Portál Vědavýzkum.cz přinesl dva texty o Středoškolské odborné činnosti. Nyní přináší navazující text o dalších možnostech, které nabízí tuzemské univerzity a výzkumná pracoviště motivovaným studentům a žákům ze středních i základních škol, jak se mohou zapojit do vědeckého výzkumu nebo si vyzkoušet studium na vysoké škole.
VŠB-TUO
Minulý týden jsme v článku popsali, jak funguje Středoškolská odborná činnost (SOČ). Ta skýtá možnost pro zvídavé studenty středních škol zapojit se do vědecké práce. Většina tuzemských univerzit vypracovávání SOČ na svých pracovištích podporuje, některé aktivně nabízejí vědecká témata, jiné odpouštějí přijímací zkoušky úspěšným řešitelům. Jaké programy a aktivity ale nabízejí studentům a žákům se zájmem o vědu a nové poznatky samotné univerzity?
Oslovili jsme zástupce Univerzity Karlovy (UK), Masarykovy univerzity (MU), Univerzity Palackého v Olomouci (UP), Českého vysokého učení technického (ČVUT), Vysokého učení technického v Brně (VUT) a Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO).
Většina z nich se shodne, že současná generace žáků a studentů má o aktivity nabízené univerzitami obrovský zájem, velice často poptávka převyšuje nabídku. „Zájem o námi nabízené programy každoročně stoupá. Proto neustále pracujeme na rozšiřování nabídky a zvyšování kvality poskytovaných programů", uvádí například tisková mluvčí VŠB-TUO Petra Halíková.
Tuzemské vysoké školy tak nabízejí stále širší spektrum aktivit pro žáky a studenty – odborné přenášky a stáže, kroužky, ale i příměstské tábory. Například v novém vzdělávacím centru UK – Didaktikon už druhým rokem probíhají odpolední kroužky pro nadané žáky základních a středních škol. Studenti od 11 let si mohou vybrat mezi kroužkem se zaměřením na fyziku, přírodní vědy, lékařství nebo historii. Jednotlivé fakulty Masarykovy univerzity zase připravují pro děti a studenty příměstské tábory.
Jak udržet talenty?
Motivace univerzit nabízet program pro mladší studenty a žáky je jednak snaha zvýšit celospolečenské povědomí o aktivitách vysokých škol, a jednak čistě pragmatická – přitáhnout talenty a udržet je na své škole.
„VUT si je vědoma toho, že je potřeba u dětí a mladých lidí podporovat zájem o obor, rozvíjet jejich znalosti a dovednosti. Zároveň se těmito aktivitami mohou bořit mýty spojené s vědou a technikou. Snažíme se ukazovat, jak jsou vědecké poznatky a technologie aplikovatelné v běžném životě, a že vědecká práce nemusí být nudná,“ uvádí Petr Kubíček z Tiskového oddělení VUT.
„Jde o snahu vybudovat komunitu, sounáležitost se značkou Masarykovy univerzity a podporovat tak nejen uchazečskou kampaň, ale naplňovat i třetí roli univerzity,“ dodává Radim Sajbot, tiskový mluvčí MU.
Zda se ale univerzitám daří udržet mladé talenty prostřednictvím nabízených programů, se obtížně potvrzuje: „Zjišťujeme zpětnou vazbu od uchazečů o studium, ale rozhodnutí o výběru dané VŠ je natolik komplexní, že nelze přesně určit, zda zapojení do našich aktivit bylo tím hlavním, co rozhodlo,“ popisuje Petra Halíková, tisková mluvčí VŠB-TUO.
Originální cestu, jak si udržet mladé talenty, zvolila Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Ta v rámci programu Newton nabízí studentům 3. a 4. ročníků středních škol možnost navštěvovat výuku na fakultě společně s vysokoškolskými studenty. Středoškolští studenti skládají zápočty a zkoušky s perspektivou, že po nástupu do řádného studia na PřF UP mohou požádat o uznání kreditů za absolvovaný předmět v rámci programu Newton, a to do 2 let od jeho úspěšného absolvování.
VŠB-TUO
Kdo nemá dětskou univerzitu, jako by nebyl
Aktivity univerzit se nevztahují jen na studenty středních škol. Například ČVUT je zřizovatelem Univerzitní základní školy a mateřské školy Lvíčata, která je zaměřená na přírodní vědy. Na výuce se zde podílejí odborníci z ČVUT a žáci mají možnost navštěvovat univerzitní pracoviště. Děti, které se zde vzdělávají, se pravidelně umisťují v nejrůznějších celostátních soutěžích. I zde je motivací „podchytit talentované děti a ukázat jim, že studovat vědu na ČVUT stojí za to,“ popisuje Kateřina Veselá z odboru PR a marketingu ČVUT.
V poslední době jsou mezi českými univerzitami populární tzv. dětské univerzity, kde si nejen studenti středních škol, ale i mladší žáci mohou vyzkoušet vysokoškolské studium nanečisto.
