Sociální vědci budou zkoumat rizikové situace v unikátním institutu

Ředitelka institutu Klára Šeďová.

Pandemie COVID-19 jako laboratoř

V ČR začal pracovat v evropském prostoru unikátní institut, který se bude zabývat socioekonomickými dopady rizikových situací. Tou hlavní, která vznik institutu inspirovala, je COVID-19. Pandemie totiž vytvořila podmínky pro zkoumání procesů, které by jinak nenastaly. Jedním z příkladů je uzavření škol a nutnost zajistit žákům vzdělávání distančně. Svým rozsahem nová je i zkušenost s dezinformacemi v médiích a na sociálních sítích. Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) nebude tyto otázky jen řešit. Pod jednou střechou sdruží 150 vědců z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky. Institut bude získávat data o sociálních procesech, které provázejí krizové a rizikové situace typu pandemie. Na jejich základě pak formuluje doporučení, jak problémy řešit. Financován je z Národního plánu obnovy částkou 560 milionů korun.

„Covid nám ukázal, že nenadálé události typu pandemií kladou závažné nároky na společenské obranné mechanismy a vyžadují efektivní a rychlé reakce od politiků. K jejich zvládání nestačí medicínský výzkum. Je třeba, aby se zapojili sociální vědci a přispěli při rozhodování například o tom, jak věrohodně šířit informace o zdravotních rizicích a ochraně před nimi, jak zajistit kvalitu vzdělávání při nuceném uzavření škol či jak zabránit tomu, aby se různé skupiny obyvatel propadly do chudoby,“ uvedla vědecká ředitelka SYRI Klára Šeďová.

Vedle toho, že pandemie dala vzniknout řadě nových fenoménů, došlo také k posílení trendů, které byly ve společnosti patrné již dříve, avšak pandemie jejich dopad znásobila. „COVID prohloubil už existující příjmové a majetkové nerovnosti, nerovnosti na trhu práce, v dostupnosti zdravotní péče, v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání i v jiných oblastech. Mohli jsme také sledovat, jak se v krizové situaci projevují různé formy občanských protestů a jaké jsou jejich dopady,“ uvedla Šeďová.

Řešit nenadálé výzvy

Nový národní institut má devět výzkumných skupin. Jsou mezi nimi komunikace, právo, společenská odolnost, socioekonomické nerovnosti, populismus, efektivita zdravotního systému, vzdělávání, ekonomika a trh práce. V SYRI pracují sociologové, ekonomové, psychologové, pedagogové, filosofové, demografové, politologové i právníci. „Doba je k rizikovým situacím náchylná a sociální rizika jsou stále aktuální. Máme tu další vlnu covidu, uprchlické vlny, válku na Ukrajině, nebývalé zdražování, rizikem je i klimatická změna. Tyto situace stát velmi zatěžují a socioekonomické nerovnosti se v jejich průběhu prohlubují, proto je jedním z našich cílů poskytovat data a doporučení v reálném čase, aby se mohli politici správně rozhodovat,“ uvedla Šeďová.

Jak zajistit kvalitu vzdělávání, když jsou uzavřené školy? Jak zajistit fungování trhu práce v situaci, kdy je nutné omezit kontakty mezi lidmi? Jak postupovat, aby lidé nepodléhali dezinformacím a nedocházelo k erozi demokracie? To jsou jen některé z otázek, které budou vědci SYRI řešit. „Institut sdružuje elitní české vědce, ale naším cílem je nejenom vědecká excelence, ale zároveň společenská užitečnost. Naše výstupy budou adresovány ministerstvům, aktérům činným ve veřejných politikách. Na základě vědeckých dat budeme formulovat doporučení použitelná v extrémních situacích, jako byla pandemie covidu, nová covidová vlna a další krizové situace, se kterými se bude společnost potkávat,“ uvedla Šeďová.

Jednotlivé výzkumné skupiny budou mít dlouhodobý výzkumný program zaměřený na mapování dopadů sociálních rizik a možností jejich zmírňování v různých oblastech. Vedle toho budou vědci připraveni, aby v okamžiku, kdy se určitý problém prohloubí, ihned dokázali sbírat a analyzovat data a formulovat na jejich základě závěry a doporučení v reálném čase, což dosud v českém prostředí chybělo. „Za covidu se dělala pod stresem mnohá politická rozhodnutí, která těžko kritizovat z důvodu hektičnosti celého dění. Často nebyla tato rozhodnutí úplně optimální, protože chyběla datová základna a nebylo jasné, jak se v dané situaci dobře zachovat. Sociální vědci do situace příliš nepromlouvali, přitom by jejich expertíza bývala byla užitečná. To se nyní změní,“ uvedla Šeďová.

Nový vědecký institut vznikne v rámci programu EXCELES s finanční podporou Národního plánu obnovy. Kromě Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik vznikne také nový Národní institut virologie a bakteriologie a Národní ústav pro výzkum rakoviny.

 

Zdroj: Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik