Podvečer oslav 17. listopadu patří již tradičně slavnostnímu setkání akademické obce Univerzity Karlovy ve Velké aule Karolina a předání ocenění pro studenty, pedagogy, vědce a další osobnosti UK. V tomto ani letošní rok nebyl výjimkou, i když kvůli probíhající koronavirové pandemii bylo Karolinum nezvykle ztichlé – bez diváků, kteří z pohodlí domova sledovali online přenos.
Po úvodním projevu rektora Tomáše Zimy a profesorky Marie Karfíkové, místopředsedkyně nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, která letos ocenila dvanáct osobností UK, byla předána i další ocenění. Jedním z nich byla prestižní výzkumná podpora Donatio Universitatis Carolinae, jejímž cílem je podpora významných vědeckých osobností, jež mimořádně přispívají k odborné prestiži Univerzity Karlovy.
https://www.youtube.com/watch?v=ZB2Yj-S_bs0&ab_channel=UniverzitaKarlova
Jako první v abecedě si ocenění převzal historik Petr Čornej, který se zabývá především českými a středoevropskými dějinami pozdního středověku (se zvláštním zřetelem k problematice husitství), dějinami historiografie a výzkumem hi
storických tradic. Prosazuje vědecký přístup založený na zkoumání autentických struktur a na pochopení mentality pozdně středověkých lidí i společnosti. Jeho největší badatelský přínos tkví v novátorské interpretaci husitství, které odmítl nahlížet prismatem aktuálních politických zájmů, příznačných pro českou vědu 19. a převážně 20. století. Jeho publikace byly přeloženy do mnoha světových jazyků, včetně korejštiny, japonštiny i vietnamštiny, a slouží jako základní poučení o české minulosti i v zahraničí.
Jan Jehlička je významný a mezinárodně uznávaný odborníků v oblasti organické geochemie, aplikace spektroskopických metod v geovědách a průkopníkům exobiologie, což je věda zabývající se otázkou: „Existuje a nebo existoval v minulosti život mimo planetu Zemi?“ V jeho laboratoři na Přírodovědecké fakultě UK se zabývají studiem extraterestrických (mimozemských) materiálů a aplikaci miniaturizovaných analytických nástrojů, jako je například Ramanův spektrometr, v exobiologii. Spolupracuje i na řadě mezinárodních projektů, které se věnují výzkumu a přípravám dalších misí zkoumající možnosti života na Marsu.
Petr Němec je spojen s vědeckým oborem spintronika, což je nové dynamicky se vyvíjející odvětví elektroniky. Pro výzkum v oblasti fyziky pevných látek využívá optické metody ultrarychlé laserové spektroskopie, které jsou dlouhodobě rozvíjeny v rámci Oddělení kvantové optiky a optoelektroniky na MFF UK. Tímto otevřel zcela nové výzkumné téma nejen v rámci MFF UK, ale i celé České republiky. Od roku 2011 vede Laboratoř OptoSpintroniky, společné pracoviště MFF UK a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, kterou pro nejmodernější přístrojové vybavení hojně využívají i zahraniční pracoviště.
Jan Starý přednosta Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF a FN Motol, patří mezi mezinárodně uznávané 
dětské hematology, který významně přispěl k rozvoji celého oboru. Již třicet let je předsedou pracovní skupiny pro dětskou hematologii České hematologické společnosti a koordinátorem řady klinických studií léčby dětských leukémií v ČR. Během jeho působení v této roli stoupla šance na vyléčení nejčastějšího typu leukémie u dětí z původních dvaceti na současných devadesát procent. Díky jeho znalostem, zkušenostem a osobní angažovanosti je ČR plnoprávným členem jedné z nejvýznamnějších světových skupin zabývajících se léčbou dětských leukémií. V roce 2002 se stal jedním z autorů a hlavním koordinátorem mezinárodního léčebného protokolu pro léčbu dětských akutních lymfoblastických leukémií, který se stal pro všechna centra zapojená ve studii vůbec nejúspěšnějším léčebným protokolem v celé jejich historii a tato studie tak přinesla obrovský benefit pro děti po celém světě.
Zakladatel moderní lékařské entomologie na UK Petr Volf přispěl zásadním způsobem k rozvoji celosvětového výzkumu v oblasti přenašečů infekčních chorob. Založil Laboratoř pro výzkum přenašečů infekčních nákaz, která patří k nejvýznamnějším světovým pracovištím ve výzkumu flebotomů, drobného hmyzu sajícího krev, který se vyskytuje především v severní Africe a přenáší infekční chorobu známou jako leishmanióza. Vybudoval tým spolupracovníků, kteří se s využitím nejmodernějších metod podílí na terénním výzkumu i na experimentální práci v laboratoři. Profesor Volf publikuje v nejvýznamnějších časopisech oboru a podle mezinárodního hodnocení Expertscape patří mezi nejvýznamnější světové experty ve výzkumu flebotomů a leishmanióz.
Článek vyšel v online magazínu Univerzity Karlovy Forum
Autorka: Pavla Hubálková
Foto: Vladimír Šigut, archiv UK
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
