V tuzemsku ojedinělá Fraunhoferova inovační platforma FIP-AI@VSB-TUO slaví třetí narozeniny. Výčet akcí za uplynulý rok jasně ukazuje, že FIP má za sebou první batolecí krůčky a spolupráce VŠB-TUO, institutů Fraunhoferovy společnosti a dalších partnerů nabírá na intenzitě.
Zahrnuje nejen přednášky, vzájemné návštěvy či workshopy, ale například i výstavu a kulatý stůl o energetické transformaci, nové projekty, publikace či setkání se zástupci z byznysu. O svých aktivitách pravidelně informuje nejen na webu, ale také prostřednictvím newsletteru a LinkedIn.
„Jedním z významných přínosů Fraunhoferovy inovační platformy v oblasti vědy a výzkumu je zapojení našich vědců do mezinárodních projektů právě s partnery z Německa, což se nejmarkantněji projevuje nárůstem společných projektových návrhů do evropských výzev. Existence FIP má ale i řadu dalších benefitů. Vedle oblasti vědy a výzkumu příznivě ovlivňuje například vzdělávání a odborný růst doktorandů a mladých výzkumníků naší univerzity, kteří mají příležitost absolvovat stáže ve výzkumných ústavech v Německu,“ uvedla ředitelka FIP-AI@VSB-TUO a prorektorka pro vědu a výzkum VŠB-TUO Jana Kukutschová (rozhovor s Janou Kukutschovou si můžete přečíst zde).
Rozvíjí se vědecká spolupráce
Do FIP vnáší každá ze zapojených institucí znalosti a zkušenosti z oborů, v nichž vyniká. V případě VŠB-TUO se jedná zejména o oblast umělé inteligence a výpočetní techniky nové generace, u Fraunhofer ICT o materiálový výzkum a energetické systémy a u Fraunhofer IWU o výrobní technologie. Jedním z cílů je využít této synergie při společném výzkumu a přípravě mezinárodních projektů. V současné době výzkumníci řeší čtyři společné projekty. Jedním z nedávno zahájených je NewHeatIntegrated zaměřený na materiály s fázovou změnou pro ukládání tepelné energie.
„Tento pozoruhodný projekt je přímým výsledkem v roce 2023 úspěšně dokončeného projektu GeoUS (Geothermal Energy in Special Underground Structures) v rámci programu H2020. Dokládá obrovský význam spolupráce mezi vynikajícími partnery, která tvoří pevný základ pro udržitelné inovace, špičkové výrobky a průlomová řešení,“ domnívá se zástupce ředitele FIP-AI@VSB-TUO Dieter Weise.
FIP je v úzkém kontaktu s Velvyslanectvím Spolkové republiky Německo v Praze
Hledání dalších námětů pro spolupráci bylo cílem například i výjezdního zasedání vedení VŠB-TUO, jejích fakult a vědeckých center ve Fraunhofer Institute for Chemical Technology ICT v Pfinztalu. FIP-AI@VSB-TUO také pokračovala ve spolupráci s Velvyslanectvím Spolkové republiky Německo v Praze. Konkrétními výsledky byla návštěva velvyslance Andrease Künneho loni v červnu na VŠB-TUO, kulatý stůl, na němž vedení univerzity i zástupci velvyslanectví hovořili o klíčových aspektech energetické transformace a udržitelnosti nebo putovní digitální výstava s názvem Energy in Transition – Powering Tomorrow.
Blíže k firmám
Vedle prohlubování vědecké spolupráce akademiků zůstává velkou výzvou i navazování kontaktů s komerční sférou. Proto se FIP-AI@VSB-TUO zapojila do aktivit, které jsou na setkávání komerční i akademické sféry zaměřeny. Premiérově se zúčastnila konference Business2Science, již pravidelně pořádá Moravskoslezské inovační centrum, a v jeho prostorách později uspořádala i 5. workshop pro tváření a lisování či první ročník Německo-českého setkání.
Jednou z dalších cest pro užší kontakt s firmami je i spolupráce v rámci projektu REFRESH. „Naší společnou výzvou je detekovat výzkumné projekty, na kterých pracujeme přímo pro průmysl. Ve spolupráci vidím dobrou příležitost, protože máme dobré nápady, projekty i týmovou spolupráci,“ uvedl ředitel Fraunhofer IWU a člen dozorčí rady Fraunhoferovy inovační platformy na VŠB-TUO (FIP-AI@VSB-TUO) Martin Dix.
FIP-AI@VSB-TUO byla v Ostravě slavnostně otevřena v červnu 2021 a jedná se o jedinou spolupráci tohoto druhu v České republice. Díky ní získávají odborníci z VŠB-TUO a partnerských institucí nejen cenné kontakty se špičkovými vědci Fraunhofer ICT a Fraunhofer IWU, ale mohou sdílet i know-how Fraunhofer-Gesellschaft, jedné z největších organizací v oblasti aplikovaného výzkumu a vývoje. Po celém světě existuje celkem 14 FIP.
Autor: Martina Šaradínová
Foto: Petr Havlíček
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
