Co může stát dělat pro podporu a směřování výzkumu, vývoje a inovací? A jaká je role strategických dokumentů v podpoře výzkumu, vývoje a inovací? Tyto a další otázky diskutovali ve čtvrtek 26. září na půdě CERGE-EI účastníci již druhého ročníku konference Veřejná politika v oblasti výzkumu, vývoje a inovací 2019.
Konferenci, jejímž cílem je představit a diskutovat aktuální témata související s veřejnou politikou v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, pořádala letos již podruhé společnost alevia ve spolupráci s Technologickým centrem AV ČR (TC), Centrem pro sociální a ekonomické strategie (CESES) Univerzity Karlovy, Tertiary Education & Research Institute (TERI) a nově také s think-tankem IDEA při CERGE-EI, společném pracovišti Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy, na jehož půdě účastníky přivítal Štěpán Jurajda.
Ústředním tématem konference byla aktuální Inovační strategie České republiky na roky 2019 – 2030, na kterou se z různého úhlu pohledu zaměřili tři hlavní řečníci v dopolední části. Michal Pazour (TC) popsal proces tvorby strategií v oblasti výzkumu a představil některé inspirativní příklady ze zahraničí. Jiří Nantl (CEITEC) se ve svém příspěvku shrnul vývoji vědní politiky v uplynulých deseti letech a upozornil na problémy, se kterými se dlouhodobě potýká. Lukáš Kačena (TERI) se pak zamýšlel nad tím, jak proces vzniku a samotné cíle Inovační strategie zapadají mezi ostatní platné strategické dokumenty v této oblasti.
Úvodní příspěvky otevřely panelovou diskusi nejen nad rolí aktuální Inovační strategie ale i celkovým směřováním politiky výzkumu a vývoje, v níž vystoupili zástupci rezortů, Rady pro výzkum, vývoj a inovace i výzkumných organizací.
Náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Pavel Doleček zarámoval Inovační strategii jako jakési „programové prohlášení“ vědy a vyzdvihl mechanismus přípravy akčních plánů a setkávání stakehodlerů. Upozornil ale také na některé problémy, kterými jsou decentralizace systému řízení výzkumné politiky a nejednotnost aktérů.
Vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie Arnošt Veselý tvůrcům politik obecně doporučil, aby se zaměřili také na změnu kultury prostředí a naslouchali problémům každodenního života řadových vědců.
Místopředseda RVVI Petr Dvořák zase upozornil na přetrvávání některých problémů, jejichž řešení se politika dlouhodobě vyhýbá. S tím souhlasil i ředitel Kanceláře TA ČR Martin Bunček a další řečníci. Martin Srholec (CERGE) varoval před možným nebezpečím orientace pouze na kvantitativní indikátory inovačních scoreboardů. Do další diskuse se zapojili mimo jiné Jiří Chýla (AV ČR), Lukáš Ferkl (ČVUT), Pavel Baran (AV ČR/RVVI) nebo Zlatuše Novotná (CEITEC MU). Záznam celé dopolední části konference přineseme na portále v následujících dnech.
V odpolední části konference se v sekcích diskutovala specifická témata jako řízení a hodnocení výzkumných organizací, ochrana duševního vlastnictví v kontextu Inovační strategie, spolupráce s aplikační sférou v pedagogických a uměleckých oborech nebo problematika výzkumných infrastruktur a jejich financování. Všechny odborné příspěvky, které na konferenci zazněly, jsou veřejně dostupné v konferenčním sborníku (ke stažení v příloze).
Na závěr akce byly předány diplomy úspěšným absolventům dvouletého vzdělávacího programu MPA v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, kteří na konferenci prezentovali své závěrečné práce formou odborných příspěvků.
Videozáznam dopolední části konference naleznete zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
Foto: Michaela Blšťáková (TC)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
