Osmatřicetiletý Ital Roberto Cibin se za poslední roky kvůli práci a možnosti podílet se na vědeckých projektech podruhé přestěhoval do neznámé země – nejdřív na Madeiru, a nyní do Česka, kam ho přilákala práce pro MU a Sociologický ústav Akademie věd ČR, ale také to, že jeho manželka je Češka.
„Svou manželku jsem potkal před pěti lety na slavné Camino de Santiago, tehdy jsme spolu s další skupinkou cizinců asi měsíc putovali po severu Španělska. Moje žena bydlela v Česku a já v Trentu, takže jsme se ze začátku střídavě navštěvovali. Když jsem tehdy poprvé navštívil Česko, okamžitě jsem si zamiloval místní kulturu, lidi i kuchyni a říkal jsem si, že bych si uměl představit žít na takovém místě,“ říká Ital Roberto Cibin.
Když se pak po skončení dvouletého projektu zaměřujícího se na vytvoření komunitních rádií chtěli s manželkou přestěhovat z Madeiry do Česka, jedna česká vědkyně žijící v Dánsku mu doporučila obrátit se na Katedru informačních studií a knihovnictví (KISK) na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Tam zrovna hledali člověka pro dva projekty a měl prý velké štěstí v tom, že mu oba byly velmi blízké.
Webové knihy i roboti-novináři
Od listopadu se tak zapojil do projektu financovaného Technologickou agenturou ČR, který se zaměřuje na redesign knihovnických služeb. Rozsáhlý projekt, na němž KISK spolupracuje s Městskou knihovnou v Praze a brněnskou neziskovou organizací Next-Book, se soustředí hned na několik oblastí. Jednou z nich je vytvoření nových digitálních komunitních služeb na míru uživatelům, které pomohou rozvoji elektronického čtení.
Díky projektu se také rozšíří katalog Městské knihovny v Praze o takzvané webové knihy, což je nový formát elektronických knih, který umožňuje rozšířit obsah o webové prvky. Tyto multimediální 
knihy jsou přístupné z webového prohlížeče, takže je čtenáři mohou pohodlně číst z nejrůznějších zařízení, například z mobilu, tabletu nebo počítače.
„V projektu také pracujeme na úpravě formátu klasických e-knih uložených ve formátu pdf, což je jeden z nejběžnějších formátů e-knih stažených z webu. Pro čtenáře je ale čtení e-knih v tomto formátu nepohodlné, protože si je nemohou snadno přizpůsobit pro čtení ve čtečce nebo mobilu. Náš projekt pomůže překonat tuto bariéru,“ vysvětluje Roberto.
Roberto se na katedře podílí také na přípravě nového kurzu zaměřujícího se na Transition Design, který bude katedra nabízet od podzimu. Nový předmět vzniká díky finanční podpoře z norských fondů a inspiraci pro obsah kurzu získávají pracovníci KISKu také díky spolupráci s kolegy z Univerzity of Oslo, kde se vyučuje obdobný kurz.
V květnu také učil na třídenním blokovém kurzu Service Design Workshop, který se každý rok soustředí na jiné téma z oblasti designu služeb, produktů a systémů. „Letošním tématem bylo GTP3, což je umělá inteligence, která dokáže generovat texty, u nichž téměř nelze poznat, že je nepsal člověk. Spolu se dvěma kolegy a dalšími experty na toto téma jsme učili studenty používat tuto technologii, což bylo v online režimu náročné, ale byla to skvělá zkušenost,“ popisuje Ital a dodává, že tato technologie by v budoucnu mohla najít velké využití ve zpravodajství, kultuře i vzdělávání, avšak je nutné brát v úvahu i stinné stránky těchto nástrojů.
Vědec bude zkoumat dopady pandemie na Čechy
A aby toho nebylo málo, od začátku dubna začal pracovat také pro Sociologický ústav Akademie věd ČR, kde mu nabídli možnost podílet se na výzkumu v rámci evropského projektu Resistiré, jehož cílem je prozkoumat dopady pandemie nemoci covid-19 na život běžných lidí genderovou optikou.
„Myslím, že následující rok a půl pro mě bude velmi náročný kvůli všem projektům, do kterých jsem se zapojil, ale takovou příležitost jsem nemohl odmítnout. Výzkum zaměřený na strategie usilující o snížení genderové nerovnosti způsobené pandemickými opatřeními je v současnosti velmi důležitý a je to pro mě čest, že se na něm můžu podílet. Projekt je velmi ambiciózní a jsem si jistý, že výsledky budou významné,“ konstatuje.
Dvouletý výzkum realizovaný v jednatřiceti zemích Evropy se bude skládat z několika kroků: Nejdřív vědci zanalyzují důsledky protipandemických opatření v každém státě. Vědci pak svá zjištění předají klíčovým skupinám občanské společnosti daných států, ty se posléze budou potkávat na workshopech, diskutovat o zjištěních a navrhovat konkrétní akce. Na základě toho pak v poslední fázi výzkumu vytvoří politici kroky vedoucí ke snížení genderové nerovnosti.
Co bude po skončení těchto projektů, Roberto ještě neví – rád by zůstal v Česku, ale pro člověka s povoláním jako má on, je cokoliv složité plánovat, protože vědecké granty jsou většinou vypsané na dva nebo pět let a po jejich skončení musí vždy hledat nové pracovní příležitosti různě po světě.
„Než jsme se přestěhovali do Česka, měl jsem velmi zajímavou pracovní nabídku z University of Oulu ve Finsku, ale rozhodli jsme se dát šanci Česku. Rádi bychom se tu se ženou usadili trošku na delší dobu, je pro nás náročné se neustále stěhovat. Ale beru to jako daň za zajímavou práci. A je skvělé vidět, co po vás zůstává – těší mě například, že jsem pomohl založit komunitní rádia v Rumunsku a další dvě v Irsku. A stejně tak věřím, že naše projekty v KISKu rozšíří elektronické čtení v Česku a že na AV ČR zjistíme spoustu zajímavých věcí, které mohou pomoci příštím generacím,“ uzavírá zahraniční vědec.
Článek vyšel v aktuálním vydání Magazínu M Masarykovy univerzity.
Autorka: Irena Diatelová, Foto: Ludmila Korešová
- Autor článku: ne
- Zdroj: Masarykova univerzita
