Jedním z přednášejících na konferenci Komunikace vědy 2021 byl i televizní moderátor Daniel Stach, který ve své přednášce Věda pohledem veřejnoprávní televize popsal, jak funguje redakce vědy ČT a že není den bez vědy na ČT24: „Věda je všude kolem nás a naším cílem je popularizovat vědu napříč zpravodajstvím.“ V redakci, která má zhruba patnáct členů a některé jen na částečný úvazek, měsíčně připraví zhruba dvě stě vědeckých témat do vysílání a na webu vydají více než sto článku o vědě. „Nejznámějším pořadem je asi Hyde Park Civilizace, ale je to jen jedna čárka. Pohled vědy v různých formátech a v různé délce dostáváme do všech pořadů zpravodajství České televize – od ranního Studia 6 až po večerní Události komentáře nebo půlnoční zprávy,“ řekl Daniel Stach.
Kromě toho redakce vědy spolupracuje například i s webem ČT edu a odvysílaná témata zpracovává do podoby výukových pracovních listů, které pak s oblibou využívají učitelé. „Dělá nám vždy obrovskou radost, když dostáváme zpětnou vazbu, že učitelé naše výstupy používají při výuce a například na dílu Hyde Parku Civilizace s geniálním matematikem Cedricem Villanim ukazují, proč má smysl učit se matematiku,“ sdílel moderátor.
Nepotřebujeme oficiální tiskovou zprávu
Během své přednášky se zaměřil i na optimální spolupráci vědecké redakce s vědci a výzkumnými institucemi. „Nepotřebujeme oficiální tiskovou zprávu. Stačí nám jen odpovědi na pět otázek: Co?, Kdy?, Kdo?, Proč je to důležité? a Co uvidíme? Nic víc, jen tyto informace, které potřebujeme vědět včas,“ apeloval Daniel Stach a sdílel konkrétní příklad vědců z Fyzikálního ústavu Akademie věd, kteří se s výzkumem difrakce elektronů dostali na titulku prestižního odborného časopisu Science. „S doktorem Palatinusem jsme strávili několik dní telefonováním a řešením, co bychom tam mohli vidět – jsme televize a musíme mít co ukázat,“ vzpomínal oblíbený moderátor. Doktor Palatinus nakonec přišel s nápadem, jak lze ukázat difrakci elektronů ve studiu. „A tak jsme vzali laserové ukazovátko, záclonu a černou desku a ukázali jsme difrakci elektronů. V den, kdy skončilo embargo, byl tento úspěch ve Studiu 6, v Událostech, ve Vědě 24, na sociálních sítích s připraveným článkem na webu. Celkový zásah byl vysoce přes milion diváků, a to jen proto, že jsme měli dostatek času na přípravu,“ sdílel Stach a dodal, že kdyby se o objevu dozvěděli až po skončení embarga, byla by to jen krátká zpráva s dosahem zhruba osmdesát tisíc diváků. „Jediný rozdíl byl v tom, že doktor Palatinus chtěl a hledali jsme cestu.“ Kromě vědeckých úspěchů se do vysílání lze dostat i s odborným komentářem a vysvětlením aktuálních témat.
Časté chyby ale i optimismus
Daniel Stach sdílel i nejčastější chyby, se kterými se s kolegy stále setkávají. Patří mezi ně například to, že instituce netuší, co se u nich děje, informují pozdě nebo neví, co chtějí sdělit, a jen tak to zkouší. „Jsme televize, potřebujeme jiný typ obsahu než tištěná média – musíme mít co ukázat. Stejně tak, pokud PR oddělení nabízí nějakého vědce, měl by o tom daný vědec předem vědět, aby se nestávalo, že je zrovna na dovolené.“
Zároveň ale sdílel optimismus a příklady, jak se situace mění k lepšímu, a zdůraznil, že i díky koronavirové pandemii jsme se naučili mnoho nového. Za vědeckou redakci například zmínil nový typ pořadu Země v nouzi, kdy v hlavním vysílacím čase hodinu a půl až dvě debatují odborníci na konkrétní téma.
„Děkujeme za překlad,“ byla také nejčastější divácká reakce na zpravodajství v době pandemie. „A to je naše role, ale i role vědců – srozumitelně vysvětlovat, co se děje, a dávat věci do souvislostí,“ sdílel Daniel Stach, který v letošním roce spolu s novinářem Deníku N Petrem Koubským získal za „dlouhodobou činnost v oblasti popularizace vědy“ prestižní novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky. Kromě toho Daniel Stach a jeho redakční kolegové letos od Učené společnosti ČR získali Medaili za zásluhy o rozvoj vědy a od Českého klubu skeptiků Sisyfos Cenu Jiřího Heřta 2021.
Autor: Vědavýzkum.cz (PH)
Foto: Hynek Glos, UK
