Jak náročný je proces zpracování projektu pro MSCA? A proč je důležité mít kvalitní administrativní zázemí? Portál Vědavýzkum.cz se na tyto a jiné otázky ptal Vladimíra Mikeše z Filosofického ústavu AV ČR, který v rámci programu MSCA IF, financovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, vyjel do Velké Británie.
Vladimír Mikeš působí jako zástupce vedoucího Oddělení pro studium antického a středověkého myšlení v rámci Filosofického ústavu AV ČR. V roce 2019 se mu podařilo díky podpoře programu MŠMT „Mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků MSCA IF“ vyjet na dlouhodobý výzkumný pobyt na University of Leeds ve Velké Británii. Uspěl s projektem s názvem „Stoic Rhetoric in the Context of Ancient Philosophical Rhetoric“, který se zabývá postupným vývojem „filosofické“ rétoriky v antickém Řecku jako alternativy ke známější rétorice profesionálních rétorů a sofistů. Odlišnost tohoto typu rétoriky spočívá v potřebě spojit schopnost přesvědčovat, jako je tomu u klasické rétoriky, s filosofickými nároky na veřejnou řeč – například ve smyslu jejího vztahu k pravdě. Jinými slovy je cílem projektu vysvětlit takové pojetí veřejné řeči, která přesvědčuje, aniž by slevovala z nároku na pravdivost.
Problém veřejné řeči má přitom v současné demokratické společnosti zásadní význam. I proto se projekt nesnaží rozkrývat pouze filosofické či historické problémy alternativní rétoriky, ale odpovídat i na aktuální otázky – jako například jak se ve veřejném prostoru vyjadřovat přesvědčivě, nebo i přimět posluchače k určitému jednání, aniž by docházelo k zavádějícím zjednodušením, či dokonce k úplné rezignaci na pravdivost sdělení. Projekt se snaží odpovědět na to, jak by se takový typ veřejného vystupování mohl prosadit v současné společnosti založené na demokratickém pluralismu a v prostředí, ve kterém se radikálně změnil přístup k informacím.
Spíše než samotný kariérní rozvoj byla pro Mikeše hlavní motivací k účasti na programu MSCA (Marie Skłodowska-Curie Actions) příležitost na tomto výzkumném tématu spolupracovat s konkrétním zahraničním kolegou. Nikdo jiný se totiž podobnému tématu v tuzemsku nevěnuje. Když ho zahraniční kolega oslovil s možnou spoluprací na společném tématu, neváhal. „Získání financování pro mě mělo význam především kvůli předmětu, který se nám díky MSCA podařilo prozkoumat, a kvůli široké mezinárodní skupině badatelů, kterou se nám podařilo nad tématem shromáždit. Tato spolupráce samozřejmě pokračuje i po skončení grantu,“ vysvětluje Mikeš.
Velkou výhodou je ale podle něj také zázemí, které program nabízí, ať už se jedná o finanční podmínky, dostupnou infrastrukturu či možnost cestovat. „MSCA nabízí podmínky, které umožňují pracovat na podobné úrovni, kterou mají kolegové v zahraničí, a to včetně zajištění zázemí pro rodinu, pro kterou mohou být přesuny a dlouhodobé pohyby v zahraničí jinak obtížné, ne-li zcela nemožné,“ dodává Mikeš.
Britové jsou vynikajícími partnery
Cesta za získáním finančních prostředků však nebyla snadná. Samotná příprava žádosti trvala skoro půl roku. „Přestože jsem podával grantové žádosti do různých programů, tak náročné přípravy jsem ještě nezažil,“ říká Mikeš. „Mezi mnou a mým britským protějškem vzniklo snad dvacet verzí grantové žádosti, kterou jsme postupně vylepšovali. A to přitom byla jenom obsahová část.“ Samotnou žádost o grant podávali opakovaně. Financování v rámci původního programu jim uniklo vždy o jeden či dva body, což ovšem bylo více než dostačující pro získání tzv. „Seal of Excellence“ a díky tomu i financování z programu MŠMT „Mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků MSCA IF“.
Mikeš upozorňuje, že dílčí důrazy na obsahové nebo formální náležitosti se mohou zásadně měnit v závislosti na složení hodnotící komise. Obecně lze podle jeho zkušenosti říct, že úspěch mají častěji ty projekty, které se buď týkají aktuálních problémů, nebo k nim mají potenciálně přesah.
Při přípravě projektu pro něj bylo také jedním z největších překvapení administrativní zázemí, které mají britské univerzity pro účely těchto grantů k dispozici. „Díky podpoře ze strany administrativního oddělení na University of Leeds jsme měli dostupné všechny jejich dosud úspěšné projekty. Některé administrativní části projektu dokonce sami napsali. Mají zde také velké zkušenosti i kontakty, takže znají aktuální trendy a důrazy, které je dobré v grantových žádostech daný rok naplnit,“ líčí Mikeš.
„Tyto projekty je totiž třeba psát určitým jazykem. Ten britské školy zvládají perfektně. Podle mého názoru je projekt této úrovně bez podobné podpory téměř nemožné připravit, má-li uspět v původním rámci hodnocení bez prostředkování národní instituce, tedy ministerstva“ říká. Zásadní jsou podle Mikeše i kontakty samotných vědců. Jeho britský partner jejich projekt v různé fázi přípravy poslal dalším kolegům, kteří měli zkušenosti s evropskými projekty. Jejich zpětná vazba a kritika byly podle něj zcela nedocenitelné.
Hlavní doporučení pro zájemce o účast v programu MSCA je podle Vladimíra Mikeše najít právě takového zahraničního partnera, který za sebou bude mít takto kvalitní administrativní zázemí a sociální kapitál, ze kterého může čerpat. Britové jsou podle něj v tomto směru vynikající volbou, protože mají s podobným typem projektů velké množství zkušeností.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
