Masarykova univerzita je na špici v úspěšnosti žádostí o podporu příchodu postdoktorandů, a to v celé střední a východní Evropě. Z celkem 44 grantů, které jdou do České republiky díky úspěchu ve výzvě Marie Skłodowska-Curie Actions Postdoctoral Fellowships 2025/ERA, získala Masarykova univerzita třináct. Úspěch slaví i Univerzita Palackého v Olomouci se svým institutem CATRIN, který získal čtyři granty, a díky tomu je Univerzita Palackého v Olomouci v počtu grantů na druhém místě mezi tuzemskými institucemi.
Masarykova univerzita na špici v úspěšnosti žádostí o podporu příchodu postdoktorandů
Nebývalý nárůst přihlášek a také výjimečný úspěch v obhajobě projektů, tak vypadají statistiky výzev Marie Skłodowska-Curie Actions Postdoctoral Fellowships (MSCA-PF) a doplňkové ERA Fellowships (ERA F), v nichž mohou zájemci žádat o financování svých postdoktorských projektů z evropských fondů.
V loňském roce podalo svůj návrh 69 zájemců o vědeckou pozici na Masarykově univerzitě v Brně (MU), což byl téměř třísetprocentní nárůst. Z hlavního programu MSCA-PF si kvalitou svého projektu zajistilo financování 11 postdoktorandů, další dva pak získali podporu z doplňkového ERA F. Počet úspěšných projektů financovaných z programu MSCA-PF je téměř trojnásobný oproti druhé nejúspěšnější instituci – Univerzita Palackého v Olomouci získala čtyři projekty.
Úspěšnost Masarykovy univerzity, respektive mladých perspektivních vědců, kteří chtějí na MU pracovat, tak v poslední výzvě dosáhla 19 procent proti 9,6 procenta celkové úspěšnosti žadatelů. „Dalších 52 projektů je dostatečně kvalitních proto, aby získaly finance z České republiky koordinovaného Operačního programu Jan Amos Komenský. Bohužel z ministerstva školství máme zatím informace o tom, že není jisté, zda se letos výzva MSCA-CZ vypíše. Neotevření výzvy by ale mělo zásadní negativní dopady v podobě ztráty talentovaných vědců, promarnění obrovské příležitosti k pokroku ve výzkumu a také v oslabení důvěry v systematickou podporu vědy mezi českými i zahraničními vědci,“ zdůraznil ředitel Odboru výzkumu Rektorátu MU Lukáš Palko.
Podotkl, že o tuto soutěž byl celkově podstatně vyšší zájem než v předcházejícím roce. „Na vynikajícím hodnocení tak velkého počtu projektů se výrazně podílel proaktivní přístup našich vědců, z nichž někteří se do projektů MSCA-PF v roli supervizorů zapojují opakovaně. Klíčovou roli sehrály také zkušenosti našeho týmu projektové podpory. Strategické řízení podpory vědy, systematická práce s aktivními supervizory a mezinárodně kvalitní projektový servis se dlouhodobě promítají do zvyšování kvality podávaných žádostí a tím i do výsledků, které odpovídají úrovni špičkové evropské vědecké instituce,“ doplnil Palko.
Ve výzvách zaměřených na postdoktorandské mobility připravují projektovou žádost sami uchazeči, kteří musí mít na cílové instituci svého supervizora. Podmínkou také je, že v cílové instituci nesmí působit déle než rok.
Letos chtělo nejvíce zájemců získat projekt pod přírodovědeckou fakultou, kterou následovala fakulta filozofická a CEITEC. Nejúspěšnější byla filozofická fakulta, na níž zamíří šest lidí na postdoktorské pozice. Z této fakulty je také nejúspěšnější supervizor – lingvista Pavel Caha přivítá hned tři nové kolegy.
