České vysoké školy začínají v rámci celoživotního vzdělávání nabízet tzv. mikrocertifikáty. Jejich zavádění je součástí Národního plánu obnovy v rámci projektu koordinovaného Univerzitou Karlovou. Tento koncept má sloužit k získání dovedností, které kvalifikovaným zaměstnancům na dynamicky se měnícím trhu práce chybí, stejně jako vylepšit životopis čerstvým absolventům. Které vysoké školy již mikrocertifikáty nabízejí, jak dlouho trvá jejich absolvování a jak se na jejich náplni podílí sami zaměstnavatelé?
Současný trh práce často požaduje znalosti, které nebylo možné získat v době, kdy zaměstnanci studovali, případně jejich získání ani vysokoškolské studium nenabízí. Tuzemské vysoké školy tak přicházejí s novou formou celoživotního vzdělávání (CŽV) u nás – tzv. mikrocertifikáty. Ty mají být určené především pro kvalifikované pracovníky, a umožňují získat za poměrně krátký čas ucelené a hlavně experty garantované informace o problematice v daném oboru.
„Již dávno neplatí, že vzdělání je na celý život. Technologický pokrok a měnící se globalizovaný svět zrychluje zastarávání vědomostí a zvyšuje poptávku po nových znalostech a dovednostech. Specializované profesní vzdělávání malého rozsahu zakončené prokazatelným ověřením získaných kompetencí je reakcí na rostoucí poptávku ze strany trhu práce i společnosti,“ dodává Monika Jandová, prorektorka pro celoživotní vzdělávání na Masarykově univerzitě, která se na zavádění mikrocertifikátů do českého vysokého školství podílela.
„Cílem zavádění mikrocertifikátů je zvýšit dostupnost a flexibilitu vzdělávání, pomoci zlepšovat prokázání individuálních kvalit jedinců nebo upravit kvalifikaci při změně pracovní dráhy. Mikrocertifikáty jsou plánovány jako doplnění a rozšíření klasického VŠ vzdělání o nové, flexibilní a dostupné formy,“ uvádí Tereza Fojtová, tisková mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).
Mikrocertifikáty vychází z celoevropské snahy vytvořit systém celoživotního vzdělávání, který bude uznatelný napříč EU a zlepší dostupnost a přenositelnost vzdělání. „V mikrocertifikátech vidíme nejen velký potenciál, ale v podstatě nezbytný důležitý krok ve vývoji vzdělávání,“ uvádí Tereza Fojtová a dodává, že kromě finanční podpory – MŠMT alokovalo univerzitám v rámci projektu Zlepšení prostupnosti vzdělání na úrovni vysokých škol pomocí mikrocertifikátů, financovaného z Národního plánu obnovy (NPO), více než 3 mld. korun – ministerstvo univerzitám poskytuje také metodickou pomoc, radí s nastavováním jednotné formy mikrocertifikátů a zajišťuje kompatibilitu s evropskými standardy. Následná příprava konkrétních kurzů už je však plně v gesci jednotlivých vysokých škol. Přestože i v dalších zemích EU se univerzity hlásí k touze zavádět tento systém celoživotního vzdělávání, nikde se jej zatím nepodařilo plně implementovat.
Nejprestižnější součást celoživotního vzdělávání
Tuzemské univerzity již dlouhá léta nabízejí v rámci CŽV širokou škálu kurzů, mezi něž patří například další vzdělávání pedagogických pracovníků, ale i univerzity třetího věku (psali jsme o nich podrobně zde). Mikrocertifikáty by v tomto portfoliu měly zaujímat speciální roli především díky tomu, že jejich náplň bude vysoce odborná, bude odpovídat na poptávku ze stran zaměstnavatelů a nabyté znalosti by měly být uznatelné napříč EU.
„Jedná se o specificky zaměřené profesní vzdělávání, které má pružně reagovat na aktuální požadavky na trhu práce či potřebu konkrétního zaměstnavatele, případně zájemce. Je určené studentům, čerstvým absolventům, ale i odborníkům s dlouholetou praxí v oboru. Výstupy této formy vzdělávání jsou mezinárodně uznatelné a díky napojení na Europass i snadno doložitelné. Elektronické záznamy o dosažených kompetencích se ukládají do jednotného systému, který v rámci projektu NPO vytvořili programátoři na Masarykově univerzitě,“ popisuje Svatava Kalná, vedoucí Oddělení celoživotního vzdělávání na Masarykově univerzitě, systém mikrocertifikat.cz, pomocí něhož bude možné absolvování kurzu doložit.
