Učená společnost České republiky na svém XXVIII. valném shromáždění 16. května 2022 udělila medaile za zásluhy o rozvoj vědy a ceny významným vědcům, vědeckým novinářům, pedagogům a talentovaným středoškolským studentům.
Medaili získali astrofyzik Jiří Bičák, biochemik Jan Konvalinka, filosof Stanislav Sousedík a vědečtí novináři Ivan Boháček a Petr Koubský.
Cenu v kategorii Vědecký pracovník obdržel romanista Jiří Pelán, v kategorii Mladší vědecký pracovník slavista Jiří Dynda a imunoložka Jitka Palich Fučíková.
Společnou cenu Učené společnosti a Nadace Experientia Via Chimica pro vysokoškolské studenty za originální práci v oboru chemie získal Roman Bushuiev, ceny Učené společnosti pro vysokoškolské studenty obdrželi Matěj Doležálek, Jakub Kozák a Niels van der Meer.
Cenu pro pedagogy získal Radek Matuška. Učená společnost dále ocenila devět středoškolských studentů za jejich vysoce kvalitní odborné práce.
Medaile za zásluhy o rozvoj vědy / Numisma honoris Societatis scientiarum Bohemicae
Jiří Bičák
Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy
Jiří Bičák je jednou z nejvýraznějších českých osobností na poli astrofyziky a kosmologie, kde se mimo jiné zásadním dílem zasadil o rozvoj výzkumu gravitace a teorie relativity v českém prostředí. Kromě svého působení v Ústavu teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, kde založil výzkumnou skupinu zkoumající relativistickou a gravitační fyziku, působil i na mnoha dalších předních pracovištích a publikoval mnoho odborných článků v předních mezinárodních vědeckých časopisech. Kromě svého vědeckého působení je i významnou osobností na poli popularizace vědy. Kromě pořádání odborných konferencí pravidelně přednáší i pro širokou veřejnost, a to nejen na poli svého vědního zaměření, ale i v širších otázkách směřování vědy a hodnocení vědecké práce.
Jiři Bičák je zakládajícím členem Učené společnosti České republiky, v letech 2015–2016 byl jejím předsedou.
Ivan Boháček
redaktor časopisu Vesmír
Ivana Boháčka lze bez nadsázky označit za jednoho z nejvlivnějších propagátorů vědy v České republice. Tuto cestu zahájil již v 70. letech autorstvím popularizačních knih o fyzice a chemii a následně ji stvrdil, když roku 1985 nastoupil do časopisu Vesmír, kde poté mezi lety 1990-2020 působil jako vedoucí redakce. Během svého působení zde se mimo jiné zasloužil o to, že se tento časopis otevřel široké odborné veřejnosti a v současnosti patří bezesporu mezi nejvýznamnější média působící na poli propagace a popularizace vědy.
Jan Konvalinka
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Jan Konvalinka je na poli biochemie a molekulární biologie zcela unikátní osobností. Ve výzkumném sektoru působí na postu vedoucího biochemické laboratoře Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, kde se mezi mnoha dalšími výzkumnými oblastmi zabývá například výzkumem proteinů viru HIV. Kromě své vědecké činnosti je Jan Konvalinka velmi aktivní osobností i v akademické sféře, kde mimo jiné působil jako prorektor Univerzity Karlovy pro vědeckou činnost. V posledních dvou letech pak nemůžeme nezmínit jeho podíl na boji proti dezinformacím během epidemie covidu-19, kdy byl svými pravidelnými rozhovory hlasem rozumu v jinak nepřehledné době.
Jan Konvalinka je členem Učené společnosti České republiky.
Petr Koubský
redaktor pro vědu a techniku Deníku N
Petr Koubský je významným jménem (nejen) české žurnalistiky. Již na počátku 90. let stál u zrodu měsíčníku Softwarové noviny, v němž poté zastával pozici šéfredaktora. Od té doby napsal či editoval (mimo jiné ve vlastním internetovém projektu 067) stovky popularizačně-naučných a odborných článků s technickým a vědeckým zaměřením, díky čemuž se stal jednou z nejvýznamnějších tváří na poli popularizace vědy. V současnosti působí jako redaktor pro vědu a techniku v Deníku N. Učená společnost oceňuje jeho široký rozhled a schopnost srozumitelně představovat veřejnosti i obtížná témata, včetně informování o pandemii covidu-19.
Stanislav Sousedík
Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy
Stanislav Sousedík patří do okruhu žáků Jana Patočky. Je jedním z nejvýznamnějších současných českých filosofů, a to i přesto, že mu bylo v jeho akademické dráze po dlouhou dobu soustavně bráněno komunistickým režimem. Ve své práci se soustředí hlavně na tematiku středověkého a raně novověkého křesťanského myšlení, scholastiky či přirozenoprávní teorie.
Mimořádný vědecký přesah práce profesora Sousedíka můžeme vidět i v jeho badatelské práci, zkoumající místo českých zemí s jejich kosmopolitním záběrem na mapě tehdejší Evropy.
Cena Učené společnosti v kategorii vědecký pracovník
Jiří Pelán
Ústav románských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
za zásadní vědecký přínos v mapování a interpretaci italské renesanční literatury a její překlad
Jiří Pelán je předním romanistou a odborníkem na období italské renesance a renesanční literatury. Jeho dílo je ve svém oboru unikátní mimo jiné svou komplexností. Tématem renesanční literatury se zabývá nejen z literárněvědního pohledu, ale i v kontextu historickém a kulturním. Dvacet let své badatelské práce zúročil ve dvoudílné antologii „Italská renesanční literatura“, vydané roku 2020. Kromě badatelské činnosti je Jiří Pelán přední českou osobností i na poli překladatelství. Kkromě překladů z italštiny přeložil i mnoho francouzských, portugalských či německých děl, která tak zpřístupnil dalším generacím českých čtenářů.
Cena Učené společnosti v kategorii mladší vědecký pracovník
Jiří Dynda
Slovanský ústav AV ČR
za mimořádný vědecký přínos v oblasti paleoslovenistiky a ve výzkumu předkřesťanského náboženství Slovanů
Jiří Dynda je jednou z velkých nadějí české slavistiky a religionistiky. V současnosti pracuje pod záštitou Slovanského ústavu Akademie věd ČR, kde svůj výzkum zaměřuje na paleoslovenistiku, staroslověnskou lexikografii a předkřesťanské náboženství Slovanů. Jiří Dynda své výsledky publikoval již v několika vysoce ceněných monografiích a v zahraničních odborných časopisech s mezinárodní prestiží. Učená společnost oceňuje originální zaměření jeho práce, která má nespornou zajímavost pro národní kulturu i mezinárodní fórum.
Jitka Palich Fučíková
2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
za výzkum využití kalretikulinu při imunoterapeutické léčbě nádorových onemocnění
Jitka Palich Fučíková je bezesporu hvězdou mezi nastupující generací imunologů. Pro ilustraci nechme na chvíli hovořit čísla. Kromě mnoha tuzemských i mezinárodních ocenění se výsledky její práce promítly i do dvou mezinárodních patentů, 87 článků v odborných časopisech, více než 4000 citací a H-indexu s hodnotou 33. V současnosti Jitka Palich Fučíková působí jako vedoucí výzkumné skupiny věnující se výzkumu nádorové imunologie a imunoterapie a možnostem uplatnění těchto poznatků při klinické léčbě onkologických pacientů. Kromě své výzkumné práce je velmi aktivní i v akademické sféře.
Cena Učené společnosti pro vysokoškolské studenty
Matěj Doležálek
Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy
za práci Quaternions and universal quadratic forms over number fields
Matěj Doležálek se ve své práci věnuje zkoumání univerzální kvadratické formy nad číselnými tělesy. Autor v práci inovativním způsobem využil geometrie kvaternionu nad číselnými tělesy k tomu, aby originálním způsobem dokázal univerzalitu některých kvadratických forem.
Jakub Kozák
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
za práci Ohlasy klasické antiky v rukopisech Kříže z Telče
Jakub Kozák ve své práci představuje doposud nezkoumané historické texty z poloviny 15. století, vztahující se k tehdejší recepci antické mytologie a kultury. Autor texty zasazuje do kontextu toho, jak byly antické texty v pozdním středověku nazírány a interpretovány. Za zmínku stojí i fakt, že tyto původně latinské texty autor sám přeložil, aby s nimi mohlo být dále pracováno. Oceněná práce vznikla nejen jako bakalářské práce, ale zároveň i jako kapitola do chystané kolektivní monografie Opuscula. Krátké texty z rukopisů Kříže z Telče.
Niels van der Meer
Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská Českého vysokého učení technického v Praze
za práci Matematické modelování v elektrokardiologii
Ve své práci se Niels van der Meer zabývá matematickou a numerickou analýzou reakčně-difuzních rovnic, vyskytujících se v oblasti výpočetní biologie. Autor v práci analyzuje klíčové vlastnosti rovnic vedoucích k formulaci řešení, u kterých pak formou kvantitativní i kvalitativní analýzy dále ověřuje jejich funkčnost. Výsledky, ke kterým v rámci této své práce autor došel, jsou v současnosti zpracovávány do formy samostatného odborného článku.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Učená společnost České republiky
