Do Česka putují čtyři ERC Starting granty

Celkem bylo do výzvy o ERC Starting grant přihlášeno více než 4 000 návrhů, které posuzovaly komise složené z renomovaných výzkumných pracovníků z celého světa. Celkem grant získalo 397 talentovaných vědců. Granty také vytvoří více než 2 000 pracovních míst pro postdoktorandy, doktorandy a další zaměstnance hostitelských institucí.

Čtyři granty, z toho dva na ÚOCHB AV ČR

Česká republika získala celkem čtyři ERC granty. Z nich všechny čtyři budou řešeny domácím vědcem na instituci v České republice. Nejúspěšnější je v tomto směru Ústav organické chemie a biochemie AV ČR. Na jeho půdě budou řešeny hned dva tyto granty, a to Hanou Macíčkovou Cahovou a Tomášem Slaninou. Jeden projekt bude získal také Ondřej Dušek na Univerzitě Karlově. Čtveřici grantistů uzavírá Kateřina Rohlenová z Biotechnologického ústavu AV ČR.

Hana Cahová je vedoucí juniorské výzkumné skupiny Chemická biologie nukleových kyselin na ÚOCHB AV ČR. Cílem jejího projektu je poodhalit tajemství molekul vyskytujících se na konci RNA v buňce a jejich roli v reakci buňky na stresové podmínky. Tyto molekuly označované jako „čepičky RNA“ jsou velmi důležité struktury na konci vláken RNA, které molekulu RNA chrání před zničením buněčnými enzymy. Podle všeho však mají i další důležité funkce, např. pomáhají buňce reagovat na okolní prostředí a stresové podmínky. Jejich studium je nicméně velmi obtížné, protože není snadné je v buňce identifikovat. Hana Cahová se svým týmem v ÚOCHB vyvíjí nové techniky, které by umožnily snadnější zachycení těchto struktur a osvětlily, s jakými partnery a jakým způsobem v buňce reagují. To pomůže porozumět jejich metabolismu a roli v tom, jak buňka díky nim reaguje na stresové podmínky.

„Udělení tohoto prestižního grantu orientovaného na výzkum ambiciózních a leckdy riskantních hypotéz nám umožní prozkoumat i myšlenky, které by před pár lety byly považovány za neprokazatelné a nevyzkoumatelné,“ říká Hana Cahová. „Odhalení role RNA čepiček přispěje k pochopení buněčných mechanismů spouštěných při stresu, což nabízí široké spektrum možností aplikace,“ uzavírá vědkyně.

Hana Cahová. Zdroj: Romana Kovácsová, archiv Otevřená věda

Druhý grant, který putuje na ÚOCHB AV ČR, bude řešit Tomáš Slanina, vedoucí juniorské výzkumné skupiny Redoxní fotochemie. Ve svém projektu se Tomáš Slanina zaměřuje na řešení jedné z největších komplikací spojených s masovým přechodem na udržitelné zdroje energie, a sice na možnost stabilizace kolísající produkce solární energie a jejího efektivního ukládání. Se svým týmem vyvíjí molekulární systém, nazvaný SOLBATT, pro přeměnu světelné energie do chemických vazeb a jejich následnou konverzi na elektrický proud. Využívá při tom organické redoxní molekulární spínače, tj. malé molekuly, které v reakci na světlo vytvářejí chemickou vazbu, do níž ukládají elektrony. Na základě vnějšího podnětu mohou redoxní přepínače tuto vazbu opět rozštěpit a uložené elektrony uvolnit ve formě elektrické energie. 

„Grant Evropské výzkumné rady nám umožní naplno rozpracovat nápad, který jsem měl asi před pěti lety a od té doby mi nedá spát. Čím víc se do této problematiky s naší výzkumnou skupinou noříme, tím zajímavější zákonitosti a chování objevujeme,“ říká Tomáš Slanina. „Pětiletý grant nám poskytne možnost zaměřit se na fundamentálně nové přístupy, které mají velký potenciál posunout naše znalosti o výrobě, ukládání a uvolňování sluneční elektrické energie,“ doplňuje.

