„V právě započatém ročníku Science Communication jsme se rozhodli přistoupit k doposud neotevřenému tématu: jak efektivně nastavit interní komunikační kanály v rámci institucí – tedy jak komunikovat například s vědci. V předchozích letech jsme se zaměřili na způsoby komunikace vědy ven z vědeckých institucí – a to jak prostřednictvím médií, kterým byla věnována první konference, tak sociálních sítí, na něž byla pozornost zaměřena ve druhém ročníku, či prostřednictvím akcí pro veřejnost. Letošní Science Communication tak nese podtitul Dobrá komunikace začíná uvnitř a já pevně věřím, že načerpáte inspiraci a nápady ať už z vystoupení pozvaných odborníků, z panelové diskuze či během osobních setkání u občerstvení,“ uvedla konferenci Tereza Mašínová, redaktorka Vědavýzkum.cz, která se na popularizaci vědy zaměřila i v rámci své vědecké práce v Mikrobiologickém ústavu AV ČR.
Vedle Terezy Mašínové celou konferencí Science Communication, kterou mohli ocenit od členů výzkumných týmů, tiskových mluvčí, pracovníků publicity a oddělení vnějších vztahů po všechny ostatní, kteří sdílejí zájem o komunikaci a popularizaci vědy, provázel šéfredaktor portálu Vědavýzkum.cz Jan Tesárek.
Vědci často v kreativitě překonávají umělce
Jako první z dopoledního bloku se představila Barbora Fričová, vedoucí oddělení komunikace Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. V třicetiminutovém výstupu se tak diváci mohli seznámit nejen s agendou, vývojem a fungováním komunikačního oddělení prestižního ústavu ÚOCHB s téměř tisícem zaměstnanců a padesáti výzkumnými skupinami, ale i s konkrétními postupy v řešení otázek komunikace.
Vedoucí oddělení komunikace ÚOCHB v této souvislosti popsala například realizaci nových úprav webových stránek.
„Specialitou našeho online prostředí jsou tzv. mikrostránky skupin, každá skupina si tak sama spravuje svůj obsah. Na základě jednotných prvků – grafiky, ustálených sekcí a stylu – tak lze skupiny jasně přiřadit k ÚOCHB. K tomuto sjednocení jsme také dospěli na základě odlišného přístupu sebeprezentace jednotlivých skupin. Vědci jsou neuvěřitelně kreativní skupinou, často v tomto směru překonávají umělce. Je však třeba mít společný rámec,“ nastínila řešení problému Barbora Fričová, která ve svém výstupu dále popsala mimo jiné i klíčové zásady v oblasti spolupráce s vědci.
Rolí tiskového mluvčího je sbližovat jednotlivé světy
Po diskuzi k prvnímu příspěvku se mikrofonu ujal tiskový mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot, který se ve svém výstupu primárně zaměřil na problematiku krizové komunikace. Před zmíněnou funkcí v akademickém prostředí Radim Sajbot načerpal profesní zkušenosti v mediálním a sportovním světě – ať už jako sportovní redaktor a komentátor pro Český rozhlas, televizní reportér pro ČT nebo jako tiskový mluvčí HC Oceláři Třinec.
Hned v úvodu Radim Sajbot na základě této bohaté kariérní zkušenosti uvedl specifika role tiskového mluvčího v akademickém prostředí: „Pokud vstoupíte z dynamického mediálního světa do tak velké instituce, a ještě navíc stojící na státních základech, jako je Masarykova univerzita, tak pochopíte, že procesy v akademickém světe probíhají pozvolna, zato přesně. Všichni vědí, kde budou v rozmezí dnů, týdnů i měsíců. Záhy jsem také pochopil, že primární rolí tiskového mluvčího v akademickém prostředí je v rámci interní komunikace sbližovat jednotlivé světy, klíčovou prioritou je přitom dbát dobrého jména univerzity.“
Tiskový mluvčí MU dále návštěvníky Science Communication v rámci svého výstupu seznámil s procesy řešení krizových situací, jež mohou nastat vlivem jak vnitřních, tak vnějších okolností, a s rolí tiskového mluvčího v nich. Ani v tomto případě nechyběly konkrétní případy, se kterými se Radim Sajbot ve své stávající funkci setkal.
