Mladá farmaceutka zlepšuje účinnost známých léčiv

Jana Brokešová se ve svém doktorandském výzkumu zabývá formulací léčivých látek do lékových forem. „Můj projekt je zaměřen na zvyšování biodostupnosti špatně rozpustných léčiv technologickou úpravou, konkrétně se věnuji přípravě interaktivních práškových směsí léčiva meloxicam, což je nesteroidní antiflogistikum – látka proti bolesti a zánětu,“‎ popisuje.

„Tato látka se běžně používá, ale bez vhodné lékové formulace vykazuje nízkou rozpustnost v biologických tekutinách, což zpomaluje její nástup účinku, a proto se primárně nehodí na léčbu akutních bolestí. Je ale selektivním inhibitorem COX-2 receptorů, a tedy má méně nežádoucích účinků v trávicím traktu – technologická úprava by mohla přinést možnost využití i v jiných indikacích. Meloxicam využíváme jako modelovou látku, kdy hledáme nové pomocné látky i metody přípravy, které by obecně rozpustnost látek zlepšovaly a tím se dosáhlo jejich vyšší efektivity,“‎ vysvětluje mladá vědkyně.

Farmaceutická technologie, jež se zabývá zpracováním léčivé látky do podoby léku, má totiž výrazný vliv na výsledný účinek. „Naším primárním cílem ale není zvýšit rozpustnost této konkrétní látky – jde nám o základní výzkum. Špatně rozpustných léčiv je opravdu hodně a jejich podíl v portfoliu nově vyvíjených léčiv nadále narůstá. Chceme možnosti ovlivnění rozpustnosti lépe pochopit; což zahrnuje poznání, jak spolu jednotlivé látky ve směsi interagují, zda se při výrobě nemění jejich krystalická struktura a zda jevzniklý produkt stabilní. Aplikovatelnost výzkumu je bonus, i když v tomto případě užitečný. Jak již bylo zmíněno, meloxicam má v porovnání s ostatními antiflogistiky, jako třeba aspirin či ibuprofen, méně vedlejších účinků,“‎ doplňuje docentka Zdeňka Šklubalová z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy, školitelka Jany.

Farmaceutická technologie je nikdy nekončící dobrodružství

„Farmaceutická technologie je úžasný obor – především v tom, jak je multioborový. Musíte mít a kombinovat znalosti z biologie, chemie, ale i fyziky a matematiky a to vše umět aplikovat v praxi. Z toho teda nemívají moc radost studenti při zkouškách… Ale když v tomto oboru pracujete, tak ty zkušenosti získáte. Farmaceutická technologie je nikdy nekončící dobrodružství. Spolupracujeme pochopitelně s řadou dalších oborů a často na začátku projektu nevíme, kam nás to dovede – často musíme někde odbočit nebo úplně změnit cestu,“‎ líčí docentka Šklubalová.

I proto Farmaceutická fakulta UK spolupracuje s dalšími akademickými institucemi i farmaceutickým průmyslem. „Například se Zentivou spolupracujeme dlouhodobě, je to klíčový partner univerzity, fakulty i naší katedry. Řada studentů své diplomové či disertační práce řeší v Zentivě,“‎ popisuje docentka Šklubalová. A to byl i Janin příběh.

„Diplomovou práci jsem vypracovávala v Zentivě, paní docentka Šklubalová mi byla oponentkou a během toho mi nabídla místo na doktorát,“‎ vzpomíná. „Vymyslely jsme projekt a následně přišla možnost spolupráce se Zentivou – nejdříve jen formou využití jejich přístrojů a technik, ale později se spolupráce oficiálně zařadila mezi podporované projekty v Parcu,“‎ popisuje mladá farmaceutka.

„Ze zapojení do projektu Parc vyplývá, že mám jednak přístup k přístrojům a technologiím v Zentivě, ale především mohu čerpat z jejich zkušeností z praxe, kdy například mohou využívat konzultace ohledně interpretace získaných dat. A Parc své studenty podporuje i finančně prostřednictvím stipendia,“‎ vyjmenovává doktorandka, která je takto podporovaná zatím jako jediná na celé fakultě.

Hned ovšem dodává, že to není zadarmo – mají pravidelné semináře, konference a každý rok probíhá hodnocení, jak s projektem postoupila a podle toho se jí prodlužuje stipendium – první dva roky studia o rok a poté na zbylé dva roky – do konce studia.

„Prakticky má spolupráce vypadá tak, že mám školitelku zde na fakultě a také mám konzultanta v Zentivě. Většinu času trávím na fakultě v Hradci a do Zentivy jezdím, když potřebuji využít speciální přístroje nebo je potřeba osobní konzultace,“‎ vysvětluje. A dodává, že někteří studenti zapojení v projektu Parc zase tráví většinu času v Zentivě; spolupráce je v tomto flexibilní.

„Hlavní výhodu vidím především ve zprostředkování kontaktů, ať už se zkušenými odborníky v Zentivě, profesory z různých univerzit, ale také ostatními studenty. Věřím, že vzájemné sdílení zkušeností a spolupráce jsou cestou k úspěšným projektům,“‎‎ líčí Jana, jež si prý v Parcu výrazně zlepšila i angličtinu, která je oficiálním jazykem celého centra. To zúročila i během tříměsíční zahraniční výzkumné stáže v Basileji, kde se zabývala studiem povrchových energií interaktivních práškových směsí.

V parku jsou také nad rámec běžného studia organizována třikrát ročně pravidelná sympozia, na kterých studenti prezentují a diskutují výsledky své práce. „Parc pro své studenty také nabízí další workshopy pro osobnostní a profesní rozvoj – jak prezentovat a komunikovat výsledky výzkumů, jak vést tým lidí… A máme možnost nahlédnout do fungovaní farmaceutické společnosti a zapojit se do firemních projektů,“‎ líčí.

Farmacie byla jasná volba

„Už na střední jsem měla ráda chemii a biologii, ale věděla jsem, že nechci na medicínu a farmacie se mi zdála jako to pravé. Vědeckou dráhu jsem si ale předem neplánovala,“‎ vzpomíná mladá farmaceutka. „Aktuálně mám před sebou ještě necelé dva roky doktorského studia. Poté se uvidí – buď si najdu práci ve farmaceutické firmě nebo budu pokračovat ve výzkumu. Bude záležet, jak se mi bude dařit v aktuálních projektech a jaké příležitosti se mi po dokončení studia naskytnou, obě možnosti jsou otevřené,“‎ uzavírá Jana se slovy, že má ráda otevřené možnosti a nechce se upínat ke konkrétním plánům.

To ale hned komentuje docentka Šklubalová: „V Janě se potkaly pedagogické i vědecké akademické schopnosti, to není vždy pravidlem,“‎ chválí. „‎Věda na univerzitě je jiná než na akademii, kde můžete od ráda do večera dělat jen vědu. Na univerzitě musíte mít i pedagogické schopnosti, protože vedete studenty. A to Jana bezpochyby má a již teď jako konzultantka úspěšně vede své první studenty.“‎

 

 

Autor: Pavla Hubálková

Foto: archiv J. Brokešové

Článek vyšel v online magazínu Univerzity Karlovy Forum.

 

---

Jana Brokešová

Vystudovala program Farmacie na Farmaceutické fakultě UK v Hradci Králové. Od roku 2018 pokračuje na fakultě doktorským studiem v oboru Farmaceutická technologie. V roce 2020 absolvovala tříměsíční zahraniční stáž na FHNW univerzitě v Basileji.