Ukládání energie přímo do chemických vazeb skýtá obrovský potenciál. Představuje novou možnost, jak ukládat elektřinu přímo na místě jejího vzniku za pomoci jediné solární baterie. Použití takového řešení v organických solárních článcích pomůže stabilizovat výkyvy ve výrobě solární elektřiny.

Tomáš Slanina. Zdroj: Barbora Mráčková

Ondřej Dušek z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy získal od Evropské výzkumné rady (ERC) prestižní Starting grant na výzkum generování přirozeného jazyka. „Představte si, že máte meteo stanici, která měří teplotu, tlak, rychlost větru a další parametry. Výstupem je obrovská tabulka dat, která je ale nepřehledná a nedá se v ní jednoduše číst. Úkol generátoru přirozeného jazyka je automaticky převyprávět tabulku dat tak, abychom získali nejdůležitější a relevantní informace a aby vytvořený text byl srozumitelný a dobře se četl,“ vysvětluje Ondřej Dušek. Podobné aplikace již dnes existují například ve sportu, kde některé sportovní zprávy – o výsledcích utkání a kolik kdo nastřílel gólů – jsou již generovány automaticky. 

K zisku grantu Ondřej Dušek doplňuje: „Těším se a vnímám jako obrovskou poctu, že jsem ten grant získal. Zároveň cítím velikou zodpovědnost. A mé poděkování patří všem, kteří mi k tomuto úspěchu pomohli. V žádném případě bych to nezvládl bez podpory svých doktorandů, kolegů a kolegyň a mnoha dalších lidí, kteří mi dávali zpětnou vazbu nebo se mnou trénovali závěrečnou přednášku. Systém ERC workshopů, jejichž vznik inicioval profesor Zdeněk Strakoš a podílí se na něm mnoho dalších lidí, je naprosto nedocenitelný a moc mi to pomohlo.“

Kateřina Rohlenová vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V rámci doktorského studia na Biotechnologickém ústavu AV ČR v laboratoři Jiřího Neužila charakterizovala protinádorovou látku MitoTam. Tři roky strávila jako postdoktorandka v laboratoři profesora Petera Carmelieta v Centru pro biologii rakoviny (VIB-KU Leuven) v Belgii. Od října 2020 vede Laboratoř buněčného metabolismu ve výzkumném centru BIOCEV. V loňském roce získala grant Junior STAR od Grantové agentury ČR. „Díky ERC Starting grantu využijeme unikátní myší modely a metody s rozlišením na úrovni jednotlivých buněk, pomocí kterých zmapujeme, jak zdravé a rakovinné buňky komunikují prostřednictvím svých metabolitů,“ říká Kateřina Rohlenová a dodává: „Konkrétně, chceme identifikovat „Achillovy paty” rakovinných buněk a odhalit nové koncepty pro terapie cílené na mezibuněčnou výměnu nukleotidů.“

Ve svém výzkumném projektu se tým Kateřiny Rohlenové bude zabývat mezibuněčnou komunikací nukleotidů – stavebních kamenů DNA a RNA, které jsou nezbytné pro proliferaci rakovinných buněk a jsou proto tradičním cílem skupiny protirakovinných látek zvaných anti-metabolity. Ty jsou více než 70 let úspěšně využívané v léčbě rakoviny. „Nicméně, přes jejich prokazatelný úspěch, je jejich využití stále spojené s resistencí a toxicitou. Čím je to způsobeno? V rámci nádorového prostředí si jednotlivé buňky mohou nukleotidy a další metabolity mezi sebou předávat, což může snižovat efektivitu léčby,“ vysvětluje Kateřina Rohlenová z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV.

„Gratuluji Kateřině k obrovskému úspěchu a jsem velmi rád, že ERC Starting Grant získal právě Biotechnologický ústav AV ČR. V hodnocení akademických ústavů jsme byli hodnoceni jako jeden z nejlepších institutů a tento grant je toho důkazem. Máme kvalitní týmy, které dělají špičkovou vědu a daří se jim získávat prestižní grantovou podporu,“ říká Bohdan Schneider, ředitel Biotechnologického ústavu AV ČR.