Úspěšní žadatelé z programu MSCA-PF:
Valeria Tiezzi – působí na University of Pisa a zamíří na filozofickou fakultu za Ludmilou Kaňákovou Hladíkovou s projektem POTTING (Perspectives On socio-economic practices at the Transition of the neoliThic and eneolithic periods through the INterdisciplinary investiGation of ceramic life cycles)
Đorđe Božovic – přichází z University of Belgrade na filozofickou fakultu za Pavlem Cahou s projektem TRACES (Tracking the Onset of Language Change: The Actuation of Case Syncretism in the Balkan Convergence Area)
Radim Lacina – již působí na filozofické fakultě a pod vedením Pavla Cahy bude řešit projekt ProSync (Processing Effects of Syncretism in Agreement Comprehension)
Omri Doron – z University of Massachusetts Amherst míří na filozofickou fakultu pod vedením Pavla Cahy s projektem COMPLANG (Mapping Complexity in Language)
Federica Pierini – působí na Max Planck Insitute Leipzig a zamíří na filozofickou fakultu, kde bude pod supervizí Zuzany Hofmanové pracovat na projektu SAFE (Studying historical crises through Archaeogenomics: genomic analysis of Famine and Epidemic mass graves from Kutná Hora)
Vojtěch Dvořák – již působí na fakultě sociálních studií, pod vedením Jakuba Macka bude řešit projekt SOLACE (Solidarity-Oriented Local Action for Civic Empowerment)
Annette Vivi Jacobsen – již působí na lékařské fakultě a ve výzkumné skupině Lukáše Čajánka bude pracovat na projektu CILIOTACTIC (Centrosome Isolation to Locate Interactions Of TTBK2 And Create new Tools to Investigate primary Cilia)
Debopriya Bose – přišla z Bose Institute a na lékařské fakultě působí ve výzkumné skupině Lumíra Krejčího. Pracovat bude na projektu ReG4CoRe (From Licensing to Firing: How RECQ4-G4 Condensates control Replication in human cells)
Tomáš Janovič – z Michigan State University míří na přírodovědeckou fakultu do výzkumné skupiny Jiřího Fajkuse, kde se zaměří na projekt TeloScope (Defining the macromolecular structure of human telomeres)
Joshua Wrigley – přichází z IRIF (Research Institute on the Foundations of Computer Science) na přírodovědeckou fakultu pod supervizí Johna Bourke s projektem HiDimAFOL (Higher Dimensional Aspects of First-Order Logic)
Jiří Holoubek – již působí na přírodovědecké fakultě a pod supervizí Daniela Růžka bude řešit projekt FLAVIPREG (Decoding maternal immunity and fetal vulnerability in TBEV vaccination and flavivirus infection)
Z programu ERA Fellowship:
Jakub Maciej Sławski – působí již v CEITEC MU a pod vedením Konstantinose Tripsianese bude pracovat na projektu DarkPhospho (Illuminating the dark phosphoproteome in Wnt signalling)
Ella Mingazova – přichází z Belgie, kde působila na KU Leuven a na University of Liège, a na filozofické fakultě se bude pod vedením Jana Tlustého zabývat projektem MOOD (A Theory of Literary Mood)
Druhý nejvyšší počet MSCA grantů míří do Olomouce, především díky CATRIN
Díky čtyřem získaným grantům se nejstarší moravská univerzita v tuzemském srovnání umístila na druhé pozici za Masarykovou univerzitou. Z Univerzity Palackého bylo podáno 60 žádostí, čtyři úspěšní žadatelé budou působit v institutu CATRIN. CATRIN počtem úspěšných projektů předčila například i mnohem větší subjekty jako Univerzitu Karlovu (2 projekty), Ústav organické chemie a biochemie (2), Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích (2) a získala více projektů než například celé Maďarsko, Slovensko či Estonsko.
Úspěch v žádostech umožní mladým vědcům v CATRIN zaměřit se na výzkumná témata v oblasti fotochemie, biomedicíny i organické chemie.
„MSCA PF je jednou z výzev, jichž se účastníme dlouhodobě. Jsem rád, že stejně jako před rokem jsme byli úspěšní a získali přímo z hlavní výzvy čtyři granty. Díky tomu získají podporu talentovaní juniorní vědci. Děkuji kolegům z grantového oddělení CATRIN, bez jejichž práce a podpory při přípravě grantových žádostí bychom na tyto výsledky určitě nedosáhli, i supervizorům, kteří se na vysoké vědecké kvalitě a tím i úspěchu projektů rovněž velmi významně podíleli,“ řekl ředitel CATRIN Pavel Banáš.
