Vědcem na skok: Projekty občanské vědy

„Projekt výrazně předčil naše očekávání. Na začátku, v roce 2013, jsme chtěli monitorovat ztráty včelstev a zjišťovat její příčiny. Dnes máme data, na kterých můžeme stavět další výzkum v laboratoři či na včelstvech, a třeba i pokročilé geoinformatické analýzy v kombinaci s dálkovým průzkumem Země,“ říká Jiří Danihlík, národní koordinátor projektu, který monitoruje ztráty včelstev v České republice. Jeho výzkum tak nejen mapuje situaci a problémy českého včelařství, ale vzhledem k tomu, že je i součástí mezinárodního projektu, tak umožňuje porovnávat ztráty včelstev v mezinárodním měřítku.

Mohlo by se zdát, že biochemik z Univerzity Palackého v Olomouci popisuje obyčejný průběh úspěšného vědeckého projektu, ale opak je pravdou. Jeho výzkum rozhodně není obyčejný, mimo jiné i proto, že vznikl na platformě tzv. občanské vědy, pro kterou je typické, že vědcům se sběrem dat pomáhají dobrovolníci bez odborného vzdělání.

Mapa znázorňující úhyn včelstev mezi lety 2020–⁠2021.

Kudy do toho?

Smyslem projektů občanské vědy je propojit profesionální vědce a laické zájemce o vědu a umožnit jim spojit síly při smysluplném výzkumu. Pokud se dobrovolníků sejde hodně, pak vědcům spolupráce přináší relevantní data nebo pomoc s jejich analýzou. Dobrovolníkům pak nabízí inspiraci pro trávení volného času, zábavu, vzdělání a vhled do toho, jak se „dělá“ věda. Občanští vědci mohou fotit, pozorovat, měřit, digitalizovat, nabídnout výpočetní kapacitu svých počítačů nebo lovit v paměti a „vědecké práci“ zpravidla věnují jen pár minut svého času.

Web citizenscience.cz, který eviduje projekty občanské vědy aktuálně běžící v České republice, jich ke spolupráci nabízí více než 60. A tematická nabídka je více než pestrá – najdete zde projekty mapující půdní sesuvy, biodiverzitu, archeologické dědictví nebo veřejné praménky a studánky.

Jedním z aktivních projektů je i NAJDI.JE, jehož hlavním cílem je sledování šíření nepůvodních druhů bezobratlých. Projekt měl původně monitorovat pouze dva druhy, konkrétně slunéčko východní a zavíječe zimostrázového, během několika let se ale rozrostl a aktuálně běží již 11 pátracích akcí a v plánu je několik dalších.

„Naše platforma nemá za cíl pouze monitorovat výskyt invazních druhů, ale u každé pátrací akce je určitá nadstavba. Lidé například provádějí pokusy přímo na svých zahrádkách s cílem zjistit možnost ochrany proti novým invazním škůdcům. Jiné druhy lidé odchytnou v přírodě či u sebe doma a zašlou nám je pro další pokusy. My na nich pak studujeme parazitické houby, parazitoidy nebo parazitické prvoky a zabýváme se tím, zda tyto druhy mohou nějak ovlivnit šíření nezvaných hostů,“ popisuje koordinátor projektu Jiří Skuhrovec, jak se z původně malého projektu stal jeden z největších projektů na tuzemské občanskovědní scéně.

Zadání: Stručné, jasné, výstižné

Projekt občanské vědy nemůže fungovat bez nadšených dobrovolníků. A dobrovolníci potřebují jasné instrukce „co a jak (ne)dělat“, díky kterým získají výzkumníci relevantní data, která jsou klíčem k úspěchu každého takového projektu. Zkušenost Jiřího Skuhrovce říká, že pokud jsou pravidla jasná a přímočará, tak pak i data, která získají, mají vysokou hodnotu.

V projektu NAJDI.JE využívají ke zvýšení kvality vstupních dat kromě jasného zadání také kontrolu dat od respondentů: „Každý údaj v podobě fotografie nebo získaného materiálu ověřujeme my nebo specialista, se kterým na dané problematice spolupracujeme,“ vysvětluje Skuhrovec, který působí jako entomolog na Výzkumném ústavu rostlinné výroby.

Cesta k jasnému zadání ale nemusí být vždy jednoduchá, zvláště pak pokud je projekt součástí širší inciativy, stejně jako včelařský projekt Jiřího Danihlíka: „Využíváme mezinárodně standardizovaný dotazník s otázkami ohledně přezimování včelstev, léčby včelstev, zdrojů snůšky i třeba délce a způsobu včelaření. Bylo poměrně náročné přeložit otázky z angličtiny do českého ‚včelařského’ jazyka. V angličtině mi bylo jasné, co otázka zjišťuje, ale když jsem to začal překládat do češtiny, resp. české ‚včelařštiny', znělo to zprvu dost krkolomně. S vyladěním dotazníku pomohli v začátcích nadšenci z řad včelařek a včelařů, kteří nám svou kritikou pomohli dotazník uzpůsobit na české prostředí,“ vysvětluje vědec a ukazuje, že role veřejnosti nemusí být důležitá pouze při sběru dat.

Infografika přibližující, jak se zapojit do mapování výskytu slunéčka východního v rámci projektu NAJDI.JE

Data dobrá, všechno dobré

Dobrovolníci zapojení do projektu Intersucho, jehož cílem je mapování zemědělského sucha, také vyplňují jednoduchý a intuitivní dotazník, jehož zodpovězení zabere pět minut. „Do našeho týmu expertů se může zapojit prakticky každý, kdo je ochoten sledovat stav půdní vláhy (odhadem, ne měřením), či ještě lépe, pozorovat dopady sucha na polní plodiny,“ říká Lenka Bartošová z výzkumného týmu projektu. Ten byl spuštěn už v roce 2012 (od roku 2014 pak i se spoluprací s dobrovolníky – převážně zemědělci). 

„Dobrou zprávou je, že výsledky našich analýz ukazují, že stav půdní vláhy a dopady sucha hodnocené dobrovolníky jsou ve shodě s relevantními modely či indexy získanými ‚tradičními' vědeckými postupy. Srovnání obou datasetů jsme ostatně v loňském roce publikovali v odborném časopise,“ upřesňuje Linda Bartošová, která se v Ústavu výzkumu globální změny Akademie Věd ČR (CzechGlobe) zabývá výzkumem dopadů sucha v České republice.

Dobrou zkušenost s vysokou relevancí dat od dobrovolníků potvrzuje i včelař Jiří Danihlík a dodává: „Ročně se našeho průzkumu zúčastní kolem 2 % chovatelů včel. Víme, že takovýto vzorek respondentů poskytne celkem věrohodný přehled o tom, co se děje na včelnicích. Ostatně i výzkumy v jiných státech ukázaly, že úroveň úhynů včelstev spočítaná na základě dat zjištěných metodou občanské vědy je prakticky totožná s mírou úhynů zjištěných jinými metodami.“

Dobře zvládnutý projekt občanské vědy ovšem zdaleka není jen o sběru a vyhodnocení dat. Je také o práci a komunikaci s lidmi a jejich motivování či práci s médii. A právě těmto tématům se bude příští týden věnovat další článek ze série Vědcem na skok, tentokrát na téma Jak udržet zájem o občanskou vědu.

 

Autorka: Vědavýzkum.cz (TM)