Mezioborový výzkum na Institutu lázeňství a balneologie

Institut lázeňství a balneologie (ILaB) je poměrně mladá vědecko-výzkumná instituce zřízená v roce 2019 Karlovarským krajem. Provádějí zde nezávislý základní i aplikovaný výzkum v oblasti lázeňství a balneologie a navazují tím také na přerušenou tradici tohoto výzkumu v Karlovarském kraji.

Patricie Hloušková, místopředsedkyně Rady ILaB a výzkumná pracovnice, k tomu poznamenává: „Zrušením Výzkumného ústavu balneologického se sídlem v Mariánských Lázních v roce 1993 se pozastavil výzkum v oblasti balneologie. Důsledkem chybějícího balneologického výzkumu vznikl nedostatek vědecky podložených účinků zdejší lázeňské léčby na lidský organismus. Vlivem klesajícího stavu odborného povědomí o efektech lázeňské léčby nebylo zajištěno adekvátní vzdělávání lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků.“

Odborníci institutu jsou například lékaři, biologové, biochemici a geologové. Specialisté spolupracují nejenom s dalšími lázeňskými lékaři, ale i s výzkumnými organizacemi, jako jsou vysoké školy například lékařského, zdravotnického nebo přírodovědného zaměření.

Plánem do budoucna je podpořit vybudování krajské pobočky vysoké školy či samostatné vysoké školy, kde by se vyučovaly rehabilitační a balneologické obory. Dalším vytyčenou metou je vytvoření balneologického informačního centra. „Cílem balneologického informačního systému je spojit a vytvářet nové databáze, včetně online katalogu knihovního fondu balneologické literatury. Chceme zajistit kontinuitu a rozvoj informačního a knihovnického systému pro potřeby vědecko-výzkumné balneologické základny. Informační systém rovněž přispěje ke zvýšení viditelnosti výsledků českého balneologického výzkumu na mezinárodní úrovni.“ V tuto chvíli již existuje stránka Spadata, která je informačním serverem lázeňství a balneologie. Shromažďují se zde data, statistiky, rešerše, publikace nebo manuály a další informace.

Institut také začíná pracovat na vytvoření systému certifikace lázeňských zařízení, který by do budoucna pomohl zpřehlednit situaci v této oblasti. K ambicím patří rovněž certifikace nejen lázní na úrovni ČR, ale i v zahraničí.

Mezi současné nejdůležitější výzkumné projekty ILaBu bychom mohli zařadit strategický projekt Centrum lázeňského výzkumu, který je tematicky zaměřený na výzkum, vývoj a inovace v rámci operační programu Spravedlivá transformace (JTF). Cílem projektu je provádění nezávislého výzkumu a vývoje zaměřeného na objektivizaci účinků lázeňské léčby, výzkumu přírodních léčivých zdrojů a historických a socioekonomických aspektů lázeňství. Výsledky budou uplatňovány v praxi v podobě inovací v lázeňství a přispějí ke zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků v regionu i k podpoře lázeňství jako tradičního odvětví. Propojení s aplikační sférou (lázeňské podniky) a vzdělávacími institucemi, zejména vysokými školami, povede k podpoře segmentu služeb a změně vzdělanostní struktury obyvatelstva.

Výzkum terapeutické krajiny

Institut věnuje významnou pozornost výzkumu. Navrhuje například projekt, který by měl jednoznačně vymezit vlastnosti a parametry území, které může mít na lidské zdraví pozitivní léčivý účinek. Ukazuje se totiž, že k léčebnímu procesu dojde až v určitém prostředí. Navrhovaný projekt ve své podstatě nemá analogii. Výjimečností je projektu je, že má multidisciplinární charakter, pracuje se širokou škálou vědních disciplín od biologických, chemických, hygienických, klinických, urbanistických až po kulturně-historické.

„Přesná definice pojmu lázeňská terapeutická krajina zatím v českém prostředí chybí. ILaB se snaží o vytvoření metodiky vymezení lázeňské terapeutické krajiny a strategie, jak tuto krajinu chránit, rozvíjet a podporovat,“ říká Patricie Hloušková.

Pro institut je velmi důležité i vzdělávání a osvěta v oblasti ochrany a péče o životní prostředí přírodních léčebných lázní. Přírodní léčivé zdroje mají pro existenci lázeňských míst klíčový význam, proto je nutné propagovat zásady odpovědného nakládání s přírodními zdroji a krajinou jako celkem.

