Čeští vědci mají se spoluprací s Američany dobré zkušenosti

Czech – U.S. Day of Apllied Science s podtitulem Scientific Research as a Catalyst for Entrepreneurship zahájil velvyslanec Spojených států amerických v České republice Stephen King. Zdůraznil, že podnikatelské úspěchy jsou velmi často založeny na mnoho let trvající výzkumné práci. Ve svém úvodním projevu také zmínil skutečnost, že mnoho českých vědců emigrovalo do Spojených států a ve Washingtonu v roce 1958 založili Czechoslovak Society of Arts and Sciences. Hovořil také o podpoře, kterou americká společnost věnuje mezinárodní vědecké spolupráci – v rámci stipendií Fulbrightovy nadace bylo do současné doby podpořeno 924 Češek a Čechů.

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, jako jedna z hlavních řečníků prezentovala, jakým způsobem přispívá Akademie k tvorbě inovací. Pro portál Vědavýzkum.cz Eva Zažímalová zdůraznila, že Akademie věd má velmi dobrou zkušenost s česko-americkou spoluprací: „Máme spolupráci s několika subjekty, pouze narážíme na trochu odlišné akademické a podnikatelské prostředí. Mají nastaveny jiné principy chování a jiné normy – očekávají reciprocitu, což je ale v podmínkách našich projektů často komplikované. Ale to nejsou problémy, které by nám bránily v další úspěšné spolupráci. Například se společným publikováním máme velmi dobré zkušenosti“,

Michal Pěchouček z Centra umělé inteligence na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze seznámil posluchače s historií a výhledem svého pracoviště. Centrum bylo založeno již v roce 2001 a v současné době kolem jedné čtvrtiny jeho rozpočtu tvoří zdroje od amerického ministerstva obrany. Zmínil také, že pracoviště zatím přispělo ke vzniku 8 start-upových společností různého typu – ať už svých absolventů či prostřednictvím licencování duševního vlastnictví. Jednalo se například o Cognitive Security, BlindSpot.AI, Meandair či Umotional. Dále představil nově budované pražské integrované pracoviště zabývající se umělou inteligencí – Central European AI Center of Excellence, na jehož vzniku se podílejí České vysoké učení technické v Praze, Univerzita Karlova, Akademie věd a Hlavní město Praha.

Martin Fusek, ředitel dceřiné společnosti Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) IOCB TECH, zdůraznil, že většina objevů, inovací a významných kroků kolem ÚOCHB byla mimo rámec postupů a přemýšlení běžného v českých podmínkách. Zdůraznil neopominutelný význam interdisciplinárního výzkumu, mezinárodní spolupráce a důležitost vzdělávání. Podle Martina Fuska je často spolupráce s americkými subjekty snazší než spolupráce s domácími partnery: „Mají nastaveny určité standardy a dá se s nimi dohodnout lépe a to především procesně. Ať už s akademickou institucí či s komerčním subjektem. My máme nejméně 10 projektů, které řešíme přes Atlantik – z těch nejvýznamnějších bych jmenoval Gilead a Johns Hopkings University“. Zdeněk Hostomský, ředitel ÚOCHB, který dlouhou dobu působil ve Spojených státech, uvedl pro portál Vědavýzkum.cz, že „v Americe je určitě jednoduší založit společnosti. Například s Johns Hopkins University máme společné duševní vlastnictví a to jsme licencovali společnosti, která k tomuto účelu byla založena velmi rychle a hned dokázala získat kapitál od amerických investorů“.

Anna Fučíková z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy zase popsala svůj výzkum v oblasti nanotechnologií a dilema vědkyně, která se rozhoduje mezi publikováním a průmyslově-právní ochranou. V dalších příspěvcích představil Pavel Majer společnost Dracen Pharmaceuticals, Marek Novák společnost XGLU, Daniel Georgiev společnost XENO Cell Innovations a Martin Dienstbier společnost DIANA Biotechnologies.

Více o akci si můžete přečíst také v článku na webu Akademie věd ČR.

Autor: Vědavýzkum.cz (AV)

Na úvodní fotografii: velvyslanci Spojených států amerických v ČR Stephen King a Nizozemského království Kees Klompenhouwer