Úřad vlády ČR a Německé velvyslanectví v Praze uspořádaly dne 5. února 2019 v Lichtenštejnském paláci setkání s názvem Czech-German Day of Applied Science. Hlavním tématem byla podpora vzájemné výzkumné spolupráce mezi oběma zeměmi i mezi veřejným a podnikatelským sektorem.
V úvodu setkání představil místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karel Havlíček principy nové inovační strategie Czech Republic: The Country for The Future, kterou jen o den dříve schválil český kabinet. Ve své řeči zdůraznil, že se nejedná o pouhou deklaraci ale ambiciózní plán a obdobná setkání označil za ideální příležitost k tomu začít jej naplňovat. Havlíček ocenil dobré vztahy obou zemí a připomněl, že Německo je nejvýznamnějším obchodním partnerem České republiky jak po stránce exportu i importu, tak co do výše investic německých investorů v Česku.
Česko-německé publikum přivítal také německý velvyslanec Christoph Israng, který uvedl, že se obě země nacházejí v obdobné situaci díky své silné průmyslové tradici a obě se musejí zabývat budoucností své ekonomiky a tedy důrazem na výzkum, vývoj a inovace.
Dopolední část programu byla věnována dvěma diskusním panelům, v té odpolední probíhaly specializované workshopy zaměřené na konkrétní formy spolupráce, příklady dobré praxe v oblasti transferu technologií a další témata.
Výzkumná politika by měla cílit na řešení společenských výzev
V rámci prvního panelu vystoupili Petr Očko, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci, Pavel Doleček, náměstek ministra školství pro vědu a vysoké školství a Stefan Kern z německého Federal Ministry of Education and Research, který je zodpovědný za spolupráci s evropskými zeměmi. Ten mimo jiné prezentoval německou inovační strategii, která byla poprvé představena již v roce 2006 a podle které aktuálně Německo směřuje k cíli investovat do výzkumu a vývoje 3,5 % svého HDP do roku 2025.
Pouhé zvyšování výdajů na výzkum a vývoj ale není podle Kerna zárukou úspěchu. Cíle výzkumné a inovační politiky by měly být určovány s ohledem na pozitivní dopad na kvalitu lidského života a řešení společenských potřeb. Vedle důrazu na nové technologie by se přitom nemělo zapomínat také na rozvoj schopností a dovedností. Německo si zakládá i na internacionalizaci svého výzkumného prostředí – od roku 2008 zde proto existuje samostatný strategický dokument pro tuto oblast, který cílí na zvyšování počtu zahraničních studentů, pomoc při vysílání německých studentů do zahraničí i podporu mezinárodní spolupráce mezi výzkumnými institucemi.
Větší zapojení rizikového kapitálu je téma i v Německu
Druhý panel uvedl výkonný ředitel Fraunhofer Institute for Microstructure of Materials and Systems Christian Growitsch. K diskusi byli přizvání Jiří Krechl, vedoucí Oddělení podpory výzkumu a vývoje v agentuře CzechInvest, Václav Pixa, technický ředitel firmy Robert Bosch České Budějovice a Pavel Václavek, vedoucí výzkumné skupiny v brněnském CEITEC. Řeč byla mimo jiné o podpoře výzkumu formou rizikového kapitálu, která je zatím nedostatečná nejen v Česku, ale do jisté míry i v Německu, nebo o atraktivitě pracovního prostředí a dostatečném platovém ohodnocení excelentních vědeckých pracovníků.
Po polední přestávce proběhl společný blok zaměřený na finanční nástroje na podporu přeshraniční spolupráce, kterého se zúčastnili Václav Velčovský, náměstek ministra školství pro řízení sekce operačních programů, ředitel kanceláře Technologické agentury ČR Martin Bunček a již zmíněný Stefan Kern, který představil německé finanční nástroje podpory VaV.
Smyslem celé akce a zejména odpoledních workshopů byla podpora networkingu a navázání vzájemných kontaktů. Společným programem provázel ředitel Českého centra v Berlíně Tomáš Sacher, který účastníky zároveň pozval na obdobně laděný Czech-German Innovation Festival 2019, který se uskuteční 9. dubna 2019 v Berlíně.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
Foto: Německé velvyslanectví v Praze
Další fotografie a prezentace přednášejících naleznete zde.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
