Praha jako nové centrum pro kritickou suicidologii

Na světě si podle odhadů Světové zdravotnické organizace denně vezme život až 2190 lidí, ročně tak přijde o život téměř 800 000 lidí. To je dokonce víc, než kolik jich zemře ve válkách, při teroristických útocích nebo v důsledku násilné kriminality. Podle informací Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) si v Česku vezme život téměř 1500 lidí ročně, což jsou přibližně čtyři ztracené životy za jeden den. Jsme tak dokonce i nad průměrem EU. Strategie prevence na národní úrovni přesto chybí. I tím se vědci minulý týden v Praze zabývali.

„Problém je, že o sebevraždách v Česku sbíráme stále méně dat. Například nemáme žádná data o pokusech o sebevraždu,“ upozornil Alexandr Kasal z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), který přednášel v rámci setkání v Praze. Právě pokusů o sebevraždu je podle odhadů Světové zdravotnické organizace až dvacetkrát víc než dokonaných činů.

V NUDZ se nyní zabývají právě prevencí a výzkumem sebevražd. Snaží se identifikovat skupiny s vysokým rizikem spáchání sebevraždy i hodnocením možných preventivních přístupů. „V porovnání s ostatními evropskými zeměmi jsme na tom poměrně špatně i v oblasti prevence sebevražd. Dílčí aktivity tu sice existují, ale hlavním problém je nedostatečná koordinace na národní úrovni,“ dodává Kasal.

Jedním z odborníků, který minulý týden již po několikáté přijel do Prahy byl také Michael Kral, kanadský psycholog a antropolog s českými kořeny, který působí na Wayne State University a na University of Toronto. Ten se dlouhodobě zabývá sebevražedností v domorodých komunitách Kanady. Zjistil totiž, že centrální preventivní politiky se v těchto komunitách míjí účinkem.

„Právě v tom spočívá smysl kritické suicidologie,“ upozorňuje Luděk Brož z Etnologického ústavu Akademie věd ČR. „Snažíme se ukázat, že sebevražda má v různých sociálních, kulturních a historických kontextech často různé podoby, důsledky a zřejmě i příčiny. Proto je k politikám péče i prevence třeba přistupovat v závislosti na konkrétním sociokulturním kontextu.“

Luděk Brož, jeden ze zakládajících členů skupiny pro kritickou suicidologii a pořadatel pražského workshopu, stál také za historicky první konferencí v kritické suicidologii v roce 2016 v Praze, která se v loňském roce dočkala pokračování v britském Canterbury. Další velká konference na toto téma by se měla konat na sklonku letošního roku v Perthu pod taktovkou australských odborníků.

Nová propojení výzkumníků

Uspořádání pracovního setkání v Praze umožnily prostředky Strategie AV 21: Špičkový výzkum ve veřejném zájmu. Jde o celý soubor tematicky zaměřených, interdisciplinárních výzkumných programů, které se věnují aktuálním společenským problémům. Výzkumem sebevražd se tak Brož zabývá v rámci jednoho z programů: „Globální konflikty a lokální souvislosti: kulturní a společenské výzvy“. Nové možnosti, které Strategie AV21 přinesla, přitom jednoznačně oceňuje:

„Jde o zdroj financování, který je kvalitativně jiný než finance z klasických výzkumných projektů. Máme díky tomu větší prostředky na popularizaci, ale i na networking se všemi zainteresovanými hráči – vědci z jiných disciplín ale i s lidmi, kteří například vytváří konkrétní politiky na mezinárodní, národní nebo regionální úrovni. Díky tomu mohou mít výsledky našeho výzkumu mnohem větší dopady.“ Praha by se tak i díky podpoře Strategie AV21 mohla stát budoucím důležitým centrem ve výzkumu sebevražednosti.

V rámci Strategie AV21 se také pořádají pravidelné konference o etice a hodnocení vědy. Prahu tak díky tomu navštívil i Jeffrey Beall, autor světoznámého Beallova seznamu. Nedávno v Praze také přednášela Sarah de Rijcke, jedna z autorek Leidenského manifestu, který přináší novou, férovější vizi hodnocení výsledků vědeckého bádání.

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)