V lokalitě Amálie v blízkosti Lán se rodí funkční chytrá krajina adaptovaná na klimatickou změnu a podmínky roku 2030+. Cílem projektu Centra pro vodu, půdu a krajinu při ČZU (CVPK) je vytvořit a otestovat pilotní chytrou krajinu, která by se mohla stát vzorem pro konkrétní oblasti nejen na území ČR, ale i v dalších místech Evropy.
Retenční nádrže, mokřady, rybníky, moderní zavlažovací systémy a celá řada tradičních i zcela nových agrotechnických opatření, která jsou doprovázená využitím moderních technologií, charakterizují probíhající činnosti a plány pilotního projektu Centra pro vodu, půdu, krajinu v lokalitě Amálie. Oblast o velikosti přibližně 500 hektarů vymezená povodími Brejlský potok a Králův luh se tak proměňuje v historicky první tzv. Chytrou krajinu. „Situace se suchem je velmi vážná. Musíme k problému přistupovat systematicky, abychom krajinu dostali do formy, která velmi tvrdým dopadům klimatické změny odolá,“ popisuje rektor ČZU a zároveň hlavní koordinátor CVPK Petr Sklenička. Na Amálii, která spadá pod správu Školního zemědělského podniku ČZU, tak vzniká ucelený systém prvků pro adaptaci zemědělské krajiny umožňující udržitelné využití vodních zdrojů za současné optimalizace produkčních a mimoprodukčních funkcí krajiny.
Mezi nejnovější kroky patří vytvoření tří pokusných parcel, na kterých se bude ověřovat protierozní účinnost a schopnost infiltrace povrchové vody při pěstování čiroku. „Ve spodní části pokusných ploch jsme instalovali protierozní zábranu, která slouží k usměrnění povrchového odtoku k tzv. Parshallovu žlabu, který měří průtok vody,“ vysvětlil Zbyněk Kulhavý z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, který na projektu spolupracuje.
Sestavena také byla koncepce páteřní sítě monitoringu. „V obou povodích – Karlově luhu i Brejlském potoce – instalujeme meteorologické stanice a měrné přelivy. Na povodích tak budeme monitorovat povrchový odtok říční sítě,“ uvedl Petr Máca, člen CVPK. V současnosti se také provádějí pravidelné odběrové kampaně kvůli hodnocení hydrochemických ukazatelů stavu vody v tocích. „Toto pravidelné dlouhodobé sledování je především zaměřeno na posouzení vlivu mokřadů a vodních nádrží na kvalitu vody,“ připomněl Jan Vymazal z CVPK. Na celém území proběhla analýza drenážních systémů. V přípravě je také hydrogeologický průzkum a sledovací vrty, které budou sloužit k monitoringu hladiny podzemní vody.
Prováděná měření jsou pouze vstupními kroky k zavádění funkčních opatření. V současné době započaly přípravy na revitalizaci stávajících mokřadů, vodních nádrží a drenážních systémů a výstavbu minimálně dvou nových vodních nádrží a mokřadů. Na ně navazují nádrže pro využití akumulovaných vod pro následné využití například pro závlahy.
Chytrá krajina Amálie je první z pilotních projektů Centra pro vodu, půdu a krajinu. Následovat bude lesní krajina a urbanizovaná. Centrum také rozvíjí spolupráce s dalšími subjekty. Nově je členem platformy Czech Smart City Cluster, kde je lídrem sekce věnující se otázkám spojeným s životním prostředím. Spolupráce se navazují i s některými kraji, jako je například Středočeský či Pardubický. V letošním roce se také odborníci z centra chystají na výzkumnou misi do Volcani Center v Izraeli.
Zdroj: Česká zemědělská univerzita v Praze
Centrum pro vodu, půdu a krajinu
CVPK je centrem České zemědělské univerzity založeným v létě roku 2018. Vzniklo v reakci na potřebu komplexních řešení adaptace krajiny v ČR na klimatickou změnu. Sestává ze zkušených výzkumných týmů ČZU, jejichž zaměření kompletně pokrývá mezioborový charakter řešení problémů adaptace krajiny. Podle analýzy publikací v 10 % nejvýznamnějších časopisů v oboru, kterou zpracoval Institut IDEA (Institut Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR), je ČZU českým lídrem v oborech Water Resources a Forestry, resp. druhá nejlepší v oborech Environmental Sciences. Podrobné informace o centru najdete zde.
- Autor článku: ne
- Zdroj: ČZU v Praze