Spuštěním jednotného systému pro ověřování mikrocertifikátů tak ČR dohnala například Irsko a Holandsko, které zatím jako jedny z mála evropských zemi vypracovaly národní rámce pro vydávání mikrocertifikátů. Na důležitost kvality kurzů zakončených mikrocertifikátem upozorňuje také Petr Valášek, prorektor pro kvalitu vzdělávací a tvůrčí činnosti na České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU): „Považuji mikrocertifikáty za nejprestižnější součást celoživotní vzdělávání a z tohoto pohledu také ČZU dbá na zajištění kvality realizovaných kurzů. Pro úspěšný rozvoj vzdělávání prostřednictvím mikrocertifikátů je však nezbytné, aby veřejnost a zejména zaměstnavatelé uměli s tímto nástrojem správně pracovat a využívat ho.“
Přestože by se nabízela otázka, zda by nebylo lepší pozměnit náplň klasického vysokoškolského vzdělání tak, aby více odpovídala současným požadavkům, oslovení aktéři se shodnou, že změny v akreditovaných oborech nejsou tak jednoduché a mikrocertifikáty budou mít své místo v celoživotním vzdělávání bez ohledu na případné proměny klasického vzdělávání. Adaptace standardního studia na technologický pokrok totiž není z důvodu akreditací tak flexibilní.
„Standardní studijní programy nemohou pružně reagovat na aktuální potřeby uchazečů nebo poptávku na trhu práce, jsou rigidnější a poskytují obecnější odborný základ v daném oboru. Změny ve výuce v akreditovaných studijních programech podléhají daným formálním postupům, které zahrnují mnohdy dlouhé schvalovací procesy. Koncept mikrocertifikátů je nastaven tak, aby splňoval podmínky vnitřního zajištění kvality stejně jako standardní vzdělávání, ale zároveň byl schopen rychle a flexibilně reagovat vypsáním specificky zaměřeného profesního kurzu na aktuálně vzniklou poptávku po vzdělávání,“ vysvětluje Svatava Kalná.
Podoba jednotlivých kurzů tak může být značně rozmanitá. Vždy záleží především na tématu a rozhodnutí je čistě na garantovi příslušného oboru. V rámci univerzit potom kurzy prochází interním systémem schvalování tak, aby dostály zmíněné kvalitativní laťce. Některé kurzy je možné absolvovat za víkend, jiné jsou na celý semestr. K zápisu a úspěšnému absolvování některých stačí pouze středoškolské vzdělání, u jiných je vyžadováno minimálně vzdělání bakalářské. „Každý kurz má stanovenou studijní zátěž vyjádřenou v kreditech, kde jednomu kreditu odpovídá zátěž 25 až 30 hodin. Český národní rámec doporučuje rozmezí 1–60 kreditů, to znamená, že se kurzy mohou pohybovat v rozmezí od jednodenních až po semestrální a výjimečně i vícesemestrální kurzy. Zájemce o vzdělávání musí být předem informován o podmínkách přijetí, průběhu vzdělávání i podmínkách ukončení vzdělávání,“ doplňuje Svatava Kalná.
Hlavním koordinátorem projektu, do něhož se zapojilo 26 českých veřejných vysokých škol, je Univerzita Karlova. Přestože je celý projekt teprve na začátku (MŠMT vyhlásilo výzvu v prosinci 2021), některé vysoké školy již v uplynulém akademickém roce první mikrocertifikáty rozdaly. Většina z 26 škol na zavádění certifikátů zatím pracuje.
„Mikrocertifikáty zatím nenabízíme. Jsme ale již ve fázi, kdy je na realizaci připraven náš interní informační systém. V současné chvíli se také začínají ozývat první zájemci o tyto kurzy,“ uvádí Petra Halíková, tisková mluvčí Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.
„Těší nás, že samotné školy o zavádění mikrocertifikátů stojí a vidí v nich nové možnosti rozvoje vlastních služeb. Nestanovujeme jim tak žádné termíny, do kdy musí kurzy zavést. Cílem je vytvořit funkční a udržitelný systém s širokou nabídkou mikrocertifikátů splňujících kvalitativní požadavky ministerstva, a které budou dostupné co největšímu spektru zájemců,“ doplňuje Tereza Fojtová.
Od práce s daty po ekologickou architekturu
První mikrocertifikáty tak rozdaly především větší tuzemské univerzity. Kurzy jsou často zaměřené na témata týkající se digitálních technologií, cizích jazyků a ekologie. Vzdělání doložené mikrocertifikátem zajišťují především zaměstnanci univerzit, v některých případech se na výuce podílí také experti ze soukromého sektoru s cílem, aby získané znalosti co nejvíce odrážely realitu v následné praxi. Mikrocertifikáty mohou být užitečné také v případech tzv. reskillingu, kdy zaměstnanec přestupuje v rámci své práce na odlišnou pozici.
