Studenti z Česka si z letošního klání na Mezinárodní biologické olympiádě v Jerevanu odváží hned tři vzácné kovy. Jana Černého z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který výpravu vedl, jsme se ptali na to, co stojí za českými úspěchy a proč je důležité podporovat mladé studenty a studentky v přírodovědných oborech.
Pokračuje zlatá doba české biologické olympiády. Po medailích z předchozích let si čeští účastníci na letošním 33. ročníku Mezinárodní biologické olympiády v arménském Jerevanu připsali další úspěch. Marek Pavlica z pražského Gymnázia Na Vítězné pláni, který získal zlatou medaili, se umístil dokonce na 5. místě v absolutním pořadí z více než 250 soutěžících. Daniel Čičovský z Biskupského gymnázia Bohuslava Balbína v Hradci Králové pak získal stříbrnou medaili. Matěj Pokorný z Gymnázia Aš a Matěj Vostrčil z Gymnázia Suverénního řádu maltézských rytířů ve Skutči si zase odváží medaile bronzové. Studenti na olympiádě řešili náročné úlohy z rostlinné fyziologie zaměřené na fotosyntetické děje, morfologii ryb nebo biochemii. Museli ale také zvládnout praktickou bioinformatickou úlohu, která se věnovala analýze buněčných signalizačních drah.
Celou českou výpravu vedli Jan Černý a Lenka Libusová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s Antonínem Reiterem z Jihomoravského muzea ve Znojmě. Právě Jana Černého, předsedy Ústřední komise Biologické olympiády, která české biologické olympiády organizuje, jsme se ptali na to, co podle něj stojí za pravidelnými úspěchy českých studentů. „Důvodem je jednoznačně to, že se daří podchytit mladé přírodovědné talenty již v poměrně mladém věku. Naše česká Biologická olympiáda je unikátní v tom, že má čtyři kategorie pro celkem osm let školní docházky,“ vysvětluje Černý. „Můžeme tak získat již desetiletého žáka nebo žačku a provést je až k maturitě – nebo k úspěchu na Mezinárodní biologické olympiádě. Důležité je i to, že součástí olympiády je postup do vyšších kol, kde se soutěžící osobně setkávají s čím dál koncentrovanějším zájmem o přírodní vědy.“ Na vrcholu tohoto výběrového procesu jsou pak letní odborná soustředění, kde studenti získávají velkou motivaci pokračovat v dalších kolech olympiády a uspět.
Sám Jan Černý má s biologickou olympiádou letité zkušenosti – nejen, že ji již dlouho pořádá, ale prošel jí sám i jako student. „Nebýt této možnosti, tak nejsem tím, čím jsem dnes a velice pravděpodobně bych se nestal vědcem,“ říká Černý.
Právě výchova a vedení studentů k dalšímu zájmu o přírodní vědy jsou hlavním smyslem studentské olympiády. „V podstatě všichni účastníci ústředního kola pokračují v oborech, které mají nějaký vztah k přírodním vědám. Mnoho jich studuje lékařské fakulty a z mé zkušenosti z nich jsou pak skvělí lékaři využívající svého biologického základu – takoví ‚doktoři Hausové‘ našeho lékařského prostředí,“ říká Černý.
Biologické olympiády ale budují nejen zájem o obor. „Dále také umožňují – a to je nesmírně důležité – setkávání sobě podobných nadšenců a pomáhají navazovat celoživotní přátelství. Jsem přesvědčen, že podpora těchto aktivit a předmětových soutěží je jednou z nejlepších investic, jaké je možné udělat,“ vysvětluje Jan Černý.
Českou výpravu podpořil na slavnostním vyhlášení výsledků i velvyslanec ČR v Arménii Bedřich Kopecký (uprostřed)
Tajemství českého úspěchu
Čeští studenti vozí úspěchy z mezinárodních kol biologických olympiád pravidelně. Co ale stojí za opakovanými úspěchy českých studentů? „Naši studenti zúročují mnohaletou přípravu, kterou jim česká biologická olympiáda nabízí. Čtyři kategorie pokrývající až osm ročníků mladých přírodovědných naději je světový unikát,“ vysvětluje Jan Černý. Mladí biologové také jezdí na letní přírodovědné tábory na Běstvině. Ty mají již téměř legendární pověst. Za léta jejich pořádání jimi prošla i řada studentů a studentek, kteří nakonec ve vědě zůstali. Jedním z úspěšných účastníků tábora na Běstvině je i Petr Slavíček, který dnes publikuje v předních vědeckých časopisech, jako je Science či Nature Chemistry, a v roce 2016 získal také Cenu Neuron.
„Úspěch v biologické olympiádě na jakékoliv úrovni vyžaduje dlouhodobou přípravu,“ zdůrazňuje Jan Černý. Podle něj totiž nestačí být jenom mimořádně chytrý nebo mít talent. Důležitá je i mimořádná pracovitost. Úspěch na mezinárodní biologické olympiádě je pro soutěžící často vyvrcholením třeba osmi let intenzivní postupné přípravy.
Co se týká přípravy na samotné mezinárodní kolo olympiády, soutěžící se nejprve účastní intenzivního týdenního soustředění, které tradičně probíhá na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. „Automatický postup na mezinárodní úroveň má vítěz ústředního kola, ostatní tři si musejí účast vybojovat právě zde. Celkem je soustředění určeno pro dvanáct nejlepších z ústředního kola, každý den zde probíhají náročné přednášky a testování – v mnoha ohledech na úrovni absolventů bakalářského studia vysoké školy,“ vysvětluje mechanismus fungování přípravy před mezinárodním kolem olympiády Jan Černý.
Každý ročník má také své specifické téma, na které se úlohy zaměřují. Pro soutěžící se tak děje stále něco nového, což se následně odráží i v kvalitě jejich přípravy pro mezinárodní klání. Přestože intenzivní soustředění studenty baví, je ovšem také velice náročné. „Naštěstí stále patřím do části světa, kde je dostatek mladých lidí, kteří se o něco snaží, chtějí být úspěšní a věnují tomu velké úsilí,“ pochvaluje si Černý.
A jaký nejvýraznější moment mu z letošní výpravy do Jerevanu utkvěl v paměti? „Určitě to, co se děje každý rok – nadšení z toho, jak skvělá mladá generace nám tady vyrůstá a fakt obrovské zodpovědnosti vůči nim. Každé setkání s mladými nadšenými lidmi je nesmírně nabíjející zkušenost. Každý z těch dvanácti účastníků přípravného soustředění je už v tomto mladém věku mimořádná osobnost,“ dodává Jan Černý.
Všem účastníkům gratulujeme k jejich úspěchům!
Čeští medailisté s horou Ararat v pozadí
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Foto: Antonín Reiter
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