PR specialisté mezi Skyllou a Charybdou
Jak by měl specialista PR odprezentovat a zjednodušit náročné téma daného vědce pro média či pro širší veřejnost za účelem popularizace? Co vše byste si jako marketéři, PR specialisté nebo projektoví manažeři měli vyjasnit před tím, než se pustíte do komunikace s vědcem? Primárně na tyto otázky se ve své prezentaci „Ožehavé otázky“ zaměřil Jan Císař, Senior marketing & PR manager z agentury Strateggo, jež spolupracuje s bezmála patnácti univerzitami napříč střední Evropou.
„PR specialisté se v momentě, kdy se snaží vyvážit zájmy vědce a médií či širší veřejnosti, mohou cítit jako Odysseus mezi Skyllou a Charybdou,“ popsal situaci Jan Císař a ve svém prakticky zaměřeném výstupu nastínil řešení, v rámci kterých byly zohledněny klíčové faktory – jako je například komunikační styl pro cílové skupiny, zohlednění záměrů vědce či etické hranice, jejichž překročení může vést ke krizovým situacím.
Přispěli ale i účastníci konference...
Druhá část konference se nesla v duchu krátkých prezentací. Jako první zaujal místo u řečnického pultu specialista komunikace a styku s veřejností Petr Caletka z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, který v souvislosti se zefektivněním interních procesů ústavu vyzdvihl zejména přínosy ocenění HR Award. Standard spojený s touto cenou si ÚEM aktuálně snaží udržet v rámci tříleté implementační fáze. V rámci externí komunikace pak představil nové webové stránky ústavu a poukázal na potřebu zajištění přístupnosti institucionálních webů osobám s různým typem znevýhodnění.
V dalším příspěvku přiblížila Iveta Hovorková, manažerka PR a marketingu z Fakulty strojního inženýrství VUT, jakým způsobem na domovské instituci dochází k překlenutí rozdílu mezi světem vědy a médií. Jedním z hlavních způsobů zefektivnění komunikace mezi zmíněnými participanty je podle Ivety Hovorkové každoroční školení Věda v médiích, v němž je vědcům představena perspektiva médií, styčné a případné i třecí plochy.
Prezentace uzavřela dvojice řečníků – Tatiana Witkowska a Jacek Sztolcman z University of Warsaw. Ve svém výstupu se zmínění účastníci konference zaměřili na přiblížení dlouhodobých cílů Center for Dialogue and Cooperation UW. Hlavním tématem prezentace však byla aktivita centra během vyhlašování laureátů Nobelových cen. V daném, týdnu instituce pořádá šest hlavních konferencí a doprovodných akcí, při kterých pozvaní vědci okamžitě komentují udělená ocenění a poskytují rozhovory novinářům. Kromě toho se komentáře vědců k oznámeným cenám živě přenášejí do více než 225 škol po celém Polsku. Školy a další vzdělávací instituce také následně pracují i s dalšími materiály, které během týdne vzniknou.
Celou konferenci uzavřela panelová diskuze nazvaná Jak motivovat vědce ke spolupráci? Vedle hostů Barbory Fričové, Radima Sajbota a Jana Císaře se debaty zúčastnila i Nina Fárová z Univerzity Hradec Králové a Národního kontaktního centra – gender a věda, která v minulosti mimo jiné strávila sedm měsíců jako stipendistka prestižního Fulbright-Masarykova programu v Science, Technology and Society Hubu na San Francisco State University.
„Velkou bariérou v komunikaci ze strany vědců a vědkyň je absence tréninku. Věřím, že v mnoha organizacích a ústavech v ČR jsou podmínky ke zlepšování vlastních kompetencí v této oblasti standardem, ale na spoustě institucí tyto podmínky doposud neexistují. S tím souvisí i skutečnost, že se daný vědec nebo vědkyně bez pomoci nezlepší. Specifické kurzy a vzdělávání jsou v tomto směru i leckdy těžko dohledatelné. S absencí tréninku pak souvisí i mentální bariéra, tedy nízké sebevědomí prezentovat vlastní výsledky a popularizovat výzkum,“ okomentovala Nina Fárová hlavní překážky, které brání vědcům komunikovat. Vedle tohoto tématu se účastníci diskuze zaměřili mimo jiné i na vyjádření vědců, která však mohou být v nesouladu se zásadami dané instituce.
Níže naleznete také vybrané fotograie z akce.
Autor: Vědavýzkum.cz (JM)
