Antibiotika jsou v posledních osmdesáti letech zásadním léčivem v boji proti bakteriálním infekcím. Zejména kvůli nezodpovědnému chování společnosti dochází k tomu, že se stále častěji objevují kmeny bakterií, které dokáží antibiotické léčbě vzdorovat. Protože je doslova životně důležité zachovat si antibiotika jako účinnou zbraň i do budoucnosti, vznikl projekt Prevence antibiotické rezistence.
Jeho zadavatel – Státní zdravotní ústav (SZÚ) – se díky němu snažil obrátit pozornost společnosti k tématu antibiotické rezistence a naučit českou veřejnost lépe s antibiotiky nakládat. Úspěšnost kampaně prozrazují výsledky společného průzkumu agentur Engage Hill a Remmark z jara 2023.
Antibiotická rezistence může být za pár let nejčastější příčinou smrti. Podle odborníků by mohlo v roce 2050 umírat zhruba 10 milionů jedinců po celém světě právě na následky rezistence bakterií. U nás tento negativní jev ročně zabije více lidí než autonehody.
„Rezistence znamená odolnost bakterií vůči léčivým účinkům antibiotik. Vzniká kvůli nadměrnému užívání antibiotik, zejména vybraných širokospektrálních skupin. Následkem toho si na ně bakterie zvyknou. Léky na ně přestanou účinkovat a ony se dál budou množit také v jejich přítomnosti. V praxi to znamená, že i když budete antibiotika užívat, váš zdravotní stav se nezlepší,“ stručně objasňuje princip antibiotické rezistence Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ a odborná garantka projektu Antibiotickarezistence.cz, který byl zahájen v listopadu 2021.
S informací o nefungování antibiotik na nachlazení se setkalo o čtvrtinu více populace
Jak ukazují statistiky z jiných zemí, kde proběhla podobná kampaň, vzdělávání veřejnosti je pro zodpovědné nakládání s antibiotiky zásadní. V České republice to potvrdil průzkum agentur Engage Hill a Remmark. Probíhal v rámci projektu a sloužil jako zpětná vazba poskytující informace o efektivitě kampaně. Byl realizován ve 2 etapách: první se uskutečnila ještě před spuštěním projektu (07/2021) a druhá v samotném závěru kampaně (04/2023). Prozrazuje následující:
„V posledních 12 měsících se 58 % veřejnosti setkalo s informací o tom, že se antibiotika nemají užívat zbytečně, např. na nachlazení. Je to o 23 % více než v roce 2021, což je úžasný výsledek. Se samotným termínem antibiotická rezistence se setkalo 61,5 % respondentů. I to je oproti 43 % z roku 2021 zásadní skok. Pevně věříme, že se teorie už nyní promítá také do praxe a Češi si uvědomují, že je třeba si antibiotik vážit a zacházet s nimi s respektem,“ pokračuje odborná garantka projektu.
Nelichotivá data Češi vs. Antibiotika zkorigovala kampaň Antibiotickarezistence.cz
Jaké by Češi měli povědomí o antibioticích a jak by s nimi zacházeli, kdyby u nás neprobíhal osvětový projekt Antibiotickarezistence.cz?
„Před realizací kampaně jsme byli nemile překvapeni, když jsme se z průzkumu dozvěděli, že téměř 40 % respondentů žádá aktivně lékaře o antibiotika i přesto, že jejich onemocnění může mít například virový původ, kdy tyto léky nepomáhají. Celých 37 % si mylně myslelo, že léčba pomocí antibiotik zkrátí třeba léčbu nachlazení. Také nás zarazilo, že třetina dotazovaných měla v lékárničce antibiotika pro případ nouze, což je samozřejmě chyba, protože o indikaci antibiotik by měl rozhodovat jedině lékař na základě vyšetření,“ vysvětluje Filip Brodan z agentury Engage Hill.
Zásadní dopady působení kampaně – výsledky průzkumu z jara r. 2023:
- Jen 5,6 % respondentů uvedlo, že antibiotika působí proti nachlazení. Oproti r. 2021 jde o pokles o 5 %.
- 30,6 % lidí zmínilo, že léčba antibiotiky zkrátí dobu léčby nachlazení – o 6 % méně než v r. 2021. Nejvýraznější nárůst znalostí je u skupiny mužů ve věku 16-24 let (12 %) a mužů 35 let a více (8-10 %).
- 74,9 % populace nyní ví, že příčinou antibiotické rezistence je nesprávné užívání antibiotik – o 9 % více než v roce 2021.
