„Primus je jedinečná příležitost, jak mít vlastní tým a možnost pracovat na vlastních projektech,“ je nejčastější odpověď, která zaznívá již od 112 mladých vědců a vědkyň, kteří v minulých pěti letech získali grantovou podporu Primus pro založení vlastní výzkumné skupiny na Univerzitě Karlově. Aktuálně je vypsán šestý ročník soutěže a kdo budou další „primusáci“ se dozvíme v červnu.
Jan Konvalinka
Interní program Primus vznikl v roce 2017 na podporu mladých vědců a vědkyň: „Je to unikátní příležitost vrátit se ze zahraniční stáže a založit si za velkorysé peníze vlastní výzkumnou skupinu na Univerzitě Karlově. Žádná jiná vědecká instituce v zemi nic takového, ani řádově podobného, nedělá,“ říká myšlenkový otec celého programu profesor Jan Konvalinka, prorektor UK pro vědeckou činnost. Mladí vědci a vědkyně mohou od letošního roku získat podporu až do výše čtyř milionů korun ročně po dobu čtyř let.
Karel Blahna
„Díky Primusu mohu pokračovat na vlastním výzkumu, který jsem začal v zahraničí,“ potvrzuje Karel Blahna, který se díky Primusu vrátil na LF v Plzni, kde zkoumá spánkovou aktivitu mozku ve zdraví a nemoci. Oceňuje svobodu a skvělé podmínky, které na univerzitě získal. Zároveň ale dodává, že zisk interní podpory vnímá jako veliký závazek: „Dokud nesplním všechny publikace, nebudu klidně spát,“ komentuje se smíchem vědec zkoumající spánek.
„Primus grant je perfektní v tom, že dává další finance do začátku. Není to projektový grant, dává mi svobodu – mohu volně rozhodovat, jak peníze využiji. Díky tomu mohu koupit přístroje a vybavení, které bych z projektových grantů třeba koupit nemohl, nebo by to bylo mnohem složitější. Také mi pomůže financovat a vytvořit větší tým, a tak se rychleji vědecky etablovat na světovém poli,“ popisuje hlavní výhody imunolog Peter Dráber z 1. LF a výzkumného centra BIOCEV, jenž se snaží na molekulární úrovni porozumět tomu, jak spolu imunitní buňky komunikují. Tato slova potvrzuje i Roman Hošek, univerzitní referent projektů této institucionální podpory: „Program Primus je z mého pohledu pro začínající vědce ideální. Díky němu mohou vést vlastní výzkum bez zbytečné byrokratické zátěže a postupně se vypracují v konkurenceschopné žadatele o velké mezinárodní granty.“
Ondřej Pejcha
Ostatně zvýšit úspěšnost žadatelů při získávání mezinárodních grantů, například grantů Evropské výzkumné rady (ERC), je i jedním z dlouhodobých cílů podpory Primus. A již čtyřem „primusákům“ se to podařilo: astrofyzik Ondřej Pejcha po dokončení doktorátu na Ohio State University působil na slavném Princetonu a získal i stipendium od slavné vesmírné agentury NASA. V září 2017 se ale díky zisku podpory Primus vrátil na Matematicko-fyzikální fakultu UK a o rok později uspěl v soutěži o prestižní ERC granty. Podobný osud měl i další „matfyzák“ Jiří Klimeš zabývající se kvantovou fyzikou a biologové Matyáš Fendrych a Filip Kolář, kteří se vrátili a se svými týmy bádají na Přírodovědecké fakultě UK.
Zdeněk Strakoš
Na zvyšující se úspěšnosti českých žadatelů v mezinárodních grantových soutěžích má i veliký podíl profesor Zdeněk Strakoš z MFF UK, který mladým dlouhodobě pomáhá a například ve spolupráci s Technologickým centrem AV ČR od roku 2010 pořádají workshopy a informační dny. Má k tomu výborné předpoklady, po několik let působil v hodnotících panelech Evropské výzkumné rady. „Primus je skvělá věc a velká zásluha Jana Konvalinky – může žadatelům o ERC k získání grantu hodně pomoci. Nicméně radost mi dělají i ti nositelé Primusu, kteří třeba nejsou úspěšní v ERC, ale jenž díky Primusu a dlouhodobé přípravě na podání ERC projektu přehodnotí přístup ke svému výzkumu, kladou si těžké otázky a nebojí se jít za nimi,“ sdílel v nedávném rozhovoru matematik Zdeněk Strakoš.
Tato slova v praxi potvrzuje i Cyril Brom z Matfyzu, který bádá v oblasti pokročilého multimediálního vzdělávání: „Bez Primusu, který jsme získali spolu s Vítem Šislerem z FF UK, by většina věcí nebyla. Máme vlastní laboratoř a mohli jsme náš výzkum posunout na vyšší úroveň, dělat větší a zajímavější výzkumy. V porovnání s jinými granty, které mají často jasnou strukturu a už předem musíte vědět co, proč a jak, je Primus otevřenější: na začátku můžete mít širší záběr a až v průběhu najít to nejzajímavější a tomu se dále věnovat. Skvěle to umožní přecházet ke grantům Evropské výzkumné rady,“ říká vědec, který o ERC už jednou žádal a dostal se „jen“ do druhého kola, ale určitě to prý zkusí znovu.
Kateřina Chládková
Neméně důležité je i to, že Primus podporuje i projekty z humanitních a sociálních věd, které v některých grantových soutěžích bývají oproti medicínským a přírodovědným tématům opomíjené. Vlastní skupinu tak na Filozofické fakultě UK založila například jazykovědkyně Anežka Kuzmičová, která na Ústavu českého jazyka a teorie komunikace zkoumá dětské čtenářství. Její kolegyně Kateřina Chládková zase zkoumá rané fáze osvojování jazyka.
Anežka Kuzmičová
Jak prvních pět let hodnotí prorektor Konvalinka? „Musím říci, že Primus je jedna z věcí, která mi dělá opravdu velkou radost a jsem moc rád, že se mi ji podařilo prosadit. Speciálně mi dělá radost, kolik se nám podařilo nalákat mladých špičkových vědců ze světa a kolik z nich působí ve společenských a humanitních vědách. Moc rád se s nimi setkám, třeba na Primus Day, kde je úžasné pozorovat to jejich nadšení a společnou energii, která mění prostředí a atmosféru kolem sebe.“
A přidává poslední vzkaz mladým vědcům a vědkyním: „Nebojte se a nepište ani detailní grantový projekt. Místo toho napište, co chcete přinést univerzitě do tří let a jak chcete změnit svět k lepšímu, pak máte slušnou šanci podporu získat,“ radí Konvalinka. Uzávěrka přihlášek je 20. dubna 2021.
Autor: Pavla Hubálková
Foto: archiv UK
Článek vyšel v online magazínu Univerzity Karlovy Forum
V rámci našeho pravidelného seriálu o financování life sciences v ČR vznikl také rozhovor s Janem Konvalinkou o programu Primus.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
