Poklepáním základního kamene odstartovala oficiálně stavba druhé největší investice v dějinách Masarykovy univerzity

MUNI BioPharma Hub ovlivní podstatným způsobem, obdobně jako doposud největší investice v podobě realizace Univerzitního kampusu Bohunice, tvář a budoucnost Masarykovy univerzity, města Brna a České republiky na mnoho desetiletí. Unikátní koncentrace vzdělávacích a výzkumných kapacit s nejmodernější technologickou konfigurací bude výjimečná také na poměry střední Evropy a jihomoravské metropoli může přinést zásadní nové podnikatelské příležitosti, zejména v odvětví výroby léčiv či vývoje v oblasti biotechnologií.

„Na začátku MUNI BioPharma Hubu byla idea, aby univerzita mohla ze své role přispívat k řešení některých klíčových celospolečenských otázek. Jednou z takových oblastí, kde máme za sebou prostřednictvím lékařské fakulty, přírodovědecké fakulty nebo Ceitecu dlouholeté aktivity, je téma lidského zdraví, které získalo návratem farmaceutické fakulty pod křídla Masarykovy univerzity a blízkostí Fakultní nemocnice Brno, úplně nové synergické možnosti, a to nejen pro vzdělávání, zejména to interdisciplinární, ale i pro vědu a výzkum,“ vysvětlil rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš, v jehož hlavě se zrodila myšlenka na realizaci strategického projektu MUNI BioPharma Hub před pěti lety.

Význam MUNI BioPharma Hubu, jehož stavba by měla být dokončena v polovině roku 2026 a který je svým rozsahem i objemem ještě větší investiční akcí, než byl úspěšný projekt Simulačního centra Lékařské fakulty MU (SIMU), by měl spočívat také v přínosu pro klíčová strategická témata jak na národní, tak i evropské úrovni, jako je např. léková soběstačnost a rozvoj farmaceutického průmyslu. Díky tzv. čistým prostorám (GMP) bude Masarykova univerzita schopna realizovat v MUNI BioPharma Hubu kompletní vývoj léků od syntézy budoucích aktivních látek až po výrobu klinických šarží.

„Mám radost z toho, že začínáme výstavbu MUNI BioPharma Hubu na Masarykově univerzitě. Je to důležitý projekt, který přispívá k posílení postavení České republiky jako centra vzdělanosti, výzkumu a inovací. Má i strategický význam, protože propojí špičkový výzkum s farmaceutickým průmyslem, což v Evropě potřebujeme proto, abychom v lécích nebyli závislí na dodavatelích z méně bezpečných zemí. Osobně mám také radost, že BioPharma Hub rozšiřuje areál kampusu Masarykovy univerzity, s jehož budováním jsem spojil část svého profesního života. Je skvělé vidět, jak se univerzita pod současným vedením rozvíjí a vytváří projekty, které svým významem překračují hranice regionu,“ uvedl předseda vlády České republiky Petr Fiala při příležitosti slavnostního zahájení stavby.

Jedním ze základních poslání MUNI BioPharma Hubu, kde najde své nové zázemí Farmaceutická fakulta Masarykovy univerzity, je také vychovávat odborníky, kteří budou přicházet do firem nebo působit v regulatorních úřadech jako je Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) atp. Právě takový typ odborníků v České republice v současné době chybí a odpovídá také dlouhodobému strategickému zájmu Evropské unie, která si bude chtít v oblasti lékové produkce zachovat ve velké míře soběstačnost. Díky projektu MUNI BioPharma Hub bude také možné vyučovat nové studijní programy.

„Česká republika potřebuje navýšit počty absolventů medicíny, ale také farmacie a dalších nelékařských zdravotnických oborů. Právě výstavba MUNI BioPharma Hubu umožní vybudovat potřebné špičkové zázemí k tomu, aby bylo možné kvalitně vzdělávat vyšší počty studentů ve strategicky důležitých oborech. Vzdělávání absolventů těchto oborů si zaslouží zvýšenou podporu státu, která by měla mít podobu kontraktového financování, kdy si stát na základě analýzy potřeb objedná u vysokých škol vzdělání nezbytného počtu odborníků klíčových profesí pro zajištění zdraví a bezpečí obyvatel a dalších strategických oblastí,“ řekl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek.

Vznik MUNI BioPharma Hubu, který je zároveň strategickým projektem České republiky v rámci Národního plánu obnovy ČR, výrazně rozšíří možnosti studujících získat už při studiu zkušenosti s reálnou výrobou léků. Navíc umožní také spolupráci s firmami ve farmacii, biotechnologii i medicíně na jednom místě. Zbrusu nové Preklinické centrum pak poskytne i příležitost lépe navázat základní výzkum na další stupně, např. na klíčový klinický výzkum a příslušné studie. Čerpat z budoucí špičkové vzdělávací a výzkumné infrastruktury Masarykovy univerzity však budou i další fakulty, nejen lékařská, přírodovědecká či farmaceutická, jak naznačil rektor Martin Bareš. „Než se léčivo dostane do lékáren, je to nesmírně dlouhý proces. K němu jsou potřeba ekonomové i právníci, kteří se budou v dané oblasti orientovat a budou mít přehled, co se ve farmaceutickém průmyslu děje. Z tohoto důvodu budeme mít k dispozici i zbrusu nově sestavený interdisciplinární mezifakultní studijní program Applied Health Economics, který bude vyučován v angličtině předními pedagogy z šesti různých fakult univerzity. Ten by měl generovat budoucí experty do nemocnic, pojišťoven či regulatorních institucí. Ve střední Evropě takový podobný program neexistuje,“ doplnil rektor Bareš.

MUNI BioPharma Hub, v jehož objektu se budou nacházet také laboratoře pro domorodé nebo exotické látky, které mohou způsobit vážné nebo potenciálně smrtelné onemocnění inhalační cestou expozice, kryobanka, jednotka pro tkáňové kultury a genetické modifikace, jednotka pro experimentální chirurgii nebo jednotka pro neurobehaviorální experimenty či farmakologicko-toxikologická jednotka, se bude skládat z pěti nadzemních a třech podzemních podlaží. Při plánování stavby byla velká péče věnována i udržitelnosti. Proto energetický management objektu počítá např. se světlíky propouštějícími dovnitř co nejvíce denního světla, s výrobou vlastní elektřiny prostřednictvím fotovoltaických panelů či zpětným využíváním tepla z datového centra. MUNI BioPharma Hub bude také využívat teplo z 53 geotermálních vrtů pod objektem a samozřejmostí je i akumulační nádrž zadržující dešťovou vodu sloužící ke splachování či dalšímu zavlažování. Chybět nebude ani pnoucí vegetace na střechách, která upravuje klima ve vyhřívaných plochách střech.

Zdroj: Masarykova univerzita