Do Česka putují dva nové ERC Synergy granty

V úterý 25. 10. 2022 Evropský výzkumná rada (ERC) zveřejnila výsledky aktuální výzvy ve svém programu ERC Synergy Grant. Ten je určen pro multidisciplinární projekty dvou až čtyř vědců a jejich výzkumných týmů. Projekty musí demonstrovat, že synergie mezi zapojenými vědci a jejich obory je pro projekt klíčová a slibuje dosažení průlomových objevů, které by nebyly možné, pokud by zapojení vědci pracovali samostatně.

V první ERC výzvě k předkládání návrhů projektů, která se konala v rámci programu Horizont Evropa, bylo předloženo téměř 360 návrhů projektů. Na 29 vítězných projektech se podílí 105 hlavních řešitelů, kteří budou svůj výzkum provádět na univerzitách a ve výzkumných centrech v 19 zemích Evropy i mimo ni. Nejčastějšími místy, kde tito hlavní výzkumní pracovníci sídlí, jsou Německo (23 hlavních výzkumných pracovníků ve 14 projektech), Francie (22 hlavních výzkumných pracovníků v 15 projektech) a Izrael (7 hlavních výzkumných pracovníků ve 4 projektech). Šestnáct hlavních řešitelů bude sídlit v USA, Austrálii, Velké Británii nebo Švýcarsku.

Granty, každý v průměrné hodnotě přibližně 10 milionů eur, pomohou vytvořit přibližně 1 000 pracovních míst pro postdoktorandy, doktorandy a další pracovníky v oceněných výzkumných týmech. Celkově bude v rámci výzvy vyplaceno 295 milionů eur.

Přehled letošních úspěšných projektů naleznete zde.

České úspěchy

Součástí jednoho z vítězných týmů je i český matematik Libor Barto z katedry algebry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Spolu s Michaelem Pinskerem z Vídně a Manuelem Bodirskym z Drážďan získali podporu na projekt, v němž budou společně zkoumat složitost výpočetních problémů a pokusí se například přiblížit k řešení jednoho ze sedmi matematických tzv. problémů tisíciletí. Akronymem grantu je POCOCOP, tedy POlynomial – time COmputation: opening the blackboxes in COnstraint Problems.

„V rámci nového ERC projektu se budeme snažit lépe pochopit složitost výpočtů. Chceme vědět, které problémy se dají na počítači řešit rychle, a které ne. Přesněji, chceme se přiblížit k obecné teorii, která objasní, proč je některý problém efektivně řešitelný, a jiný nikoliv," popisuje český hlavní řešitel Libor Barto a dodává, že zásadní výzvou je do hloubky pochopit a propojit několik různých, doposud dost vzdálených směrů matematiky a informatiky. Barto už svůj první ERC Consolidator grant úspěšně získal v roce 2017.

Oceněný vědec z Univerzity Karlovy, Libor Barto.

Další grant letos putuje na Biotechnologický ústav AV ČR do centra BIOCEV. S francouzskými a americkými kolegy bude Zdeněk Lánský zkoumat funkce proteinu zvaného tubulin, který se významně podílí na transportu látek uvnitř buněk.

Projekt má potenciál podstatně změnit dosavadní chápání, jak cytoskelet ovlivňuje základní procesy nejen v nervových buňkách. Deregulace modifikací tubulinu jsou spojovány s vážnými patologiemi, jako jsou např. neurodegenerativní procesy. Projekt týmu Zdeňka Lánského může objasnit molekulární mechanismy, které k těmto patologickým změnám vedou. Na výzkum, který může objasnit i molekulární procesy neurodegenerativních onemocnění, tým získává 270 milionů korun na šest let.

„Díky ERC Synergy Grantu se nám podařilo vytvořit konsorcium skupin, jejichž výzkum se navzájem doplní tak, že budeme moci objasnit důsledky tohoto mechanismu na všech relevantních úrovních, od atomárních detailů až po jejich vliv na celý organismus,“ říká Zdeněk Lánský.

Vědci z Biotechnologického ústavu v centru BIOCEV už v letošním roce uspěli s druhým projektem, který podpořila Evropská výzkumná rada. První, ERC Starting Grant, získala Kateřina Rohlenová na výzkum metabolické komunikace v nádoru.

Oceněný vědec Zdeněk Lánský z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: ERC, Akademie věd ČR, Univerzita Karlova

Foto: Biotechnologický ústav AV ČR, Eva Kořínková