Propojování, vysvětlování, naslouchání a důraz na lidi a příběhy, to jsou ta klíčová sdělení, která opakovaně zaznívala na konferenci Science Communication: UK Experience, kde své zkušenosti s efektivní komunikací vědy sdíleli britští odborníci a odbornice. Akci zahajovala rektorka Univerzity Karlovy společně s britským velvyslancem, magazín Forum byl mediálním partnerem celodenní konference.
Zleva: Malcolm Love, Cristiana Vagnoni, Aleš Vlk, Otakar Fojt a Iain Stewart.
Do Prahy přijeli proslulí vyslanci vědy, aby se stali řečníky konference Science Communication: UK Experience, která se konala v úterý 22. února 2022 na Univerzitě Karlově. Akci pořádala Britská ambasáda v Praze a UK Science & Innovation Network (SIN) s podporou Univerzity Karlovy a portálu Vědavýzkum.cz s cílem sdílet zkušenosti s komunikací vědy pohledem odborníků z Velké Británie.
„Konference o komunikaci vědy přinesla britské zkušenosti v této oblasti českým, ale i zahraničním zájemcům a ukázala, jak se celé prostředí proměňuje a vyzrává. Řada společenských výzev, kterým čelíme, vyžaduje popularizaci a pochopení výsledků vědy, ať už jde o infekční onemocnění, klimatické změny nebo obnovitelné zdroje energie. Bez efektivně sdílených znalostí se prostě neobejdeme,“ říká o úterní hybridní konferenci Otakar Fojt, vědecký atašé Britské ambasády v Praze. V pražském Karolinu se sešlo padesát účastníků a přes čtyři sta zájemců z Česka i zahraničí se připojilo online. Záznam konference bude k dispozici.
Konferenci zahájila rektorka Univerzity Karlovy profesorka Milena Králíčková a britský velvyslanec v České republice Nick Archer. Oba zdůraznili roli vědy, mezinárodní vědecké spolupráce a vědecké komunikace v dnešní společnosti, a to nejen s ohledem na poslední dva pandemické roky.
Rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková a britský velvyslanec v ČR Nick Archer.
Prvním řečníkem byla „rock-star“, jak se přezdívá Iainu Stewartovi, geologovi a oblíbenému popularizátorovi vědy, který mluvil o tom, jak mají vědci přejít od publikací (publication) k veřejným akcím (public action). „Komunikace vědy není o faktech, ale o příbězích a lidech. Vysvětlujme proč, k čemu je to dobré, vzbuzujme v lidech zájem a úžas. Komunikace vědy je zábava,“ řekl mimo jiné Stewart, který například patnáct let spolupracoval s televizí BBC, kde uváděl několik pořadů zaměřených na vědy o zemi nebo byl akademickým poradcem pořadu Seven Worlds, One Planet.
„Lidé často nevěří vědě jen proto, že jí dostatečně nerozumí a chybí jim informace. Zkoumejme, ke komu mluvíme a vysvětlujme. Tím, že vědci komunikují vědu veřejnosti, se stávají i lepšími vědci,“ uvedl.
Geolog a popularizátor vědy Iain Stewart.
O důležitosti příběhů, ale i tréninku hovořil i Malcolm Love, producent lektor komunikačních dovedností, který spolupracuje s vědci a dalšími akademickými pracovníky například v organizacích, jako je NASA a CERN, Britské akademii a na řadě univerzit a výzkumných institucích. Dlouhá léta byl také hlavním lektorem populární soutěže FameLab, kde účastníci ve třech minutách zábavným způsobem komunikují svá vědecká témata.
„Využívejte každé příležitosti, kde můžete mluvit o svých výzkumech, nejvíce se naučíte praxí,“ sdílel a zdůraznil, jak je důležité naslouchat. „Lidé, kteří věří konspiračním teoriím mají svoji pravdu, která je součástí jejich identity. Je třeba je vyslechnout a pokusit se je po malých krůčcích nasměřovat k pravdě, například se zeptat, co by se muselo stát, aby změnili názor. To je mocná otázka, která provokuje jejich logiku.“ Jako další důvody odmítání vědy a víru v dezinformace uvedl selektivní vybírání informací, které se „hodí“, naslouchání samozvaným „expertům“, logické omyly, ale i nereálná očekávání, co může věda dokázat. „Pomáhá pochopit, jak dezinformace fungují, pak lze na ně lépe reagovat. Naslouchejme, vysvětlujeme, ale nezapomínejme, že věda nejsou jen dezinformace, ale vědci mají mnoho skvělých příběhů – mluvme o nich.“
Producent a lektor komunikačních dovedností Malcolm Love.
