Zdravotní data slouží nejen k péči o pacienta či medicínskému výzkumu, ale i ke zvýšení efektivity systému. Analýzou zdravotních dat za účelem zefektivnění zdravotnického systému se zabývá vědní obor Health Economics and Outcomes Research. V českém prostředí je nejviditelnějším výzkumníkem v tomto oboru Jakub Hlávka z Masarykovy univerzity. Co jeho obor obnáší?
O tom, co přinese evropské nařízení o zdravotních datech EHDS pro výzkumníky, jsme v úterý publikovali článek Nařízení EHDS přináší revoluci ve zdravotních datech pro péči i výzkum. Zdravotní data jsou však důležitá i pro obor Health Economics and Outcomes Research (HEOR), což je multidisciplinární oblast zaměřená na hodnocení ekonomických aspektů zdravotní péče a jejího dopadu na pacienty a společnost. Spojuje ekonomii, epidemiologii, statistiku a klinické vědy, aby pomohla lépe porozumět hodnotě zdravotnických intervencí. Jakub Hlávka z Masarykovy univerzity, vedoucí Institutu pro zdravotní ekonomii, který je také poradcem prezidenta pro zdravotnictví a spoluzakladatelem Iniciativy pro efektivní zdravotnictví, k němu říká: „Ekonomie má mnoho zajímavých aplikací napříč společností, nejen ve zdravotnictví. Mě osobně zaujala možnost propojení společenských a přírodních věd. Například v oblasti stárnutí a Alzheimerovy choroby je třeba znát detailně průběh nemocí a terapeutické možnosti, ale zároveň řešíme úhradové mechanismy, regulatorní prostředí nebo otázky sledování kvality péče."
Přečtěte si také
Představme si fiktivní výzkumnici Lenku, která zkoumá chronickou lymfocytární leukémii. Potřebuje k tomu rozsáhlý dataset s údaji o pacientech – ideálně i z dalších evropských zemí. Naráží ale na zásadní problém: jak se k takovým datům dostat a jak je zpracovat, když nejsou v jednotném formátu ani jazyce? Kolem roku 2030 by se tato situace mohla změnit díky evropskému nařízení o zdravotních údajích EHDS. Co toto nařízení přináší?
Jakub Hlávka promítl HEOR do poměrně nového, anglického magisterského studijního oboru nazvaného Applied Health Economics na Masarykově univerzitě. Studenti oboru si kladou otázky jako: Jak zajistit, aby péče byla na dobré úrovni a efektivní a jak ji zlepšovat? Jak měřit ekonomickou a klinickou hodnotu zdravotní péče? Co se děje ve světě zdravotnictví a jak reaguje na potřeby naší společnosti? Jak rozhodovat o nových léčebných metodách na základě klinických a ekonomických dat?
Hlavními cíli HEOR jsou:
- Hodnocení nákladové efektivity: HEOR zkoumá, zda jsou zdravotnické intervence (léky, léčebné postupy, programy) nákladově efektivní, tedy jestli přinášejí dostatečný zdravotní přínos vzhledem k nákladům.
- Měření zdravotních výsledků: HEOR sleduje, jaký mají léčby dopad na kvalitu života pacientů, jejich funkční schopnosti a celkové zdraví.
- Podpora rozhodování: Výsledky HEOR pomáhají zdravotnickým institucím, pojišťovnám a vládám rozhodovat o financování a zavádění nových léčebných metod.
- Optimalizace zdrojů: Pomáhá efektivněji využívat omezené zdroje ve zdravotnictví tak, aby bylo dosaženo co nejlepšího zdravotního výsledku pro co nejvíce lidí.
HEOR tak funguje jako most mezi vědeckým výzkumem, ekonomikou a praktickým rozhodováním ve zdravotnictví, podporující udržitelnost a spravedlivý přístup ke kvalitní péči. „Doufám, že se nám i v ČR podaří ukázat, jak může kvalitní aplikovaná věda pomoci v rozhodování státu a zvyšování kvality života všech obyvatel v naší zemi," říká Jakub Hlávka.
Přečtěte si také
Zdravotní data patří k nejcitlivějším, ale zároveň nejcennějším zdrojům pro výzkum. Jak vznikající Evropský prostor pro zdravotní data (EHDS) promění přístup výzkumníků k datům, co to znamená pro české instituce a proč je důležité budovat důvěru veřejnosti? O tom v rozhovoru mluví Zdenka Dudová, která se na Masarykově univerzitě věnuje mezinárodním projektům v oblasti zdravotních dat, dlouhodobě působí i v evropských iniciativách a vede pracovní skupinu Citlivá data iniciativy EOSC CZ.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
