Jednou z přednášejících loňské konference Komunikace vědy byla rozhlasová moderátorka Martina Mašková, která se popularizaci vědy věnuje od začátku své profesní dráhy. Podle ní mají lidé o vědu zájem, který i díky koronavirové pandemii roste. Nejlépe pak podle novinářky fungují příběhy a vyprávění lidí.
Martina Mašková je „vědecká rozhlasačka“ a moderátorka pořadů, jako je Ranní Plus, Laboratoř a Souvislosti Plus, která se od začátku své profesní dráhy zaměřuje na popularizaci vědy. „Lidé stále vyhledávají klasický poslech rádia – v ten daný čas, i když dnes se k poslechu mohou kdykoliv vrátit,“ sdílela zkušená moderátorka během své přednášky na loňské konferenci Komunikace vědy a uvedla, že největší špička poslechovosti je kolem sedmé a osmé ráno. Dále zdůraznila, že rozhlas je pro posluchače takovým společníkem a při volbě témat i formátu je vždy nutné myslet na kontext a na to, kde posluchač je. „Ráno lidé chtějí aktuální informace, to nejpodstatnější, co se právě teď děje. Dopoledne je variabilnější, poslouchají nás především řidiči, senioři nebo řemeslníci. V poledne všichni chtějí zprávy. Večery jsou pro rozhlas naopak nejslabší, protože lidé spíše koukají na televizi,“ popisovala.
Lidé chtějí příběhy
Martina Mašková se rozhlasové popularizaci vědy věnuje již od roku 1996, za tu dobu vyzkoušela řadu formátů. „Už v roce 2012 jsme v pořadu Dveře k vědě pracovali podobně jako dnešní YouTubeři, jen nám chyběla ta vizuální stránka,“ komentovala ukázku o blechách a prablechách. „V 10–12 minutách jsme kombinovali vědu, výklad odborníka a repliky z filmů či písniček, které dobře známe a nějak souvisí s daným tématem. V této ukázce to byly třeba oblíbené hlášky z filmu Na samotě u lesa.“
Pro popularizaci vědy podle ní také dobře fungují příběhy: „O evoluci jsem jednou vyprávěla na táboře dětem před spaním. Děti, ale i my dospělí, potřebujeme a máme rádi příběhy.“
Dnes již osmým rokem provází pořadem Rozhlasová laboratoř, kde s vědci a osobnostmi kulturního života rozebírá aktuální novinky ze světa vědy. „Tento formát pořadu o nejnovějších vědeckých objevech a publikacích klade velké nároky na vědce i herce, ale kombinace laického a odborného pohledu velmi dobře funguje a vzniká zajímavá neformální diskuze,“ říká původně vystudovaná učitelka chemie a biologie, což jak dodává, ovlivňuje i její výběr témat.
O vědu je zájem
Podle Martiny Maškové mají lidé o vědu zájem: „Z našich pořadu vždy připravujeme i článek a třeba naše 'octomilka – výsledky vědecké studie, podle které mouchám octomilkám škodí nadbytek cukru a po konzumaci jsou bez energie a tloustnou' se stala jedním z nejčtenějších článků roku 2019, a to i v konkurenci témat, jako je politika, Černobyl nebo eurovolby.“ Obecně prý velmi dobře fungují témata o lidském zdraví, dalším ověřeným způsobem, jak dostat vědu i do mainstreamového vysílání, je klima.
Popularizaci vědy paradoxně pomohla i koronavirová pandemie. Jednak vzrostla poslechovost, jednak se vědci, o kterých lidé dříve moc nevěděli, najednou stávají veřejně známými osobnostmi. „To se mi za celých 25 let nestalo, to je až teď, a může za to koronavirus,“ sdílela rozhlasová moderátorka.
„Popularizace vědy je jeden z nejkrásnějších oborů novinařiny. Dělá mi radost, že věda a popularizace vědy vstupuje do úplně běžného života a stává se součástí našich obyčejných konverzací a není to žádná věda,“ uzavírá Martina Mašková.
Autorka: Pavla Hubálková
Přečtěte si také článek shrnující, jaký byl druhý ročníky konference komunikace vědy. Pokud vás zajímá, co k popularizaci vědy na konferenci uvedl Daniel Stach, přečtěte si tento článek.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Pavla Hubálková
