Na půdě CEITEC Masarykovy univerzity v Brně proběhl první ročník konference Dny vědy, výzkumu a inovací. „Chceme zahájit novou tradici a vedle Dnů vzdělávací činnosti, které se konají v Praze, budeme pořádat ještě Dny vědy, výzkumu a inovací, které budou v Brně,“ řekl náměstek ministra školství Jiří Nantl.
Ředitelka Sekce vysokého školství MŠMT Radka Wildová
První ročník konference Dny vědy, výzkumu a inovací (Dny VaVaI), kterou pořádalo v termínu 12.–13. 9. 2024 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), se zaměřil na téma velkých výzkumných infrastruktur, přípravu 10. rámcového programu EU (nástupce programu Horizont Evropa, o kterém jsme podrobně psali zde) a hodnocení vysokých škol v roce 2025, o němž přineseme samostatný článek.
Jiří Nantl ve svém zahajovacím projevu zdůraznil i význam infrastruktury CEITEC, na jejíž půdě konference proběhla, která podle něj slouží jako dobrý příklad použití evropských peněz. „Nicméně strukturální fondy nám dobíhají a musíme se připravit na to, že řadu věcí ve vědě, výzkumu a inovacích si budeme muset platit sami,“ upozornil Nantl (Nantl působil v letech 2016 až 2023 jako ředitel CEITEC, ve funkci ho poté nahradil Pavel Plevka, pozn. red.).
MŠMT si od Dnů VaVaI dle vyjádření na webu slibuje „posílení spolupráce mezi akademickou sférou, veřejnými institucemi a průmyslem, čímž se zvýší přenos výsledků výzkumu do praxe a podpoří se inovativní řešení v různých odvětvích.“
Dva ERC Starting granty – „výprask" pro české vysoké školství
To, že CEITEC znamenal přelom pro Brno a Masarykovu univerzitu (MU), potvrdil i děkan Přírodovědecké fakulty MU Tomáš Kašparovský: „Podařilo se nám všechny přírodovědné obory sestěhovat na jedno místo, vědci mohou k sobě projít suchou nohou, což má velký význam.“
Rektor MU Martin Bareš ve svém projevu zdůraznil, že „nyní musíme svou pozornost obrátit na to, co pro nás znamená excelence".
„To, že jsme jako Česká republika letos získali pouze dva ERC Starting granty, je výprask pro české vysoké školství. Toto je alarmující fakt! Pojďme diskutovat a shodnout se na tom, co pro nás znamená excelence. Vybízím k uspořádání různých kulatých stolů na toto téma. A nemůžeme jen říkat, že potřebujeme víc peněz a lepší legislativu. Musíme si přiznat, že problém je i v nás,“ promluvil Bareš i do vlastních řad.
Rektorka Univerzity Karlovy a zároveň předsedkyně České konference rektorů Milena Králíčková zase ve svém projevu zdůraznila, že potřebujeme usnadnění podmínek přijímání zahraničních vědců. „Díky za to, že zde alespoň máme organizace jako je Czexpats in Science, která přispívá k otevřenosti české vědy,“ řekla Králíčková.
Jiří Nantl ji ujistil, že se vláda touto otázkou zabývá a že ho oslovil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy, aby byla na toto téma založena průřezová pracovní skupina. „Ministerstvo vnitra je změnám otevřeno,“ myslí si Nantl.
Na to, zda máme nějakou strategii podpory excelence, se zeptal Jiřího Nantla i současný ředitel CEITEC MU Pavel Plevka.
Jiří Nantl odpověděl: „Díky mě je podpora excelence v prohlášení vlády. Chceme navýšit institucionální podporu, hodně hájím programy jako je ERC CZ nebo GA ČR Expro. Ale musíme si uvědomit, že podporovat excelenci někdy znamená i zúžit svůj profil, protože ne vše je excelentní. Na Slovensku se rozhodli jít cestou uzavírání výkonových kontraktů se slovenskou Akademií věd, které motivují ústavy, aby se slučovaly. Jsem přesvědčen, že potřebujeme výkonové kontrakty i v České republice. Uvítal jsem možnost, že novela zákona 130/2002, kterou přinesla Helena Langšádlová, umožnila hýbat alespoň s rezortními organizacemi.“
Nantl dále uvedl, že na MŠMT chtějí jít příkladem a pravděpodobně jednu rezortní výzkumnou organizaci zrušit (nezmínil zatím kterou, pozn.red.). „Něco se rodí a něco zaniká a my si musíme odpovědět na otázku, jestli má smysl dělat základní výzkum na jiné než světové úrovni? Já si myslím, že nikoliv.“
Systém podpory výzkumu na Masarykově univerzitě
Prorektorka MU pro výzkum a doktorské studium Šárka Pospíšilová představila systém podpory excelence a vnitřního hodnocení na MU. Hodnocení má tři složky: formativní složku, která má představovat pro fakulty zpětnou vazbu, kam se posunout; motivační financování skládající se z projektového financování především přes interní grantovou agenturu GAMU, výkonového financování založeného na monitoringu vědeckého výkonu a kontraktového financování, které má stabilizační složku. Třetím prvkem hodnocení jsou každoroční evaluační rozhovory s fakultami, informované monitorovací bibliometrií. V roce 2025 by kontraktové financování mělo tvořit 59 % rozpočtu fakult, výkonová složka 32 % a dále v rozpočtu figuruje 9 % vyčleněných na Grantovou agenturu MU a strategickou podporu vědy.