O tom, jak zaujmout a do vědy zapojit veřejnost hovořil Adam Hart, biolog a profesor vědecké komunikace na univerzitě v Gloucestershire, kde vyučuje ekologii, terénní biologii, občanskou vědu a komunikaci. „Občanská věda (Citizen Science) je skvělým způsobem, jak zapojit veřejnost, získat kvalitní data i zájem médií, a tak efektivně popularizovat,“ říká vědec, který se ve svých výzkumech zabývá africkou ekologií, ochranou přírody a vědou o hmyzu. Je členem Královské entomologické společnosti a mimo jiné pomáhá organizovat každoroční Týden hmyzu, mezinárodní osvětovou akci na oslavu hmyzu. „Měli bychom více využívat znalosti marketingu, lépe poznávat různé skupiny, ke kterým mluvíme – jak pro ně vyprávět lepší příběhy a co ‚lepší‘ znamená, ale i poznávat, zda existují způsoby, jak oslovit kritiky,“ sdílel, na co by se měla komunikace vědy zaměřovat v blízké budoucnosti.
Komunikace vědy má ve Velké Británii silnou tradici. O tom, jak efektivně propojovat vědce a novináře mluvila Fiona Fox, dlouholetá vědecká novinářka a vedoucí Science Media Centra. Toto centrum má v databázi přes 2300 odborníků, kteří poskytují vědecké souvislosti a komentáře důležitých vědeckých témat a je dnes nepostradatelným zdrojem informací pro vědecké novináře. „Věda a zdraví jsou pro média oblíbeným tématem, lidé mají o vědu zájem a stále vědcům důvěřují, stejně tak novináři chtějí komunikovat přímo s vědci a přinášet nejnovější vědecká témata. Naším úkolem je pomáhat je propojit,“ zdůraznila.
Další řečnicí byla Cristiana Vagnoni z The Parliamentary Office of Science and Technology (POST), kde připravují takzvané POSTnotes a POSTbriefs – jasné, stručné, nestranné a recenzované materiály ke konkrétním vědeckým tématům zpracované odborníky, které slouží jako podklady (nejen) pro britský parlament.
Během své přednášky mimo jiné sdílela, jaké otázky je třeba si pokládat při tvorbě dobrého souhrnu: „Obsahuje všechny informace a pohledy, které jste chtěli zahrnout? Je dobře členěný? Je srozumitelný a stručný? Je nestranný? Jsou všechna tvrzení vyvážená a objektivní?“ Aktuálně vzniklo již 665 POSTnotes a všechny jsou volně k dispozici online. Tematicky zahrnují oblasti biologie a zdraví, energetiky a životního prostředí, fyzikálních věd a výpočetní techniky a také společenských věd.
Cristiana Vagnoni z The Parliamentary Office of Science and Technology (POST).
Jak se komunikace vědy studuje na univerzitě, představil Stephen Webster, vedoucí tohoto studijního programu na Imperial College London a jeho tři studenti: Urszula Kaczorowská, Dave Warrell a Anna Onderková, která vystudovala medicínu na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a poté pokračovala na magisterský program Science Communication. Ta sdílela, jak je komunikace klíčová v interakci mezi lékaři a pacienty a zdůraznila, že pochopení teorie pomáhá komunikovat s větší efektivitou.
Anna Onderková odpovídá na dotaz z publika.
„Propojování, vysvětlování, naslouchání a důraz na lidi a příběhy, to jsou ta klíčová sdělení, která se opakovala ve všech přednáškách,“ shrnuje pro Forum, co si z konference odnést, moderátor konference a zakladatel portálu Vědavýzkum.cz Aleš Vlk.
Moderátor konference Aleš Vlk.
Autor: Pavla Hubálková
Foto: Hynek Glos
Článek vyšel v on-line magazínu Univerzity Karlovy Forum.
Zde se můžete podívat na záznam z konference.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
