Studentů z Ukrajiny už je u nás víc než studentů z Ruska

Nápor ukrajinských uprchlíků na naše území s sebou přinesl také množství studentů, kteří zamířili na tuzemské vysoké školy. Přestože ukrajinští občané na českých školách studovali v poměrně velkém počtu již před invazí, od roku 2022 vzrostl jejich počet o téměř 50 %. Zatímco v roce 2021 u nás podle dat Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT) studovalo na vysokých školách 4363 Ukrajinců, v roce v roce 2022 počet stoupl na 6190 a v roce 2023 na 6780. Novější data zatím MŠMT nemá. Nárůst byl v těchto dvou letech zaznamenán především u studentů bakalářských oborů (dříve 4746 studentů, nyní 5373), počty doktorandů se již několik let pohybují nad dvěma sty a s invazí se nijak dramaticky nezvýšily.

Většina studentů z Ukrajiny navštěvuje veřejné vysoké školy (5929 v roce 2023). Jen pro zajímavost – nejčastější zahraniční studenti u nás jsou Slováci, kteří tvoří okolo 8 % všech studentů na tuzemských vysokých školách, v posledních dvou letech následují právě Ukrajinci a v těsném závěsu jsou Rusové. Těch zde bylo před invazí dvakrát tolik, co Ukrajinců (8060), nicméně od té doby jejich počet výrazně klesl, v roce 2023 jich u nás studovalo 6272.

Za velkými čísly se skrývá množství osobních, často velmi těžkých příběhů, ale také obrovské úsilí pracovníků vysokých škol, kteří s integrací ukrajinských uprchlíků pomáhali. Například na Masarykově univerzitě (MU) nastupovalo do studia před invazí ročně mírně přes 70 Ukrajinců, v roce 2022 to bylo 488, v následujících dvou letech potom 129, resp. 125. „V roce začátku války jsme pro Ukrajince připravili speciální běh přijímacího řízení, který v podstatě umožňoval volné přijetí bez přijímací zkoušky, během několika týdnů jsme jich tak přijali velké množství. V roce 2023 již museli projít obvyklými přijímacími zkouškami, a proto byl počet nových studujících dramaticky nižší,“ vysvětluje Martina Vlková, ředitelka Studijního odboru Rektorátu MU, rozdíly v počtech studentů v jednotlivých letech po ruské invazi.

Celkově v současnosti na MU studuje téměř 700 Ukrajinců, většina v bakalářských oborech. Nejvíce studentů z Ukrajiny mají na Filozofické fakultě, Fakultě informatiky a na Ekonomicko-správní fakultě, jinak lze ale studenty ukrajinské národnosti najít téměř ve všech typech studia na všech fakultách MU.

Spoustě z nich pomohla s integrací Sofiia Berezka, psycholožka z Kariérního a Poradenského centra MU, která sama odešla z Ukrajiny do Brna v březnu 2022 (psali jsme o ní v článku o ukrajinských vědcích, pozn. red.). Ta se v rámci své práce snažila zjistit, jak u nás studenti adaptaci zvládají: „Připravila jsem pro studenty z Ukrajiny anonymní dotazník, kde jsem mapovala, jak jsou na tom v různých aspektech integrace – ať už sociální, kulturní, psychologické nebo finanční. Studenti jsou obecně velmi spokojení s kvalitou vzdělání, na druhou stranu mají hodně psychických problémů a u mnohých z nich se projevuje syndrom posttraumatické stresové poruchy. Tito studenti ji ale nemají nijak diagnostikovanou, tzn., že nedostávají adekvátní psychologickou péči. Navíc musejí vedle studia často zvládat také práci. Jsou ale také studenti, kteří celou situaci zvládají skvěle. Ti jsou však bohužel v menšině,“ naráží Sofiia Berezka na často akcentovaný nedostatek psychologické péče u nás.

Jednou ze studentek, kterým Sofiia Berezka pomáhala s integrací, je Anastasiia Furman, studentka třetího ročníku sdruženého bakalářského studia oborů Mediální studia a žurnalistika a Mezinárodní vztahy na MU. Přestože pochází z Doněcku, přišla k nám v březnu 2022 z Kyjeva, kam se s rodinou přesunula po okupaci v roce 2014. Anastasiia utekla do Česka sama, rodiče nechtěli Ukrajinu opustit, ona se ale bála o svůj život. Nešla naslepo, v Brně měla rodinné známé, kde nějaký čas bydlela, než získala místo na kolejích.