Institut lázeňství a balneologie navíc prohlubuje výzkum zaměřený na zpracování rašeliny inovativním způsobem. Výsledkem řešené studie bude zcela nový způsob úpravy rašeliny pro aplikace v balneologii a ve wellness procedurách v lázeňských zařízeních, který může pro provozovatele této péče zjednodušit a zefektivnit postupy.

Další výzkumný projekt se soustředí na detekci přírodních chemických látek (pinenů) produkovaných jehličnany a popis iontového mikroklimatu prostředí, které mají příznivé účinky na lidské zdraví. Jejich přítomnost v ovzduší by mohla být zajímavým faktorem v rozvoji např. klimatických lázní.

Vývoj léčebných postupů

Zdravotně zaměřená studie ukazuje úspěšnost karlovarské lázeňské léčby stanovením míry postižení jater, tedy sledováním jejich ztukovatění a jejich hojení. Monitoring probíhá před lázeňským léčením a po 18 dnech komplexní karlovarské lázeňské léčby, která zahrnuje pitnou léčbu, dietní léčbu, pohybovou léčbu, edukaci nebo balneoterapii. Výzkum zároveň ukáže dlouhodobé účinky karlovarských procedur.

Další studie se týká léčby postcovidových pacientů v Mariánských Lázních, která byla vypracována společností Ensana Health Spa Hotels právě ve spolupráci s Institutem lázeňství a balneologie. Ta získala významné ocenění European Spas Association Innovation Award Winner 2021 v oblasti Medical Spa Scientific Research.

Socioekonomický výzkum

Jaký je vztah Čechů k lázeňství? Tuto a další otázky si položil Institut lázeňství a balneologie ve spolupráci s odborníky z Fakulty ekonomické ZČU v Plzni a z JU v Českých Budějovicích v rámci socioekonomického průzkumu zaměřeného na téma lázeňství. Řeší v něm například to, zda respondenti vnímají i léčebnou funkci lázeňství a co jim brání v tom, aby lázně více využívali, nebo jak jejich postoj k lázním ovlivnila pandemie COVID-19.

Patricie Hloušková dodává: „V České republice je historicky velmi silná tradice lázeňské léčby, na kterou navazuje významná část cestovního ruchu. Pandemie COVID–19 měla na lázeňství a návazný cestovní ruch zásadní vliv. Dopady vládních opatření a nutnost přeorientovat se na českou klientelu vedly k potřebě zjistit, jaký je aktuálně vztah Čechů k lázeňství a jak jsou jejich postoje a preference ovlivněny stávající situací.“

Zahraniční spolupráce

Mezinárodní projekt zaměřený na výměnu informací o lázeňském systému, podporovaný evropským dotačním programem INTERREG V Bavorsko-Česká republika, má ambice najít v nadcházejícím období financování EU a zahájit kooperační mezinárodní projekty. V rámci malého projektu „Cesta ke zdraví“ financovaného z prostředků EU se chystá dokončení dvojjazyčného slovníku lázeňství. Spolupráce má pokračovat i po jeho skončení.

Okres Wunsiedel a ILaB uspořádali workshop o strukturách lázeňského a léčebného systému v Bavorsku, resp. v Německu a České republice. Diskutovalo se tam o možné konvergenci v tématu „lesních lázní“, ale také o výzkumu přírodních základů lázní nebo o společných přeshraničních marketingových aktivitách. Řešitelé těchto projektů chtějí společně najít inovace a moderní technologie přispívající ke konkurenceschopnosti v lázeňském odvětví.

„Lázeňství je jednou z priorit Karlovarského kraje, v regionu se nachází největší lázně v České republice. Historickým milníkem pro Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně a dalších osm evropských lázeňských měst se stal 24. červenec 2021, kdy byla tato města v rámci uskupení Great spa towns of Europe (Slavné lázně Evropy) zapsány na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. ILaB, v.v.i., je otevřený spolupráci s partnery z regionu i mimo něj. Snažíme se vybudovat silnou síť kooperačních partnerů se zaměřením na rozvoj efektivnějšího využívání stávajícího potenciálu přírodních zdrojů. Jedním z cílů ILaBu je rozvoj dlouhodobého strategického partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem,“ uzavírá Patricie Hloušková.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (ED)

Zdroj: ILaB