Příkladem je Masarykova juniorská univerzita (MjUNI), kterou MU nabízí pro studenty od 9 do 18 let. Aktuálně běží 8. ročník, v průběhu kterého se celkem 250 studentů zúčastní osmi výukových sobot, jejichž náplň připravují jednotlivé fakulty. MjUNI má také online platformu MjUNIon, která je volně přístupná a ve které zaměstnanci MU přibližují odborná témata jednodušší formou přiměřenou věku. „Snažíme se, aby byla MjUNI vnímána jako možnost stát se vysokoškolákem nanečisto, a tak její součástí jsou také ceremoniální události jako imatrikulace a promoce,“ uvádí Radim Sajbot, tiskový mluvčí MU, a dodává, že: „Zájem je tak velký, že převyšuje naše kapacitní možnosti.“ MjUNI je také součástí platformy EUCU.net, asociace dětských univerzit, která se snaží sdílet dobrou praxi dětských univerzit z celého světa.
Svoji separátní Juniorskou akademii (JA) má na Masarykově univerzitě Lékařská fakulta (MED MUNI). Ta nabízí program převážně pro středoškolské studenty a pedagogy. Jedná se primárně o živé online kurzy s lektory z řad akademiků, ale i studentů fakulty, které jsou zdarma. „Začátky JA se datují do roku 2019, jde o projekt současného děkana Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Martina Repka. Za rok 2023 jsme měli 2337 registrací na kurzy i krásnou zpětnou vazbu od středoškolských studentů i učitelů,“ říká Nikola Kokešová, koordinátorka Juniorské akademie MED MUNI. „Protože se snažíme neustále vymýšlet atraktivní program a reflektujeme přání našich návštěvníků, připravujeme i delší placené kurzy latinského jazyka s názvem Lingua Anatomica – přípravka na prvák, který například v loňském roce úspěšně absolvovalo 25 studentů,“ uvádí Nikola Kokešová.
Díky tomu, že se Juniorská akademie odehrává online, může pokrýt vysokou poptávku. „Kapacita našich přednášek je tak téměř neomezená, a navíc na nich pravidelně vítáme i studenty z různých koutů ČR i SR. V posledním roce se k nám přidává i stále větší procento středoškolských učitelů, kteří to vítají jako možnost doplňkového vzdělání,“ popisuje Nikola Kokešová.
Také VŠB-TUO má svoji JUNIOR UNIVERZITU, kterou mohou navštěvovat žáci od prvních tříd základních škol až po maturanty. Junior univerzita nabízí přednášky, kroužky, workshopy, soutěže a expedice. Vše podle věku a zaměření studentů. „Po celou dobu sbírají žáci a studenti body a za jejich aktivitu je odměníme jednou ročně na slavnostních promocích „vysokoškolskými“ tituly a diplomy. V roce 2023 jsme měli 80 absolventů," popisuje Petra Halíková.
Pozadu nezůstává ani nejstarší česká univerzita se svou Juniorskou Univerzitou Karlovou, do níž se zapojuje všech 17 fakult UK. Po dobu pěti týdnů si ve dvouhodinových přednáškách mohou středoškolští studenti vyzkoušet, jaké to je studovat na Univerzitě Karlově. Témata přednášek jsou průřezová podle zaměření jednotlivých fakult. V závěru obdrží úspěšní účastníci prezenční formy programu osvědčení o absolvování programu, a to při slavnostním zakončení konaném ve Velké aule Karolina. „O program je obrovský zájem, například loňského ročníku se zúčastnilo 418 účastníků. Program se primárně koná v prezenční formě, jednotlivé přednášky jsou ale také volně přístupné veřejnosti v on-line podobě,“ popisuje Václav Hájek, tiskový mluvčí UK.
Brněnské VUT nabízí pro žáky druhého stupně základních škol VUT Junior. Výuka, během níž se žáci seznámí s prací na všech fakultách VUT, probíhá prezenční formou, pro žáky jsou připraveny přednášky, workshopy a pokusy.
Dětskou univerzitu nabízí také Univerzita Palackého v Olomouci, a to pro děti od 8 do 12 let. Vedle deseti přednášek z různých fakult univerzity absolvují účastníci imatrikulaci a promoci. Přednášky jsou interaktivní, mají formu hry. Dětskou univerzitu na UP koordinuje tamní popularizační centrum přírodovědecké fakulty Pevnost poznání, kde pořádají také vědecké kroužky nebo příměstské tábory.
MJUNI – operace plyšáka
Do laboratoře nejen díky SOČ
Co se týče zapojení studentů přímo do vědeckých projektů, ani tady nezůstávají univerzity pozadu, a vedle SOČ mají i své vlastní programy. Například VŠB-TUO má pro tento účel vyvinutý systém s názvem ZLEPŠI SI TECHNIKU, v rámci něhož nabízí mentorskou podporu v přípravě na SOČ, ale i zapojení do konkrétních vědeckých projektů, a to v deseti základních oblastech, jako je matematika, fyzika, chemie nebo stavebnictví.
Přírodovědecká fakulta MU má zase projekt BIOSKOP, který byl založen v roce 2012. Bioskop je zaměřen primárně na praktickou stránku kurzů, které probíhají přímo ve vědeckých laboratořích Masarykovy univerzity, a je otevřen pro děti a studenty od 1. stupně ZŠ po maturanty. Centrum již uspořádalo přes 1 400 kurzů, kterých se zúčastnilo přes 25 000 účastníků. „Při vzniku projektu Bioskop jsme se inspirovali ve Vídni, konkrétně u Vienna Open Lab. Cílem bylo vytvořit vzdělávací formu, která zábavnou metodou přiblíží fascinující svět vědy. Současně jsme chtěli doplnit výuku na základních i středních školách, které se často potýkají s nedostatečnými materiálovými, přístrojovými i prostorovými podmínkami,“ upřesňuje Petra Matulová, vedoucí Bioskopu.
PřF UP má zase program Badatel, který umožňuje středoškolským studentům řešit vědecké projekty pod vedením zkušených akademiků. Témata zahrnují všechny oblasti přírodních věd a lze je řešit jak formou laboratorní, počítačové, tak i terénní práce, a to jak ve skupině s dalšími studenty, tak individuálně. Výsledky své práce pak studenti mohou prezentovat na Konferenci mladých přírodovědců, Středoškolské odborné činnosti (SOČ), seminářích, soutěžích nebo v časopisech. Pro rozšíření znalostí a dovedností UPOL pořádá návazné Badatelské víkendové semináře nebo Letní školu badatele.
Letní aktivity nabízí také VUT, které připravuje specializované letní školy. Ty jsou vždy oborově zaměřené, mají za cíl prohlubovat znalosti středoškoláků, představit jim prostředí laboratoří a práci s přístroji.
Pozadu nezůstává ani Akademie věd. Ta již od roku 2005 zapojuje talentované studenty středních škol do praktického výzkumu prostřednictvím studentských vědeckých stáží pod hlavičkou projektu Otevřená věda. Projekt koordinuje Středisko společných činností AV ČR. V průměru Otevřená věda eviduje kolem 1 500 přihlášek, přičemž jeden student se může přihlásit na neomezené množství témat. Zájem je také ze strany pracovišť AV ČR, přestože jednotliví lektoři nejsou za vedení středoškolských studentů nijak finančně ohodnoceni, jsou jim pouze kompenzovány náklady na pomůcky pro studenty.
Lektoři si dle Nikoly Daškové ze Střediska společných činností AV ČR pochvalují, že studenti mohou přinášet zajímavé pohledy na výzkumné otázky. Momentálně probíhají stáže až na 37 pracovištích AV ČR. Na konci stáže studenti prezentují výsledky svého výzkumu před odbornou porotou na Studentské vědecké konferenci, která se koná vždy na konci listopadu, a je vrcholem každého ročníku. Absolventi obdrží diplom o absolvování stáže na AV ČR, který se dobře vyjímá v životopisu, a nejlepší z nich symbolické finanční ohodnocení. „Kvalita výstupů ze stáží se neuvěřitelně zlepšuje každým rokem. Všímáme si mnohem zkušenější rétoriky na pódiu, schopnosti prezentovat u mladých lidí jsou na skvělé úrovni,“ dodává Dašková.
Kdo a koho platí?
Všechny uvedené programy jsou většinou financovány jak z vlastních zdrojů univerzit a fakult, tak s využitím dotací měst a krajů, MŠMT, partnerů, případně projektů ze strukturálních fondů EU. Některé aktivity, například VUT Junior nebo zmíněný kurz latinského jazyka v rámci MED MUNI, jsou hrazeny z příspěvků studentů.
Přestože se námi oslovené univerzity shodnou, že zájem ze strany zaměstnanců podílet se na vzdělávacích aktivitách je, k finančnímu ohodnocení za tyto nadstavbové pracovní povinnosti se staví různě. Například na VŠB-TUO zaměstnanci podle mluvčí Petry Halíkové vnímají tuto práci jako příležitost pro propagaci svého oboru a zvýšení zájmu o jeho studium a nejsou za ni nijak separátně finančně ohodnoceni.
Naopak zaměstnanci Masarykovy univerzity většinou finančně ohodnoceni jsou: „U většiny akcí jsou účastníci finančně ohodnoceni, nicméně zásadní je v tomto případě podpora od samotných zástupců ústavů, kateder či fakulty. Na některých fakultách zapojují více studenty či doktorandy a tyto popularizační aktivity jsou jim uznány v rámci praxí či povinností. Jsme rádi, že popularizace již konečně začíná být vnímaná jako nedílná součást vědecké práce,“ uvádí mluvčí univerzity Radim Sajbot.
Příběhy absolventů SOČ naleznete zde.
Úvodní text o SOČ naleznete zde.
Tento článek vznikl v rámci série textů o silných a slabých stránkách české vědy, kterou podpořil Nadační fond IOCB Tech.
Autorka: Vendula Lužná (Vědavýzkum.cz)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
