V prostorách Nové budovy Národního muzea se ve čtvrtek 14. listopadu 2019 uskutečnila konference s názvem Challenges for the Future. Ta se konala v rámci šestého ročníku Dne Technologické agentury (TA ČR) 2019.
V první části se představili zahraniční řečníci, druhá část proběhla formou panelové diskuse o technologických a inovačních výzvách Česka. Program zahájil předseda TA ČR Petr Konvalinka. Zdůraznil, že je důležité se dívat nejen do minulosti, ale především přemýšlet o budoucnosti.
Jako první ze zahraničních řečníků vystoupil Jean-David Malo, ředitel direktorátu Evropské komise pro výzkum a inovace. Je také pověřen řízením TaskForce pro Evropskou inovační radu. Prezentoval některá témata a výzvy, které jsou obsaženy v novém programu HORIZON EUROPE pro sedmileté období 2021 až 2027. Počítá se s rozpočtem ve výši přibližně 100 miliard Euro, přesná částka však ještě není známa. Asi 35 procent rozpočtu by mělo být věnováno na řešení problematiky klimatické změny.
Jean-David Malo krátce zmínil záměry Evropské inovační rady. Snahou je vytvořit „one stop shop“, který by byl určen všem inovátorům ve všech oborech vybraných na základě jedinečných nápadů a týmů. Upozornil na to, že v Evropě vzniklo za poslední 2 roky více start-up společností než ve Spojených státech. Evropa však stále zaostává k přeměně výstupů výzkumné základny do inovačních výrobků a služeb. Jako problematickou vidí především fragmentaci evropského inovačního ekosystému – každá země má jiné regulatorní a právní prostředí. Podle Mala máme v Evropě dostatečné množství nástrojů na podporu inovativních firem na národní a evropské úrovni, nejsou však vzájemně propojeny.
Dále se posluchačům představila Jana Kollar, která je výkonnou ředitelkou CERIC-ERIC, konsorcia výzkumných infrastruktur. Zdůraznila oblasti, ve kterých Evropa jako celek zaostává proti Spojeným státům. Zatímco evropským vědcům patří 25 procent článků ve špičkových vědeckých publikacích, původci z Evropy mají zaregistrováno pouze 13 % světových patentů. Upozornila také na nedostatečnou spolupráci mezi výzkumným sektorem a aplikační sférou. Zatímco Evropa jako celek vykazuje 28,7 společných publikací autorů z výzkumného a aplikačního sektoru na milion obyvatel, ve Spojených státech je to 63.4. Za slabá místa evropského inovačního prostoru považuje Jana Kollar přístup k finančním prostředkům, především rizikovému kapitálu, a velké rozdíly v inovačním systému jednotlivých zemí.
Bas Verkaik, který v rámci svého studentského programu na nizozemské Eindhoven University of Technology projel svět za 80 dní na elektrickém motocyklu, prezentoval, co si ze svého studentského projektu přinesl do podnikatelských aktivit. Jako poslední se představil Gerard Gorman z Imperial College v Londýně.
Panelové diskuze, kterou uváděl Tomáš Sacher, se účastnili Jan Šedivý, vedoucí týmu Alquist z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) na České vysokém učením technickém v Praze, který se zabývá umělou inteligencí, Soňa Jonášová, zakladatelka a ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky, Silvana Jirotková z Ministerstva průmyslu a obchodu, Pavel Hrabě, hlavní metodik Národní architektury veřejné správy ČR, Dalibor Krčmář, Technology officer Microsoft Česká republika a Slovensko, Martin Havlík, architekt pro aplikace AI a strojového učení UnitX a Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci.
Diskutující se věnovali tématům, která přímo či nepřímo souvisela s výzvami, jež v budoucnosti stojí před Českou republikou – umělá inteligence, chytrá řešení, rychlý přechod od výzkumu k praktickým aplikacím, zodpovědnost jako klíčový koncept, role technologických a business inovací, digitalizace a v neposlední řadě také význam společensko-vědního a humanitního výzkumu.
Autor: Vědavýzkum.cz (AV)
Na záznam z konference se můžete podívat zde:
https://www.youtube.com/watch?v=ZPud72rIqtc
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
