR jako první na světě experimentálně potvrdili souvislost mezi neurčitostí kvantového stavu a kvantovou provázaností, kterou teoreticky předpověděli fyzici z Japonska a Tchaj-wanu.
Stříhání a spojování RNA je klíčový proces pro tvorbu bílkovin v našich buňkách. Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR odhalili nové bílkoviny, které pomáhají správně poskládat složitý sestřihový komplex – v rolích kadeřníka, dohazovače a Sisyfa. Výzkum podpořený GA ČR tak výrazně posunul znalosti o molekulárních principech mRNA sestřihu.
Vědci z Laboratoře integrativní biologie Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) AV ČR, který je součástí Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR), zveřejnili v časopise eLife výsledky svého výzkumu, které dokládají možnosti nového přístupu k léčbě některých zhoubných nádorů.
Výzkumný tým vedený Pavlem Jungwirthem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR zjistil, že během procesu, kdy se kapalina mění z nekovu na vodivý kov, vzniká ještě jeden, zatím nepopsaný jev. Jedná se o fázi, kdy se systém spontánně velmi rychle přepíná mezi kovem a nekovem, aniž by vydržel v jednom z těchto stavů delší čas.
Nová studie, kterou vědkyně Valentina Lacovich Strašil z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) zahájila během svého předchozího postdoktorandského působení v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (ICRC-FNUSA), ukazuje, že protein známý jako amyloidový prekurzorový protein (APP), spojovaný s Alzheimerovou chorobou, je nezbytný k tomu, aby mozek dokázal reagovat na poranění.
Mozková příhoda patří k nejčastějším příčinám úmrtí a invalidity. Je způsobena krevními sraženinami blokujícími přívod krve do mozku. Stávající léčba spoléhá na lék zvaný altepláza, který sraženiny rozpouští. Tento lék však zdaleka není dokonalý. David Bednář z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity se proto díky grantu JUNIOR STAR zaměřil na zkoumání nových možností, jak by v budoucnu mohla vypadat účinnější léčba.
