Česko přestalo být konečně zemí, z níž mozky jen prchají, jak tomu bylo po desítky let, kdy chytré hlavy neměly moc šancí u nás rozvinout své objevy a inovace. Dnes už naše republika dokáže vědce ze světa i přilákat k trvalé práci v Česku. A to rozhodně nejen instituce v Praze, ale úspěšné jsou v tom brněnské univerzity.
Tři sta cizinců
„Celkem v Brně žije a pracuje přes tři sta zahraničních vědců,“ potvrdil Právu René Samek z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Česko podle něho vybudovalo s využitím Strukturálních fondů EU v posledních deseti letech celkem na pět desítek nových výzkumných center, a vznikla tak řada nových pracovních míst pro vědce i obslužný personál. A to láká lidi z celé Evropy. „V Brně je mnoho velkých firem, které potřebují vyřešit velké a komplexní problémy v IT. Doma v Itálii bych takovou možnost neměl, tam jsou převážně malé firmy, které takové potřeby nemají,“ pochvaluje si Bruno Rossi, vyučující v oboru počítačových systémů na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity.
„Jsem v Brně již dvanáct let a situace cizinců se neustále zlepšuje. Mám nyní dva granty na studium středověkých italských rukopisů a moderních italských románů,“ říká docent italské filologie na Masarykově univerzitě Paolo Divizio.
Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně má přes 200 zaměstnanců, z toho trvale zaměstnává 18 italských výzkumníků a studentů doktorského programu, dva Španěly a Portugalce a Kanaďana. Celkem má centrum více než čtyřicet cizinců ze šestnácti zemí.
Česko už umí…
Tři Italové jsou vedoucími výzkumných týmů. „Přilákali jsme je z prestižních výzkumných institucí – jednoho z japonského Národního institutu pro materiálovou vědu i s jeho italskou manželkou, která je také výzkumnicí, další Ital k nám přišel z University College London,“ dodal Samek.
Od roku 2016 získali zahraniční vědci pro brněnské výzkumné centrum granty ve výši přes 200 miliónů korun.
Autor: Jindřich Ginter
Článek vyšel 20. 4. 2018 v deníku Právo.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Jindřich Ginter