Pospíšilová také zdůraznila reformy v doktorském studiu spočívající ve snížení počtu doktorských programů, jejich internacionalizaci skrz otevřené konkurzy, různé přednášky a doktorské snídaně včetně přednášek nositelů Nobelových cen a v neposlední řadě navýšení doktorského stipendia, kdy od září 2024 byl minimální doktorský příjem na MU navýšen na 16 000 Kč.
Velkou váhu Pospíšilová přikládá podpoře přípravy mezinárodních grantů – MU se může pochlubit tím, že patří mezi 3 % nejúspěšnějších univerzit Evropské unie v programu Horizont Evropa.
Poté promluvil o programu ERC CZ, který je určený na podporu excelentních vědců, sám ředitel CEITEC Pavel Plevka, který získal již dva ERC granty. Plevka projekt pochválil za to, že jde o pětiletý projekt (v případě tzv. „áčkových grantů“; u tzv. „béčkových grantů“, které v celoevropském hodnocení získaly známku B, je projekt dvouletý, pozn. red.). To umožňuje ambiciózní výzkum, prostor pro chybu, tvorbu týmu, investice. Upozornil však i na slabá místa programu jako je malá flexibilita v porovnání s celoevropským programem ERC, numerické indikátory výstupů a byrokratická zátěž vyplývající z nutného reportování různých změn v projektu a v rozpočtu (o programu ERC CZ ještě přineseme samostatný podrobný článek, pozn. red.)
Výzkumné infrastruktury a mezinárodní spolupráce
Mezinárodní spolupráci a velkým výzkumným infrastrukturám byly v programu věnovány odpolední workshopy. Vedoucí oddělení pro Výzkumné infrastruktury na MŠMT Marek Vyšinka představil, co jsou to výzkumné infastruktury a velké výzkumné infrastruktury zahrnuté v Cestovní mapě velkých výzkumných infrastruktur, která byla aktualizována v roce 2023. Celkově jde o 44 infastruktur. 18 z nich je členem nějakého evropského konsorcia, pro které byla zřízena speciální právní forma s názvem ERIC. „Po Německu a Itálii jsme nejvíce v ERIC konsorciích,“ informoval Marek Vyšinka, přičemž jedno konsorcium u nás i sídlí, jde o konsorcium ELI-ERIC, které sdružuje infrastruktury s vysoce výkonnými lasery (zkratka ELI znamená Extreme Light Infrastructure) a jemuž vévodí naše infrastruktura ELI Beamlines v Dolních Břežanech.
Přidělené finance na velké výzkumné infrastruktury v letech 2023–2026
Marek Vyšinka řekl, že počet infrastruktur v ČR není uzavřený, může klesnout i stoupnout, například pokud někdo bude chtít hradit členské poplatky za použití evropských infrastruktur, jež nemají právní formu ERIC, jako je například synchrotron ESRF či neutronový zdroj ILL ve Francii.
„Pokud infrastruktury nemají právní formu ERIC, nemůžeme platit přes MŠMT členské poplatky,“ říká Vyšinka. Tyto poplatky nyní musí hradit některé české instituce (např. poplatek za ESRF hradí Fyzikální ústav AV ČR, poplatek za ILL zajišťovala Univerzita Karlova). Vyšinka institucím radí, aby buď založily novou infrastrukturu (např. infrastrukturu pro přístup k synchrotronům), nebo aby členské poplatky přidružili do nějaké již existující infrastruktury.
Dále byli účastníci Dnů vědy, výzkumu a inovací informováni, jak mají postupovat při podávání další zprávy, při přesunech v rozpočtu, hodnocení infrastruktur a dalších otázkách spojených s velkými výzkumnými infrastrukturami.
Druhý den Dnů vědy, výzkumu a inovací byl věnován hodnocení vysokých škol podle Metodiky 25+, které vysoké školy čeká na jaře 2025. K tomuto tématu ještě přineseme samostatný článek.
V článku došlo 20. 9. 2024 k úpravě popisu systému hodnocení na Masarykově univerzitě. Ke změně došlo ve větě: Třetím prvkem hodnocení jsou každoroční evaluační rozhovory s fakultami, informované monitorovací bibliometrií. V roce 2025 by kontraktové financování mělo tvořit 59 % rozpočtu fakult, výkonová složka 32 % a dále v rozpočtu figuruje 9 % vyčleněných na Grantovou agenturu MU a strategickou podporu vědy.
Autor: Vladislava Vojtíšková (Vědavýzkum.cz)
- Autor článku: ano
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