Dva z úspěšných držitelů grantů budou na svých projektech pracovat ve výzkumné skupině Inovativní chemie, po jednom zamíří do výzkumných skupin Nanomateriály v biomedicíně a Uhlíkové nanostruktury, biomolekuly a simulace.
„V projektu LUCENT si kladu za cíl vyvinout inteligentní, 3D tištěnou náplast s mikrojehličkami pro světlem aktivovanou léčbu rakoviny. Zařízení bude kombinovat dva světlem aktivované materiály: přírodní barvivo fykocyanin, které produkuje reaktivní formy kyslíku a zároveň poskytuje optickou zpětnou vazbu, a biokompatibilní uhlíkové nanotečky, jež generují mírné teplo a zvyšují účinnost léčby v oblastech s nízkým obsahem kyslíku. Společně umožní lokalizovanou, samoregulační terapii aktivovanou červeným zářením o nízkém výkonu, vhodnou pro ambulantní i domácí použití,“ uvedla například ve své grantové žádosti Chiara Olla z University v Cagliari v Itálii.
„Ze získaného projektu mám velkou radost, nejen proto, že kandidátka uspěla v obrovské mezinárodní konkurenci, ale také proto, že se zúročilo úsilí, jež jsme v létě přípravě projektu věnovali. Brzo v našem týmu přivítáme velmi talentovanou vědkyni ze Sardinie a otevřeme nové výzkumné téma. Věřím, že společně naplníme poslání projektů MSCA PF, kterým je podpora kariérního rozvoje výzkumníků, a zároveň posílíme mezinárodní spolupráci. Ostatně projekt je také výsledkem spolupráce mezi univerzitami v Olomouci a Cagliari, kterou jsme zahájili před více než čtyřmi lety a dále ji rozvíjeli, například i s pomocí projektů COSY COST a TECHSCALE,“ dodal jeden ze supervizorů Michal Otyepka.
Seznam úspěšných žadatelů a jejich projektů:
Emis Ingenito: Enzyme-integrated high-throughput Multicomponent synthesis for Echo-enabled Rapid molecule generation and Assay in Lead Discovery (supervizor: Alexander Dömling)
Thiago Moreira Pereira: Scaling the Unreachable: Acoustic Droplet Ejection for DNA-Encoded Library Multicomponent Synthesis (supervizor: Alexander Dömling)
Chiara Olla: Light-triggered Ultra-precise Carbon-enhanced phycocyanin Engineered Needles for Therapy (supervizor: Michal Otyepka)
Endris Hanurry: Multifunctional Nanogel for Prolonged Immunoregulation and ECM Remodelling in Post-Surgical Diffuse Intrinsic Pontine Glioma: Organ-on-Chip Mode (supervizor Kateřina Poláková)
Náročná soutěž
Finanční podporu v MSCA výzvě získalo celkem 1610 postdoktorandských výzkumníků ve 45 zemích Evropy, úspěšnost činila 9,6 procenta, letos se o podporu ucházelo o takřka 65 % více uchazečů než loni. Více statistik jsme uvedli v tomto článku.
Přečtěte si také
Evropská komise v rámci programu Marie Curie-Sklodowska (MSCA) programu Horizont Evropa udělí 404,3 milionu eur 1 610 postdoktorským výzkumníkům. Do výzvy přišlo o téměř 65 % více žádostí než loni. Češi získají 44 nových postdoků podpořených Evropskou unií, 33 z programu MSCA a 11 díky ERA Fellowships. Mohou slavit, je to úspěch.
Právě letošní rok představuje velký milník, neboť program Marie Skłodowska-Curie (MSCA) slaví 30. výročí. Od roku 1996 hraje program klíčovou roli při prosazování výzkumu a inovací a podpořila více než 150.000 výzkumných pracovníků, včetně 23 nositelů Nobelovy ceny.
Autorky: Martina Šaradínová, Ema Marušáková (upravila Martina Kurfirstová)
Zdroj: Masarykova univerzita v Brně, CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