- 29,3 % spotřebitelů uvádí, že má v lékárničce přípravek obsahující antibiotika pro případ urgentní potřeby – o 4 % méně oproti 2021.
- Svého lékaře o předepsání antibiotik žádalo 34,4 % spotřebitelů – o 5 % méně než v r. 2021.
„Mám opravdu radost z tak výrazného pokroku v informovanosti lidí o nebezpečí antibiotické rezistence i z toho, že si stále více z nich uvědomuje, jak důležitý je zodpovědný přístup každého z nás k antibiotikům, lékům zachraňujícím životy. Považuji za zásadní téma nadále oživovat a opakovat informace. Stále se totiž i osobně setkávám s řadou nepochopení a vnímám vliv dezinformací. Zejména mě mrzí, když lidé dávají do souvislosti informační kampaň proti antibiotické rezistenci s nedostatkem některých léků, který v poslední době opakovaně řeší nejen Česká republika. Proto zopakuji fakta. Kampaň, která začala před více než dvěma lety, rozhodně nebyla, ani nemohla být, motivována současnou situací na trhu s léky. Vždy šlo, a ze strany SZÚ i v budoucnu půjde, o velmi důležitou zdravotní osvětu, o informování veřejnosti a podporu pochopení problému antibiotické rezistence pro možnosti budoucí léčby mnoha infekcí. Všem, kteří se zajímají o takto závažná témata a jsou ochotni naslouchat faktům, i jako lékařka velice děkuji za jejich přístup,“ uvedla ředitelka SZÚ Barbora Macková.
Češi důvěřují lékařům
Aktuální výzkum ukázal, že 96 % respondentů projevuje důvěru ve svého lékaře stejně, tak jako v průzkumu realizovaném v roce 2021. Zajímavým zjištěním je, že 25 % pacientů si před samotnou návštěvou lékaře stanovuje chybnou diagnózu, z nich se 20 % domnívá, že je třeba nasadit antibiotika. „Pacienti mají tendenci stanovit si sami diagnózu, což ovšem bez některých vyšetření není možné. To by nezvládl ani lékař. Data z výzkumu prozrazují, že je poměrně velký prostor pro to, aby lékař správnou argumentací změnil názor pacienta. Naštěstí celých 96 % naší populace svému lékaři důvěřuje,“ objasňuje Helena Žemličková.
Kampaň, jejímž zadavatelem je Státní zdravotní ústav a která je realizovaná agenturami McCann Prague, Remmark a Engage Hill, prokazatelně dokázala posunout vnímání problematiky antibiotické rezistence k lepšímu. Potvrzením, že kampaň funguje, je i zisk stříbrného ocenění v soutěži o nejefektivnější reklamu Effie a zlatá medaile v soutěži IMC Czech Awards.
Projekt pomáhá také lékařům
Protože u nás funguje poměrně kvalitní antibiotická politika a antibiotika jsou vázána na předpis od lékaře, projekt se zaměřil také na samotné lékaře.
„Existují případy, kdy si lékař není zcela jistý, zda antibiotika indikovat, či nikoliv. Správná a účelná preskripce antibiotik je jednou z největších dovedností lékaře. Vzdělávání lékařů v řádném způsobu podávání antibiotik je nezbytnou součástí jejich kontinuálního vzdělávání. Proto jsme pro praktické lékaře připravili doporučení, jak v těchto situacích postupovat. Každé jejich rozhodnutí je totiž velmi důležité, protože zapadá do skládanky, která rozhoduje o budoucnosti antibiotik. Naším cílem je s nimi zbytečně neplýtvat a preferovat úzkospektrá, která nejenže lépe zacílí, ale zároveň tolik nepodporují vznik antibiotické rezistence,“ doplňuje Helena Žemličková.
Lékaři najdou tato doporučení na webu Antibiotickarezistence.cz v sekci pro odborníky. Dalším nástrojem, který může lékařům pomoci porovnat si četnost transkripce antibiotik s doporučenými prahovými hodnotami i souhrnnými referenčními hodnotami ve svém regionu i celé ČR, najdou lékaři na Portálu ukazatelů KZP (Kanceláře zdravotního pojištění) puk.kzp.cz. Je určený nejen pro praktické lékaře pro dospělé i pediatry, ale i další ambulantní specialisty.
Zdroj: Státní zdravotní ústav
K tématu antibiotické rezistence si přečtěte také rozhovor Janem Bartáčkem z Vysoké školy chemicko-technologické, který je také spoluzakladatelem České platformy antibiotické rezistence.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Státní zdravotní ústav