Velkou přidanou hodnotou kurzů zakončených mikrocertifikátem je již zmíněný fakt, že často odráží konkrétní poptávku zaměstnavatelů, kterým u uchazečů, ale i stálých zaměstnanců nějaké konkrétní znalosti nebo dovednosti chybí. Při přípravě kurzů tak nezřídka dochází ke komunikaci mezi univerzitami a potenciálními zaměstnavateli, a dá se tedy předpokládat, že tato forma vzdělání bude od zaměstnavatelů podporována – například možností čerpat na toto vzdělávání studijní volno. „Vzdělávání doložené mikrocertifikátem, stejně jako standardní CŽV uskutečňované na vysokých školách, zahrnuje převážně placené vzdělávací příležitosti, a proto se řídí poptávkou ze strany uchazečů, trhu práce, trhu vzdělávacích příležitostí atd. Masarykova univerzita tak má v nabídce kurzy připravené na zakázku velkých firem i podle poptávky uchazečů, například v rámci průběžného vzdělávání pedagogických pracovníků,“ dodává Svatava Kalná.
Univerzita Karlova vydala první certifikáty například za absolvování kurzů zaměřených na posteditaci strojového překladu z / do pěti světových jazyků určených pro tlumočníky či učitele cizích jazyků a na následující akademický rok nabízí například kurz Metodologie epidemiologických studií garantovaný 3. lékařskou fakultou UK. Kurz určený pro zájemce s magisterským vzděláním stojí 3 500 Kč. Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové nabízí dvousemestrální kurz Vzdělávání v základních specifikách racionální geriatrické farmakoterapie, jehož výuka bude probíhat v Zahradě léčivých rostlin FaF UK (psali jsme zde). Podmínkou pro přihlášení do kurzu je absolvované pregraduální vzdělání v oboru farmacie, medicíny nebo dalších zdravotnických oborech a stojí 15 000 Kč.
Mezi kurzy nabízené na následující semestr na Masarykově univerzitě patří například Práce s daty: Jak porozumět světu dat a být strůjcem pokroku. Tento online kurz garantuje Filozofická fakulta MU a zahrnuje sedm dvouhodinových odpoledních lekcí. K přihlášení stačí maturitní vzdělání. Filozofická fakulta MU nabízí pro následující semestr celkem sedm kurzů, jejich cena se pohybuje mezi 700 – 4 000 Kč. Dalším z nich je například Digitální kurátorství: Jak uchovávat digitální data paměťových institucí pro budoucí generace. Jedná se opět o online kurz určený odborné veřejnosti z řad pracovníků v paměťových institucích, jako jsou knihovny, muzea nebo školy a bude probíhat 11 týdnů. „Masarykova univerzita nabídla první příležitosti vzdělávání již na podzim 2023. K vydání prvních mikrocertifikátů došlo na konci června 2024, kdy byl spuštěn jednotný systém pro jejich ověřování. Celkově jsme vydali více než 220 mikrocertifikátů ve více než 10 různých kurzech. Další kurzy jsou v přípravě a vznikají na základě poptávky ze strany trhu práce, trhu vzdělávacích příležitosti nebo společnosti. Nejedná se proto o rigidní stálou nabídku, ale měnící se portfolio“ uvádí Svatava Kalná.
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT) má zatím v nabídce čtyři kurzy, mezi nimi Management udržitelnosti, kde se v průběhu dvou semestrů účastníci seznámí s nejnovějšími poznatky z oblasti udržitelného rozvoje a souvislosti udržitelného podnikání. Tento kurz stojí 46 000 Kč. „Nyní jsme ve fázi, kdy se chceme do tématu naplno opřít a během zimního semestru připravit komplexní strategii mikrocertifikátů. Jsme přesvědčeni, že tento typ celoživotního vzdělávání bude mít pro budoucnost vysokých škol zásadní význam a bude také nástrojem pro transformaci české ekonomiky,“ uvedl Michal Janovský, vedoucí komunikace na VŠCHT.