„Moc si vážím pomoci Masarykovy univerzity, která nám poskytla stipendium, bezplatné intenzivní kurzy češtiny před nástupem do školy a možnost bydlet na kolejích. Přesto to pro mě ze začátku nebylo v novém prostředí lehké, nedařilo se mi kvůli jazykové bariéře najít kamarády mezi Čechy. Teď už je to mnohem lepší,“ popisuje Anastasiia, která již mluví skvěle česky a přivydělává si jako recepční v salonu krásy. Momentálně absolvuje povinnou tříměsíční stáž v médiích. Po zastávce v jihomoravské redakci MF DNES se přesune do Deníku N. V Čechách by ráda zůstala ještě alespoň několik let po dokončení studia a chtěla by pracovat v médiích. Ve své bakalářské práci mapuje osudy několika Ukrajinců, kteří se rozhodli v Ukrajině zůstat.

Studentka Masarykovy univerzity Anastasiia Furman

Podporovat Ukrajinu, ale stále bádat o Rusku

Velké množství ukrajinských studentů přijala také Univerzita Karlova (UK). Tam v únoru 2024 studovalo celkem 830 Ukrajinců, což je skoro o dvě stě více než v roce 2021. Nejvíce ukrajinských studentů je na lékařských fakultách UK, na Fakultě sociálních věd, Fakultě humanitních studií a Matematicko-fyzikální fakultě. Také na UK klesá počet ruských studentů, a v současnosti je tak srovnatelný s počtem těch ukrajinských – v únoru 2024 jich na největší tuzemské univerzitě studovalo 824.

Přesto, nebo možná právě proto, že probíhající konflikt v Ukrajině jasně nastavil veřejný diskurz v české společnosti, je nutné zachovat možnost o soudobém Rusku kriticky a nezaujatě bádat. Na Filozofické fakultě UK je tak od října 2023 možné navštěvovat nový studijní program Ruská studia. Ten otevírá příležitosti pro pochopení Ruska v politickém a kulturním kontextu.

„Navazující magisterský program je koncipovaný jako teritoriální studia a je realizovaný v ruštině s širokou nabídkou přednášek a seminářů v angličtině. Program je podpořen nadací Boris Nemtsov Foundation for Freedom. Díky spojení ruštiny s oborovým zaměřením na všestranné, interdisciplinární studium moderního Ruska, představuje v prostoru mimo samotnou Ruskou federaci, kde se v případě podobně zaměřených oborů projevuje stále silněji tlak a podřízení státní objednávce, unikátní projekt. Jedním z klíčových cílů je na jedné straně snaha uchovat možnost kritického, ideologicky nezatíženého bádání o Rusku v ruštině a na straně druhé úsilí o integraci rusistických studií do širšího mezinárodního kontextu,“ upřesňuje podrobnosti o programu, kterým Univerzita Karlova nerezignuje na svou vzdělávací funkci, Petra Klusáková z Odboru vnějších vztahů Univerzity Karlovy.

Vedle toho ale největší tuzemská univerzita nabízí velké množství programů a služeb studentům z Ukrajiny, ať už je to nově otevřená podpůrná skupina, kariérní poradenství, možnost získat příspěvek na učebnice a studijní pomůcky či stipendium v případě akutní tíživé situace. Studenti z Ukrajiny mohou také požádat o individuální studijní plán či přerušení studia, např. v případě, že jim byl vydán povolávací rozkaz. „Dlouhodobá podpora ukrajinským studentkám a studentům, ale i mezinárodní spolupráce s tamními vysokými školami je pro Univerzitu Karlovu stále stejně důležitá, jako tomu bylo na začátku válečného konfliktu v roce 2022,“ doplnila Petra Klusáková.

Podpůrné programy pro ukrajinské uprchlíky nabízí téměř všechny tuzemské vysoké školy. Ty jsou částečně hrazeny z peněz MŠMT. „MŠMT v loňském roce poskytlo finance na podporu studujících z Ukrajiny v rámci Fondu vzdělávací politiky MŠMT, a i v tomto roce podpora pokračuje. Všechny poskytnuté prostředky jsme vyplatili studentům formou stipendií,“ popisuje Lenka Badinská z Oddělení zahraničních vztahů Univerzity Hradec Králové (UHK).

Zodpovědní ukrajinští studenti nejen na velkých univerzitách

V hlavním městě Praha, kde je obecně nejvíce uprchlíků z Ukrajiny, jich také nejvíce studuje vysokou školu. V letech 2022 a 2023 to bylo 3564 a 3965 studentů, většinou v bakalářském typu studia (v roce 2021 bylo na pražských vysokých školách přihlášeno 2801 ukrajinských studentů). Podle dat MŠMT navštěvovalo po Univerzitě Karlově nejvíce ukrajinských uprchlíků České vysoké učení technické v Praze (ČVUT), konkrétně 761 (před invazí 424) – téměř třetina z nich studuje na Fakultě informačních technologií. Následuje Česká zemědělská univerzita v Praze se 745 ukrajinskými studenty (653 před invazí), z toho 538 na Provozně ekonomické fakultě.

