Vyvíjené nanotechnologie se mohou uplatnit v nanobiomedicíně i v energetice, plánují vědci z Technické univerzity v Liberci.
Německá Fraunhoferova společnost je ve světě inovací a aplikovaného výzkumu pojmem. Právě v jejích špičkových centrech, jichž existuje pro různé obory 67 po celém Německu, vznikl zvukový formát MP3 nebo kybernetické či strojírenské novinky pro hi-tech průmysl. „Naším cílem je zintenzivnit spolupráci mezi naší společností a českým výzkumem,“ řekl LN v květnovém rozhovoru Reimund Neugebauer, prezident Fraunhoferovy společnosti.
„Pokud se nám podaří dosáhnout toho, aby čeští a němečtí vědci dlouhodobě spolupracovali na projektech s českým a německým hospodářským sektorem a byli úspěšní i v rámci evropských projektů, může to být základem i pro místní zastoupení společnosti,“ doplnil prezident Neugebauer. A jeden z prvních takových projektů nyní začíná dle informací LN i vznikat – na Technické univerzitě v Liberci (TUL).
Tato škola proslula jako propagátor nanotechnologií, tudíž nepřekvapí, že se projekt, nazvaný NANOMATCON, má věnovat vývoji multifunkčních nanočástic spolu s Fraunhoferovým institutem pro silikátový výzkum, jenž sídlí ve Würzburgu. Plánované mezinárodní centrum excelence, jež postoupilo do druhé, finální fáze hodnocení stěžejního unijního programu Horizont 2020, se zaměří na spolupráci materiálových chemiků, fyziků a inženýrů, ale také inovativních firem.
Mezinárodní nanocentrum
Díky instalaci klíčových technologií pro automatizovanou přípravu polovodičových a kovových nanočástic, které umějí „chytře“měnit svoje vlastnosti a plnit rozličné úkoly, bude možné i jejich využití v moderním 3D tisku.
Výsledky mají podle profesora Lubomíra Špaňhela, který je díky zkušenostem z würzburského ústavu garantem záměru, najít komerční využití v oblastech nanobiomedicíny, světelných aplikací anebo udržitelné energetiky.
„NANOMATCON plánuje produkty s vysokou přidanou hodnotou, založenou na znalostech v oblasti aplikovaného výzkumu, které umožní vznik firem a přístup k novým trhům nastupující celosvětové nanobiotechnologické revoluce,“ věří Špaňhel.
Liberečtí vědci, kteří již mají k dispozici i svoje Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (CxI) za 800 milionů korun, se důkladně zaměří na vyspělé materiály s využitím oxidů zinku nebo křemíku.
Takřka půl miliardy
„Jde o unikátní projekt. Do této fáze se v unijním programu Horizont 2020 dostalo jen pár českých žádostí,“ řekl LN Zdeněk Kůs, rektor liberecké univerzity.
Pokud záměr projde finálním hodnocenímvBruselu, získá podporu patnácti milionů eur čili 450 milionů korun na šest let. Deset milionů eur by získal Liberec, pět Fraunhofer a dalších sedm milionů eur by z vlastních zdrojů musely do konsorcia vložit i obě samotné instituce. Česká vláda přislíbila dalších 200 milionů korun k instalaci stěžejních moderních technologií pro plánovaný vývoj. Cíl je ambiciózní. Výzkumníci pod Ještědem chtějí vyvíjet novou generaci vícefunkčních nanočástic, nanoinkoustů nebo nanokompozitů s aplikačními možnostmi. „Budoucí centrum excelence je kvalitativně novým typem v Česku a je designováno s ohledem na kompatibilitu s aktivitami Fraunhoferova institutu,“ uvádí se v podkladech.
Fraunhoferská strategie neaspiruje totiž na „chrlení“ studií, ale jde jí spíše o patenty a směrování vynálezů přímo do výrobní, industriální praxe. Výsledky výzkumu jsou určeny pro čtyři rostoucí oblasti využití: multifunkční nanopovrchy a tisky, biomedicínu (různé biosenzory a kompozice pro terapii a diagnostiku), fotonické a optoelektronické využití i energetiku (nové solární antény).
Tradiční spolupráce s Němci
„Opíráme se o své letité zkušenosti v nanotechnologiích, ale například též o spolupráci s výzkumným centrem Volkswagenu ve Würzburgu nebo s technickými univerzitami v Drážďanech a Marburku,“ říká rektor Kůs.
Pakliže NANOMATCON na podzim úspěšně projde výběrem Evropské komise, nabídne pozice pro pár desítek výzkumníků.
Nanotechnologie jsou odvětvím s širokým využitím. Vláda včera schválila zpožděný dokument Národní strategie inteligentní specializace (RIS3), jenž v součinnosti vědců, firem a krajů určuje prioritní oblasti výzkumu. Patří do nich digitální a průmyslové technologie, elektrotechnika či pokročilá medicína
„Jde o unikátní projekt. Do této fáze se v programu Horizont 2020 dostalo jen pár českých žádostí,“ říká rektor Zdeněk Kůs.
Autor: Martin Rychlík
Článek byl publikován 13. 7. 2016 v Lidových novinách.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Martin Rychlík