První mikrocertifikáty rozdalo také České vysoké učení technické v Praze (ČVUT): „První kurz jsme otevřeli již v říjnu 2023 a výuka trvala do dubna 2024. Protože se jedná o relativní novinku, nabídka i poptávka postupně roste. V rámci NPO vzniklo sedm mikrocertifikátových kurzů, přičemž za dva z nich již absolventi obdrželi své první mikrocertifikáty a u dalších dvou se tak stane v nejbližších dnech,“ uvádí Kateřina Veselá z Odboru PR a marketingu ČVUT a dodává, že: „Momentálně připravujeme ve spolupráci s Technickou univerzitou Mnichov pilotní kurz Aplikování umělé inteligence pro technické inovace. První blok výuky bude na naší půdě a druhá část se bude vyučovat v Mnichově.“ Kurzy nabízené ČVUT, mezi něž patří například kurz Technická zařízení budov pro energeticky efektivní a zdravé budovy, stojí v řádu desítek tisíc korun a ty rozsáhlejší z nich obsahují více než 90 hodin prezenční výuky.
Speciálně zaměřený kurz nabídla v loňském roce Univerzita Palackého v Olomouci (UP), když vyšla vstříc poptávce Mezinárodní organizace pro migraci a vlády Spojených států amerických. Kurz se jmenoval Post-conflict reconstruction and development a byl zaměřen na poválečnou obnovu a rozvoj Ukrajiny. Pod garancí katedry rozvojových a environmentálních studií Přírodovědecké fakulty UP kurz absolvovalo 28 ukrajinských uprchlíků. „Byli jsme osloveni, zdali bychom neuskutečnili nějakou formu vzdělávání pro zájemce z řad ukrajinských uprchlíků, kteří žijí na území České republiky a chtějí se vrátit a pomoci při obnově Ukrajiny,“ vysvětlil garant programu Zdeněk Opršal pro Žurnál UP. Podmínkou pro ukrajinské uprchlíky bylo dokončené vysokoškolské vzdělání v jakémkoliv oboru. Přednášky probíhaly v anglickém jazyce a byly tlumočeny do ukrajinštiny. Další kurzy zakončené mikrocertifikáty se UP chystá do nabídky zařadit od podzimu.
Finanční pomoc pro zaměstnance i absolventy
Přestože jsou některé kurzy poměrně drahé, univerzity většinou nabízejí zvýhodněnou cenu svým zaměstnancům či absolventům. „Masarykova univerzita poskytuje svým zaměstnancům některé kurzy zdarma nebo se slevou. Slevu na další vzdělávání mohou získat také absolventi v rámci věrnostního programu s Kartou absolventa,“ popisuje Svatava Kalná přístup Masarykovy univerzity.
„Ceny kurzů na ČVUT jsou různé v závislosti na délce trvání, poskytovaných studijních materiálech, pomůckách, využívání laboratoří apod. Poskytujeme slevy pro zaměstnance, absolventy, členy různých profesních komor atd.,“ uvádí Kateřina Veselá.
Také Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) dlouhodobě finančně podporuje snahu zaměstnanců, ale také podnikatelů, rodičů na rodičovské dovolené či lidí, kteří zaměstnání hledají. Přestože většina kurzů podporovaných MPSV cílí spíše na nižší kvalifikační rámec než nabízené kurzy zakončené mikrocertifikátem, je v současnosti možné čerpat přes MPSV až 82 % z celkové částky kurzu na ty z nich, které cílí na digitální vzdělávání. Na dotaz, zda se do budoucna podpora rozšíří na větší portfolio kurzů, nám MPSV neodpovědělo.
Přestože je celý projekt mikrocertifikátů zatím v plenkách, zdá se, že se rozvíjí stejně dynamicky, jako současný trh práce a na základě pozitivní odezvy účastníků a vzrůstající poptávky to vypadá, že by si mohly najít stálé místo v nabídce vzdělávání u nás. „Velmi pozitivně hodnotí toto vzdělávání především mladší absolventi, kteří v nich vidí možnost, jak získat konkrétní mnohdy velmi specifickou dovednost, vítají jeho snadnou doložitelnost a mezinárodní uznatelnost. A v neposlední řadě je to pro ně i příležitost, jak vylepšit svůj profesní životopis nebo profesní profil například na LinkedIn,“ popisuje zpětnou vazbu na vzdělávání prostřednictvím mikrocertifikátů Svatava Kalná.
Nabídku kurzů na následující akademický rok naleznete na odkazech níže. Vývoj nabídky mikrocertifikátů, která se zejména v následujících dvou letech pravděpodobně skokově znásobí, tak vedle potenciálních uchazečů budeme sledovat i my, ve Vědavýzkum.cz.
Autorka: Vendula Lužná (Vědavýzkum.cz)
Foto: Masarykova univerzita
Kde například najít seznam nabízených kurzů s mikrocertifikáty?
Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, Vysoká škola chemicko-technologická, Vysoké učení technické v Brně
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