Význam ERC grantů zdůraznila předsedkyně Akademie věd, Eva Zažímalová. „Jsou to nejprestižnější individuální granty v Evropě. Vědcům přinášejí velké finanční prostředky, a přitom minimum administrativy a byrokracie,“ říká předsedkyně. „Tyto granty jsou zaměřené na výzkum typu tzv. „high risk/high gain“, při jejich úspěšném řešení je velká naděje na opravdu zásadní posun v daném oboru,“ uzvaírá Eva Zažímalová.

Nizozemsko táhne. Země Visegrádu naopak vysněnou destinací nejsou

Zajímavý pohled přináší srovnání se zahraničím. Velmi úspěšnou zemí je v tomto směru Německo. Celkem grant získalo 67 německých výzkumníků s tím, že se svým grantem bude na tamních institucích působit hned 72 vědců. Co do počtu podpořených projektů jsou na druhém místě italští výzkumníci (58), celkově jich ale v Itálií bude se svým grantem působit o třicet méně. Třetí příčku pak obsadili francouzští vědci, z nichž ERC Starting grant aktuálně dostalo 44 z nich. Ve Francii se pak bude pracovat na 53 projektech. Lákavou zemí pro podpořené výzkumníky je dle statistik Nizozemsko. Z tamních vědců totiž tento grant získalo celkem 27 osob, se svým grantem tam ale plánuje působit hned 44 vědců.

Co se týká států Visegrádské čtyřky, kterou kromě Česka tvoří ještě Maďarsko, Polsko a Slovensko, tak v Maďarsku a na Slovensku nebyl podpořen žádný tamní vědec ani se zde nikdo nechystá svůj grant řešit. V téměř čtyřicetimilionovém Polsku už na tom jsou o dost lépe – ERC Starting grant získalo celkem 15 polských vědců, sedm z nich na svém podpořeném projektu bude pracovat v zahraničí.

Bezmála čtyři stovky podpořených mladých vědců

Startovací granty Evropské rady pro výzkum (ERC) získalo celkem 397 začínajících výzkumných pracovníků. Na základě první výzvy k předkládání návrhů v rámci nového programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa bude do excelentních projektů investováno 619 milionů eur. Granty v průměrné hodnotě 1,5 milionu eur pomohou ambiciózním mladým výzkumným pracovníkům zahájit vlastní projekty, sestavit týmy a realizovat jejich výzkumné nápady. Vybrané návrhy pokrývají všechny obory výzkumu, od lékařských aplikací umělé inteligence přes vědu o ovládání hmoty pomocí světla až po návrh právního režimu pro spravedlivý influencerský marketing. Výzkumnice získaly přibližně 43 % grantů, což představuje nárůst oproti 37 % v roce 2020 a dosud nejvyšší podíl.

„Jsem ráda, že díky tomuto prvnímu kolu dlouho očekávaných grantů zůstává Evropská rada pro výzkum vlajkovou lodí excelentní a zvídavé vědy v rámci programu Horizont Evropa. Těším se na to, jaké nové objevy a příležitosti přinesou noví laureáti ERC a jak budou inspirovat mladé lidi, aby následovali svou zvědavost a dělali objevy ku prospěchu nás všech," nechala se slyšet Maria Gabriel, evropská komisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež.

Předsedkyně Evropské rady pro výzkum Maria Leptin komisařku doplňuje s tím, že „umožnit mladým talentům, aby se v Evropě rozvíjeli a šli za svými nejinovativnějšími nápady - to je nejlepší investice do naší budoucnosti, a to i vzhledem k neustále rostoucí celosvětové konkurenci. Musíme důvěřovat mladým a jejich náhledu na to, jaké oblasti budou zítra důležité. Jsem proto nadšená, že tito noví vítězové ERC Starting Grant jsou připraveni prorazit na novou půdu a založit vlastní týmy. Někteří z nich se díky grantům ERC vrátí ze zámoří a budou dělat vědu v Evropě. Musíme i nadále dbát na to, aby Evropa zůstala vědeckou velmocí."

Seznam všech podpořených projektů je k dispozici zde.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (SA)

Zdroj: Evropská komise, ÚOCHB AV ČR, BIOCEV a Univerzita Karlova