Kromě Masarykovy univerzity v Brně má velké množství studentů v Jihomoravském kraji, kde je počet ukrajinských uprchlíků po Praze a Středočeském kraji třetí největší, také Vysoké učení technické v Brně (přes 400 v roce 2023 vs. 277 v roce 2021). Celkově v letech 2022 a 2023 studovalo v Jihomoravském kraji 1177, resp. 1083 Ukrajinců, což jsou skoro dvojnásobné počty oproti roku 2021 (599). Přestože je mezi studenty z Ukrajiny největší zájem o technické a ekonomické obory, několik málo desítek studentů z Ukrajiny mají také umělecké vysoké školy, jako je Janáčkova akademie múzických umění v Brně či Akademie výtvarných umění v Praze.

Uprchlíky z Ukrajiny najdeme mezi studenty vysokých škol také v menších krajích. Například v Olomouckém kraji jich v roce 2023 bylo celkem 228, všichni na Univerzitě Palackého v Olomouci (téměř polovina z nich na Filozofické fakultě). Na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) studovala více než čtvrtina ze 42 studentů z Ukrajiny se statusem uprchlíka na Přírodovědecké fakultě, nejžádanější mezi nimi byly obory Aplikovaná informatika a Geografie.

Na již zmíněné UHK studovalo v loňském roce 77 ukrajinských studentů, škola zaznamenala ve všech oborech dvou až tří násobné počty oproti stavu před válkou, největší zájem je o bakalářské programy na Fakultě informatiky a managementu.

„Z pohledu zahraničního oddělení jsou ukrajinští studující zodpovědní, dobře se adaptovali a podílí se na dalším rozvoji internacionalizace na Univerzitě Hradec Králové,“ popisuje Lenka Badinská z Oddělení zahraničních vztahů UHK a uvádí také těžkosti, se kterými se při integraci studentů potýkají: „Jelikož je ze strany ukrajinských studentů velký zájem o ubytování na kolejích, blížíme se kapacitě, kterou jsme schopni studentům nabídnout, může se tak stát, že pro některé žadatele nebudeme mít místo.“

Studium jako cesta ke kvalifikované práci

Většina ukrajinských studentů nastupuje na vysoké škole do prvního ročníku bakalářského studia, málokdo chce uznat v Ukrajině rozestudovaný vysokoškolský obor, aby mohl nastoupit rovnou do vyššího ročníku. „Je pravda, že většina ukrajinských uchazečů nastupuje do bakalářského studia, což pravděpodobně souvisí s tím, že mají dokončené středoškolské vzdělání a pokračují dál ve svém studiu. Uznání předešlého středoškolského vzdělání je pro ně nyní jednodušší, než bylo před válkou, kdy většinou museli udělat nostrifikační zkoušky z některých předmětů, kde např. hodinová dotace neodpovídala českému standardu středoškolského vzdělávání. Co se týče uznávání předchozího vysokoškolského vzdělání, nevím o tom, že by studenti u nás chtěli uznávat kredity z nedokončeného VŠ vzdělání z Ukrajiny,“ popisuje situaci na UHK Lenka Badinská z Oddělení zahraničních vztahů.

Vedle oproti minulosti jednodušší možnosti na vysoké škole vůbec začít studovat může být nápor v prvních ročnících bakalářských oborů způsoben také nemožností překlopit dosavadní vzdělávání do českých reálií. To je také případ Anastasie Furman, která, přestože již tři roky studovala vysokou školu v Kyjevě, se přihlásila na Masarykově univerzitě opět do prvního ročníku. „V Ukrajině jsem studovala právo, na což se v Česku dalo navázat jen obtížně. Musela bych tedy stejně začínat od začátku. Využila jsem tak téhle možnosti a vybrala si obor, který mě baví víc, a to je žurnalistika,“ popisuje Furman.

Možná, že díky kvalitnímu vzdělání a integraci, které se u nás ukrajinským uprchlíkům na vysokých školách dostane, dojde časem ke snížení problému se zaměstnáváním Ukrajinců v profesích, které neodpovídají jejich kvalifikaci (psali jsme v prvním článku o Ukrajincích ve vědě).

 

Tento článek vznikl v rámci série textů o silných a slabých stránkách české vědy, kterou podpořil Nadační fond IOCB Tech. První díl o Ukrajincích v českém vědeckém a vysokoškolském prostředí si můžete přečíst zde. 

 

Autor: Vendula Lužná (VědaVýzkum.cz)

Zdroje: čísla o počtech ukrajinských uprchlíků v ČR – Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty