Usnadní ORCID iD a další perzistentní identifikátory vyplňování grantových žádostí a vykazování výsledků?

Podle Úřadu pro vědecké a technické informace pod Ministerstvem energetiky Spojených států je perzistentní identifikátor (PID) digitální identifikátor, který je celosvětově jedinečný, trvalý, strojově rozlišitelný, má přiřazené schéma metadat, identifikuje entitu a často se používá pro rozlišení entit. Nejznámější mezinárodně standardizované perzistentní identifikátory ISBN (pro knihy) a ISSN (pro časopisy) slouží již 50 let.

S postupnou digitalizací procesů ve vědě a výzkumu se ukazuje jako výhodné zavést PIDs pro články v časopisech, sady výzkumných dat a mnoho dalších entit, jako jsou třeba výzkumné instituce či udělené granty, které jsou součástí životního cyklu VaVaI. V neposlední řadě je výhodné jednoznačně a trvale identifikovat také výzkumníky a výzkumnice – k tomu slouží zmíněný ORCID iD (Open Researcher and Contributor ID), který je díky svým funkcionalitám stále užívanější různými stakeholdery VaVaI (viz statistiky za rok 2023 níže). 

Přínos využití PIDs vysvětlila Alice Meadows ze společnosti MoreBrains Cooperative. PIDs vytváří spolehlivá a transparentní propojení mezi výzkumníky, výzkumnými institucemi, výsledky výzkumu a granty. Tato propojení zjednodušují a zefektivňují hodnocení vědy a dokáží také výrazně šetřit čas výzkumníků. Meadows uvedla příklad z Austrálie, kde byl Australskou radou pro výzkum před několika lety zaintegrován identifikátor ORCID do procesu žádostí o granty. Před touto změnou výzkumníkům zabralo vyplnění jedné grantové žádosti až týdny. Nyní si výzkumník ze svého profilu ORCID může do žádosti automaticky stáhnout své publikace, ocenění a další položky a z nich si pak už jen vybrat, které chce v žádosti uvést. Profesor Joe Shapter, prorektor z Queenslandské univerzity, uvádí, že díky tomu nyní tráví nad jednou žádostí o zhruba 3 až 4 dny méně času a snížení objemu práce, kterého se povedlo dosáhnout integrací ORCID iD, je podle něj až zarážející. Meadows v závěru své prezentace shrnula tři způsoby, jak mohou zejména poskytovatelé přispět k využívání perzistentních identifikátorů a tím ke zlepšení českého VaVaI: 1) registrovat, udržovat a používat identifikátor ROR pro identifikaci výzkumných organizací; 2) přidělovat grantům spolu s národními kódy také DOI, které umožní výměnu informací o grantech v celosvětovém měřítku; 3) podporovat žadatele v užívání ORCID iDs.

Petra Černohlávková z Národní technické knihovny, která workshop moderovala, krátce reagovala na výzvu ohledně ROR. Řada českých organizací působících v prostředí VaVaI (téměř 2 800) má nyní ROR a Národní centrum pro PIDs při NTK se snaží v tomto ohledu poskytovat podporu a případně žádat o nové ROR a udržovat data v těch stávajících. Zbývá tedy jen je začít užívat v širokém měřítku.

Ivo Wijnbergen z neziskové společnosti ORCID poté podtrhl, že ORCID iD je aktuálně nejrozšířenější identifikátor pro výzkumníky – v tuto chvíli existuje zhruba 8,4 milionů ORCID iD, v nichž se odehrála za poslední rok nějaká aktivita (výzkumník se zalogoval do svého profilu ORCID anebo na profil přibyl nový záznam např. o afiliaci či nové publikaci). ORCID je celosvětově zaintegrován do více než 5 tisíců systémů. Nad svým profilem ORCID má výzkumník vždy plnou kontrolu, ale může umožnit, aby na profil mohl zapsat jeho zaměstnavatel informace o afiliaci, vydavatelé informace o jeho publikacích a v neposlední řadě poskytovatelé financí informace o získaných grantech. Takové informace lze pak považovat za ještě více důvěryhodné tím, že pocházejí z ověřených zdrojů. Poskytovatelé podpory mohou díky implementaci ORCID iD a dalších PIDs do svých systémů získat lepší data pro své rozhodovací procesy a snížit administrativní zátěž pro výzkumníky. Obecně platí, že čím víc jsou profily ORCID aktualizované informacemi z důvěryhodných zdrojů a čím více systémů ORCID iD využívají, tím stoupá hodnota pro všechny aktéry ekosystému VaVaI.

Konkrétní příklad integrace ORCID iD do systému poskytovatele financí představila Cátia Laranjeira, programová manažerka portugalského informačního systému PTCRIS, který spravuje portugalská grantová agentura Foundation for Science and Technology. „ORCID iD jsme integrovali do systému PTCRIS. Jako cíl jsme si stanovili heslo: jednou se registruj, navždy využívej.” Integrální součástí tohoto systému je modul pro životopisy vědců nazvaný CiÊNCIAVITAE. Vědec si může údaje v životopise vyplnit buď sám, nebo si je synchronizovat se svým profilem ORCID (a přenášet údaje oběma směry, jak z životopisu v PTCRIS do ORCIDu, tak naopak). Tímto životopisem se pak prokazuje při žádostech o grantové prostředky. ORCID mohou výzkumníci využívat i pro přihlášení do různých částí portugalského ekosystému VaVaI.

V diskusi po úvodních prezentacích zazněl i dotaz, zda povinnost mít profil ORCID by neuvalovala na vědce pouze další administrativní zátěž, protože někteří poskytovatelé neuznávají životopis vedený v ORCID profilu výzkumníka jako náhradu životopisu požadovaného do grantové přihlášky. Tuto obavu okomentoval ředitel společnosti ORCID Chris Schillum a zdůraznil při tom, že pokud mají být perzistentní identifikátory rychle rozšířené a využívané, tak je třeba jejich využití spojit co nejdříve s nějakou výhodou, tedy např. s možností nevytvářet vždy nový životopis jako v uvedených příkladech z Austrálie či Portugalska. „Například vláda v USA schválila, že americké grantové agentury musí sjednotit své požadavky na životopisy řešitelů. V budoucnosti tak lze očekávat podobný trend i v dalších zemích,” doplnil Schillum.

Petra Černohlávková z Národní technické knihovny uzavřela workshop slovy: „Jedním z aspektů, v čem se ORCID iD liší od jiných identifikátorů osob je, že staví výzkumníky a výzkumnice do centra celého ekosystému VaVaI. V tom spočívá jeho obrovská výhoda (díky tomuto nastavení je sdílení veškerých údajů také v souladu s GDPR), ale zároveň také výzva. Proto je však důležitá podpora všech institucí, které mohou výrazně ovlivnit dopad výhod pro všechny stakeholdery VaVaI, pokud budou ORCID integrovat do svých systémů, aby žádosti o granty či vykazování výsledků bylo rychlé, snadné a efektivní.”

Na workshopu byli mezi posluchači přítomni zástupci českých poskytovatelů podpory – Grantové agentury ČR (GA ČR), Technologické agentury ČR (TA ČR), Ministerstva školství a dalších ministerstev, dále pak zástupci Úřadu vlády, Digitální informační agentury a další experti.

Workshop byl spolufinancován z projektu CARDS.

Videozáznam z akce: https://www.youtube.com/watch?v=WwlE0q86aVg

Na kanálu Youtube NTK je k dispozici verze s českým tlumočením (zde). Pro více informací o PIDs ve světě i v ČR navštivte stránku https://identifikatory.cz/cs/, kde najdete i řadu kontaktů, jak na odborné pracoviště pro PIDs při NTK, tak na partnerské instituce.

 

Zdroj: Národní technická knihovna

Článek vznikl s copywritingovou podporou Vladislavy Vojtíškové (Vědavýzkum.cz)