Kampus Hybernská se v pátek 2. prosince stal místem vyhlášení laureátů letošních „malých nobelových cen“, chcete-li ocenění Česká hlava 2022. Vyhlašování nejúspěšnějších českých vědců, patentů a objevů proběhlo již pojedenadvacáté a mezi vítězi letos nechyběly osobnosti s vazbou na Univerzitu Karlovu.
Práce moderátora představit šestici nejúspěšnějších laureátů novinářům se s grácií a akademickým humorem zhostil Martin Vlach, prorektor pro vnější vztahy UK. Slavnostní večer včetně předání jednotlivých cen proběhl v prostorách Fakulty humanitních studií UK. Živý přenos zprostředkovala Česká televize na ČT2.
Hlavní, tedy Národní cenu vlády ČR za celoživotní dílo (o laureátovi rozhoduje vláda na návrh Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace), získal Petr Pyšek, specialista na invazivní rostliny a živočichy a též jeden ze zakladatelů moderní invazní ekologie.
Profesor Pyšek působí na Katedře ekologie Přírodovědecké fakulty UK a je rovněž vedoucím Oddělení ekologie invazí Botanického ústavu AV ČR, které v roce 2004 založil. Je spoluautorem koncepčního rámce invazí a klasifikace invazního procesu včetně terminologie, která se stala standardem a byla přijata organizacemi typu IUCN a CBD. Její široká aplikace umožnila raketový rozvoj oboru v posledním desetiletí. Je rovněž zakladatelem světové databáze invazních rostlin GloNAF (Global Naturalized Alien Flora), která se stala milníkem ve výzkumu rostlinných invazí. Letošní „invazní“ laureát České hlavy je navíc velmi činorodým autorem či spoluautorem - je podepsán pod více než 430 články v impaktovaných časopisech, a jako jediný český vědec je na seznamu Highly Cited Scientists a to nepřetržitě od roku 2014. Aktuálně je nejcitovanějším invazním biologem na světě.
„Ocenění Česká hlava je pro mě velkým potěšením. Snad to, co dělám, nedělám špatně a má to smysl,“ uvedl s notnou dávkou skromnosti u příležitosti vyhlášení laureátů Petr Pyšek, který v současnosti se svými kolegy bádá převážně v Jižní Africe, Severní Americe a v minulosti i na Novém Zélandu. Právě tam, v přirozených oblastech invazivních rostlin a živočichů, se snaží pochopit jednotlivé procesy, které k invazi vedou.
Ocenění Česká hlava (laureáty posuzuje odborná porota složená z předních českých vědců) každoročně přísluší pětici významných vědců, případně společnostem. Letos se jimi stali tito:
Cenu Invence společnosti ABB získala Martina Benešová za výzkum a vývoj radioterapeutika na léčbu rakoviny prostaty.
Absolventka oboru anorganická chemie na Přírodovědecké fakultě UK se v rámci svého doktorského studia v Centru pro výzkum rakoviny v Německu zaměřila na design radionuklidů, jež by byly schopny rakovinu prostaty diagnostikovat, léčit a současně monitorovat postup léčby. Nově vyvinuté radiofarmakum bylo patentováno a prošlo úspěšně všemi fázemi klinických testů s vynikajícími výsledky u pacientů. Následně bylo schváleno americkým autorizačním úřadem k používání v běžné praxi. Licenci koupila nadnárodní společnost Novartis a současná tržní hodnota radiofarmaka se odhaduje na 4 miliardy dolarů.
„Je pro mě neskutečnou ctí dostat nejvyšší české vědecké ocenění. Beru jej jako zadostiučinění a výrazné gesto. I když už nějakou dobu žiji v Německu, stále se cítím býti občanem České republiky,“ uvedla v rámci novinářského „odtajnění“ Martina Benešová, která má aktuálně políčeno na rakovinu prsu.
Cenu Industrie společnosti IDEA StatiCa udělovanou za nejlepší podnikovou inovaci získala firma CESNET.
Výsledkem výzkumu a vývoje firmy CESNET je zařízení pro přenosy obrazu a zvuku přes počítačovou síť na velké vzdálenosti s mimořádně malým časovým zpožděním, umožňující distanční spolupráci v reálném čase v oblastech kriticky citlivých na zpoždění komunikace; obchodní značka zařízení je MVTP (Modular Video Transmission Platform). Hlavní oblastí využití je spolupráce v kultuře v mezinárodním měřítku. O tom se ostatně mohli přesvědčit návštěvníci koncertu, který proběhl v rámci zahájení půlročního českého předsednictví v Evropské unii, kdy společně – přesto každý „doma“ – vystoupili hudebníci z Belgie a České republiky.
„Naším cílem je pomoci umělcům i ekonomice České republiky,“ svěřil se s firemní filozofií zástupce společnosti CESNET.
Cenu Lorem Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra získala Ilona Hromadníková za způsob predikce vzniku komplikací při těhotenství způsobených vysokým krevním tlakem.
Vědkyně z Ústavu pro péči o matku a dítě 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a členka Rady vědní oblasti Péče o matku a dítě UK vyvinula novou metodu diagnostiky onemocnění u těhotných žen spojených s vysokým krevním tlakem. Ta umožňuje nemoc zjistit včas, s vysokou přesností a navíc v dostatečném předstihu. Metoda je uplatnitelná v každé průměrně vybavené genetické laboratoři a tudíž i dostupná. Nová metoda byla patentována a licencována a nyní se diagnostický kit připravuje k dodávkám na trh. Ve své práci vědkyně objevila i dosud neznámou skutečnost, že nemocemi spojenými s vysokým tlakem trpí i děti narozené z komplikované gravidity. I pro tyto případy vyvinula diagnostiku, která je též patentována a připravuje se pro trh.
„Svůj výzkum beru jako akční dobrodružnou cestu. Žádný den není stejný, přináší řadu výzev, které je třeba zdolat,“ popsala své vědecké rozpoložení Ilona Hromadníková.
Cenu Doctorandus za technické vědy společnosti ČEZ získal Petr Sezemský.
Tématem práce laureáta z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích je vývoj bioaktivních nanostrukturovaných povrchů vytvořených pomocí nízkoteplotního plazmatu. Vědec se věnoval vývoji senzorických nanostruktur na optickém vlákně, a tak vytvořil senzorickou strukturu poskytující možnost simultánní vícedoménové detekce optickou a elektrochemickou cestou. Potvrdil správnost vyvinutého konceptu úspěšnou detekcí mimo jiné i patogenů boreliózy. Vyvinutý koncept detekce má potenciál najít uplatnění nejen v medicíně, ale také v analytické chemii a dalších vědních oborech.
Cenu Doctorandus za přírodní vědy společnosti Veolia získala Alžběta Dostálková za studium interakcí vedoucích ke skládání retrovirových částic.
Mladá vědkyně se ve svém výzkumu soustřeďuje především na retroviry, jejichž nejznámějším zástupcem je virus HIV-1, způsobující onemocnění AIDS. Přestože lék schopný eliminovat virus z infikovaného jedince zatím neexistuje, je k dispozici vysoce účinná antiretrovirová terapie. Tato terapie cílí na různé kroky životního cyklu retroviru a díky tomu umí zastavit množení viru. I přesto, že v případě HIV-1 je schválena celá řada antivirotik, je s ohledem na vznik rezistencí neustálá snaha hledat nové cíle pro antiretrovirovou terapii. Jedním z těchto cílů, a tedy i náplní výzkumu mladé vědkyně, je právě skládání retrovirových částic a nalezení stability vnitřní proteinové schránky chránící genetickou informaci.
„Fascinují mě viry!“ okomentovala stručně, a přesto naprosto komplexně, podstatu svého vědeckého počínání Alžběta Dostálková.
Text: Marcela Uhlíková
Zdroj: Univerzita Karlova
Foto: Marcela Uhlíková
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
